Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Zájemců o Gočárovy mlýny přišlo moc, na prohlídku se většina nedostala

  12:17aktualizováno  12:17
Stovky zklamaných příchozích, zdvižené pěsti, výčitky, pokřiky a také dokola se omlouvající pořadatel. Tak to vypadala v neděli u Gočárových Automatických mlýnů v centru Pardubic. Na prohlídku se sjely stovky lidí, dovnitř se však nakonec dostal jen málokdo.

Automatické mlýny, jedna z prvních realizací slavného architekta Josefa Gočára. | foto: Michal Klíma, MAFRA

O nedělní prohlídkové akci pro milovníky architektury média informovala více než bylo zvykem a pořadatelům tak připravila krušné chvíle. Sám organizátor akce Ondřej Teplý přiznal, že ho takový zájem příjemně překvapil, leč akce týkající se architektury běžně navštěvuje okolo třiceti zájemců.

Společnost Unimills, která je aktuálně majitelem mlýnů, s výrobou v tomto objektu pomalu končí. Budovu chce prodat (více informací zde) a proto milovníkům architektury přislíbila prohlídku.

Všichni přitom chtěli jediné, naposled se podívat, jak to vypadá uvnitř budovy, kterou navrhl jako svou první významnou stavbu slavný architekt Josef Gočár.

Fotogalerie

Zprvu byla nálada ve frontě přátelská, lidé věřili, že se dovnitř dostanou. "Je to jako čekání na chleba," ozvala se žena v davu, které kamarádka duchaplně odvětila, že spíš čekají na mouku než na chleba. Jiní přirovnávali atmosféru k čekání na rockovou hvězdu.

Pak však začala atmosféra před budovou houstnout. To když před davem vystoupil architekt a pořadatel akce Ondřej Teplý.

"Je nám to líto, ale celé jste si to špatně vyložili. Dovnitř se vejde jen 50 lidí, které nakonec náhodně vybereme na právě probíhající přednášce," pronesl do megafonu omluvným hlasem architekt.

Dav v tu chvíli nejdřív zmlkl, poté se začal bouřit. "Je to technická památka, stavěl to přece Gočár. Máme poslední možnost mlýny vidět. Nevíme, kam to potom budou odvážet, ani co s budovou nakonec bude," nevěřili svým uším třeba manželé Vlčkovi z Pardubic.

Automatické Winternitzovy mlýny

První pardubická stavba architekta Josefa Gočára (1880-1945) vznikla v letech 1909 a 1910 na břehu Chrudimky. Architektura mlýnů je asociací babylonské Ištařiny brány. Gočár v té době zároveň projektoval lázeňský dům v Bohdanči, otevřený 1. května 1913, a kubistický palác U Černé Matky Boží v centru Prahy. Josef Gočár je mnohými považován za největšího českého architekta 20. století.

"Je to ostuda. Pořád se bojuje o každého turistu, a teď je tu před stovkami lidí takový trapas. Lidé sem přijeli i zdaleka a mohou jet zase domů," shrnula pokažené odpoledne Jaruška Linhartová.

Zatímco někteří místní s posměšnými pokřiky a máváním rukou pomalu opouštěli bránu mlýnů, ke slovu se dostali lidé, kteří přijeli z Prahy a Kolína.

"Vyrazili jsme už ráno, chtěli jsme to vidět. Proplaťte nám alespoň cestu. Měli jste napsat, že je to jen pro vyvolené," pokřikovala na architekta z bezprostřední blízkosti skupinka obyvatel z Prahy, která se nechtěla vzdát a snažila se přemluvit Tichého, aby pouštěl dovnitř alespoň po malých skupinkách.

Ten se však jen marně snažil vysvětlit, že akci uspořádal pouze pro úzkou skupinku lidí a nic víc nezmůže. Mezi příchozími byly mladé páry, přišli také dospělí s dětmi i důchodci.

Architekt tvrdí, že šlo o obrovskou dezinformaci, a napjatou atmosféru uklidňoval skoro hodinu.

"Díky vašemu velkému zájmu se pokusíme udělat pro veřejnost zvláštní prohlídku, ještě než se budova vyprázdní," slíbil.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.