Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Eva Jiřičná vytvořila z ohavné pizzerie v Lékařském domě elegantní kavárnu

  1:00aktualizováno  1:00
Nechodí po obchodech ani po kavárnách. Eva Jiřičná přesto všude ve světě proslula svými butiky a elegantními interiéry plnými skla a kovu. Taková je i nová kavárna Café B. Braun, kterou navrhla nejlepší česká architektka v prostorách pražského Lékařského domu.

Reprezentativní lékařská kavárna je určena i pro veřejnost | foto: Jaroslav Kvíz

Pro veřejnost se kavárna v Sokolské ulici, která nahradila nevábnou pizzerii, oficiálně otevřela 19. října. Eva Jiřičná má k tomuto místu přímo osobní vazby, protože její maminka a teta právě v Lékařském domě pracovaly. Před druhou světovou válkou patřil k pražským architektonickým skvostům.

Eva JiřičnáEva JiřičnáEva Jiřičná

Eva Jiřičná

Vy ale nejste právě typ člověka, který rád vysedává v kavárnách. Čím vás tato nabídka na rekonstrukci oslovila?
Já se na to nedívám jako na kavárnu. Řeším architektonický problém. Prioritou bylo, aby se velmi krásný dům s dobovou architekturou a podloubím stal místem, kolem něhož se člověk opět rád projde, ve dne i v noci. A aby ze zanedbaného prostoru vznikla stylová kavárna, která pomůže obnovit Lékařskému domu jeho bývalou slávu.

Ke změnám došlo uvnitř, ale i zvenčí. Nastaly tradiční dohady s památkáři nebo stavebním úřadem?
Vedli jsme řadu diskusí. Jak se říká, do nebe nevede jedna cesta, ale několik. Nakonec jsme se dohodli, i když to šlo oklikami. Chtěla jsem zachovat původní charakter domu. Bylo nutné vyměnit některá okna i schodiště do patra. Byla to taková "revitalizace" prostoru, což vlastně odpovídá tomu, čemu se věnuje investor této kavárny, společnost B. Braun. Vyrábí nejrůznější produkty, třeba umělé klouby a další zdravotnické výrobky, které slouží k obnově lidského těla. Naše práce se tak hodně podobají. Proto jsme také použili jejich produkty jako hodně netradiční výzdobu.

O grafickou výzdobu se postaralo Studio Najbrt

O grafickou výzdobu se postaralo Studio Najbrt

Moderní interiér podtrhuje černobílá bvarevnost

Moderní interiér podtrhuje černobílá bvarevnost

Proč tak často dochází při rekonstrukcích ke sporům s památkáři?
Kdyby si barokní architekti řekli, že nesmějí sáhnout na předchozí stavby, byli bychom ochuzeni o spoustu zajímavých staveb. Držet se jen toho, co bylo, je nesmysl. Není možné pouze zrekonstruovat původní stav. Jenže památkáři nejsou architekti, nejsou schopni vidět realitu, a je jedno, zda v Praze nebo v Londýně. Vědí, co jsou charakteristické znaky pro určité období, a to vyžadují. Kdybyste teď požádali architekta, který postavil nějaký dům před stovkami nebo desítkami let, aby jej upravil pro dnešní život, určitě by se tomu nebránil. Budova není svěrací kazajka. Stavby jsou od toho, aby žily a fungovaly.

Zdravotnické nástroje vytvářejí zajímavou výzdobu lékařské kavárny

Zdravotnické nástroje vytvářejí zajímavou výzdobu lékařské kavárny

Spirálovité zavěšené schodiště je pro Evu Jiřičnou typické

Spirálovité zavěšené schodiště je pro Evu Jiřičnou typické

Proč spoustu rekonstrukcí nedopadne právě nejlépe?
Člověk musí mít citlivost, znalost a zkušenost, aby vše skloubil dohromady. Rekonstrukce bývá často náročnější než stavba nové budovy. Jenže práce se často zadávají mladým architektům bez praxe. Investoři si totiž myslí, že ušetří, protože jim platí méně než zkušeným. I proto by se na vysokých školách měla zabudovat do programu výuky rekonstrukce. Aby se mladí studenti naučili, co má být zachováno. Nelze totiž zachránit všechno. Pouze pokud znám dobře architekturu určité doby a zároveň nové technologie, mohu zvolit nejlepší řešení. Charles Eames řekl, že nikdy neudělal kompromis. Nemusíte, když rozumíte oběma stranám, minulosti i přítomnosti.

Jak je na tom z architektonického pohledu Praha?

Za dvacet let se toho hodně obnovilo. Praha teď vypadá jako středoevropské město na úrovni. Jen se nemělo zničit Václavské náměstí. Krátce po roce 1989 nebyly odpovídající zákony, a tak na něm vznikly ryze komerční objekty bez jakékoliv architektonické hodnoty, bez koncepce. Dnes jsou už čeští architekti na světové úrovni. Dobrý architekt totiž potřebuje tak dvacet let praxe, aby si poradil se vším. Architektura se nedá jen tak "vyplivnout". Teď je podhoubí dost zralé na to, aby začalo produkovat zralé hřiby. To je vidět nejen v Praze, ale také v Brně i jinde.

Tak jako se vám to podařilo s designovým hotelem Josef ?
To byla dobrá konstelace. Rakouský investor nevěděl nic o moderní architektuře, ani netušil, co je designový hotel. Měl dva malé hotýlky v Rakousku, koupil pozemek v centru Prahy a stavbu zadal někomu jinému, od nás chtěl jen interiéry. Jenže jím vybraný architekt nesehnal stavební povolení, my ano. A tak jsme udělali exteriér i interiér. Hotel je stále plný a lidé se sem stále a rádi vracejí. Teď pro tohoto investora děláme něco v Londýně, zvykli jsme si na sebe. Vzniklo mezi námi něco jako přátelství. To je to nejlepší, co vás může v práci potkat.

Dvoupatrová kavárna Café B. Braun je nekuřácká

Dvoupatrová kavárna Café B. Braun je nekuřácká

V přízemí nechybí bezbariérová toaleta s posuvnými dveřmi

V přízemí je bezbariérová toaleta s posuvnými dveřmi

Co si myslíte o tom, že politici vytáhli před volbami opět Chobotnici Jana Kaplického, byl to jen předvolební populismus? Je to jen seriál slibů a lží, nikdo z nich to vážně nebere. A nikdo tomu nevěří. Den před tím, než se hlasovalo o Národní knihovně, prohlašoval pan Bém, že jediný projekt, který podpoří, bude Chobotnice. A jak to dopadlo? Před volbami zase obcházeli na Zlínsku někteří kandidáti voliče a tvrdili, že kvůli centru nebudou mít nové silnice nebo kanalizaci. Peníze z Evropské unie byly přitom přesně určené právě na Kongresové centrum.

Myslíte si, že výsledky voleb ovlivní dokončení Kongresového centra ve Zlíně, pod kterým jste podepsaná?
Problémy jsou všude a se vším. Třeba teď v Anglii musí nová vláda hodně šetřit. A je to nutné. Já se teď soustředím na to, abychom to ve Zlíně dodělali jak se má, a budu doufat, že lidé centrum přijmou za své, že tam bude dobrá akustika a hudba bude dobře znít. Řídím se heslem své tety, která říkávala: Kozák řeší situaci, až když se do ní dostane.

Lékařský dům

Byl postavený v letech 1929 až 1931 jako "symbol jednoty československého lékařstva". Pod projekt se podepsal architekt František Vahala, dům pak postavili architekti T. Pražák a P. Moravec.

V přízemí byla 19. října otevřena kavárna Café B. Braun, kterou navrhla architektka Eva Jiřičná, držitelka Řádu britského impéria. Naplnil se tak záměr vlastníka Lékařského domu, České lékařské společnosti, která si přála důstojné využití těchto prostor pro své členy i širokou veřejnost.

Skupina B. Braun, výrobce zdravotnických produktů, získala prostory v Lékařském domě do dlouhodobého pronájmu. "Hlavním smyslem této investice bylo vrátit Lékařskému domu noblesu a prestiž, kterou měl při svém vzniku ve 30. letech minulého století. Po konzultacích s vedením České lékařské společnosti jsme se dohodli, že v nevyužívaných prostorách vybudujeme reprezentativní lékařskou kavárnu," vysvětluje Martin Kuncek ze společnosti B. Braun.

Ta ve všech státech, kde působí, podporuje moderní architekturu. "Otevřením kavárny se Lékařský dům vrací ke svému původnímu poslání: reprezentovat český lékařský stav a poskytovat prostor i pro jeho společenský život," uvedl člen představenstva České lékařské společnosti Karel Cvachovec.

Nová kavárna "rozsvítila" podloubí Lékařského domu

Nová kavárna "rozsvítila" podloubí Lékařského domu

Café B. Braun:

Nekuřácká dvoupatrová kavárna má kapacitu 55 míst. Nabízí bezdrátové internetové připojení a také multimediální techniku pro prezentace a jednání. Vizuální podoba Café B. Braun je dílem studia AI Design Evy Jiřičné a Petra Vágnera ve spolupráci s designovým Studiem Najbrt. Jedním z hlavních prvků kavárny jsou originální celoskleněné schody kombinované s leštěným kovem.





Nejčtenější

Lucerna umně spojuje svou už trochu zašlou důstojnost s aktuálním uměním.
Pražské pasáže jsou fenoménem. Jak v nich život vypadá dnes?

Pražské pasáže vznikaly jako nákupní prostory, které návštěvníkům poskytovaly útočiště před nepříznivým počasím a okouzlovaly je nejen pestrou nabídkou...  celý článek

Architekti ze studia Labor13 navrhli dům přesně na míru pozemku a přání jeho...
Dřevostavba ve tvaru Y má vše, co si rodina přála. I nízké náklady

Atypický dům, který se doslova rozpíná do tří stran, nevznikl jako rozmar. Architekti ze studia Labor13 jej navrhli přesně na míru pozemku a přání jeho...  celý článek

Vilu si nechal postavit Michael Thonet v parku vedle své továrny, kterou...
Vila slavného Michaela Thoneta, tvůrce ohýbaného nábytku, chátrá

Vila geniálního Michaela Thoneta, který proslul výrobou ohýbaného nábytku, chátrá. Dům si rodák z Boppardu nechal postavit v parku hned vedle své první...  celý článek

Vila Hermína je zasazena do svažitého terénu, neobvyklou fasádu tvoří...
Majitelé růžové stavby to vzdali: vila s šikmou podlahou je na prodej

Češi se nebojí experimentovat ani na poli architektury. Důkazem toho může být netradiční rodinná vila v obci Černín na Benešovsku. Je postavena v prudkém svahu...  celý článek

Klecany, Československé armády. Nemovitost je kulturní památkou.
Historická sídla na prodej. Jaké zajímavé památky jsou v Česku k mání

V České republice se prodává velké množství historických sídel v různé kvalitě. Některé jsou před rekonstrukcí, do jiných se můžete ihned nastěhovat. Většina...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.