Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Dřevostavba mezi dvěma silnicemi je plná světla. Umí i sama větrat

  1:00aktualizováno  1:00
Bydlet pod horskými vrcholky je úžasné. A když tuto možnost můžete nabídnout i turistům přijíždějícím na dovolenou, a tedy získat příjemný finanční bonus, nic vám nechybí ke spokojenosti. Tedy jen maličkost: mít odpovídající dům.

Dům, který navrhl architekt Juri Troy ze studia Juri Troy Architects, stojí na svahové hraně mezi dvěma příjezdovými komunikacemi. Noční pohled. | foto: Jörg Seiler pro Velux

Původně měla rodina Finkových se dvěma dětmi v obci Sulzberg, kterou najdete na hřebeni 1041 m vysoké stejnojmenné hory v nejsevernější části Bregenckého lesa, představu rodinného domu a ještě jedné budovy pro prázdninové byty v bezprostřední blízkosti.

Průběh stavby

Průběh stavby

K dispozici totiž neměli stavební pozemek v běžném smyslu, spíš svahovou hranu mezi dvěma příjezdovými komunikacemi. To ideální není, na druhou stranu jsou zde neuvěřitelné výhledy do okolí a absolutní klid a pohoda.

I kvůli očekávanému náročnému projektu pověřila rodina návrhem architekta Juriho Troye, který má řadu zkušeností s tím, jak je možné dosáhnout s obtížně zastavitelnými pozemky optimálního řešení.

Výzva pro architekta

Architekt Troy měl před sebou opravdu velkou výzvu, na délku rodinného domu totiž představuje výškový rozdíl více než šest metrů. Jenže Juri Troy zná krajinu Bregenckého lesa velmi dobře, i všechny stavební záludnosti, které zde stavebníky čekají. Respektoval i přání investora, který trval na domě s co možná nejnižšími emisemi CO2 a nízkou energetickou spotřebou.

Fotogalerie

Po jednáních s rodinou navrhl architekt alternativní koncept řešení: místo dvou budov jediná, z nevhodného výškového rozdílu a dvou příjezdových komunikací pak udělal projektant to, čemu se říká z nouze ctnost.

Navrhl čtyřpodlažní budovu, kde je ve výšce horní příjezdové komunikace přízemí (úroveň nula) se vchodem do privátní zóny, která se dělí na dvě nejhornější úrovně. Schodiště funguje jako centrální jádro domu, kolem něhož jsou uspořádány obytné místnosti.

Dolní příjezdová komunikace tvoří vchod pro prázdninové byty přímo nad ním, rovněž přístupný z přízemí a bezbariérový. Privátní obytná zóna rodiny a prázdninové byty jsou tak spojené a přesto oddělené.

Světlo je nezbytné

Může se hodit

Drevostavba

Hledáte bydlení v dřevostavbě? Podívejte se na nabídku nových domů s pozemkem!

Severovýchodní a jihovýchodní strana působí zvenčí spíše uzavřeně, díky dobrému projektu jsou však místnosti skvěle osvětlené. Velkorysým otevřením západní strany vzniklo promyšlené napojení na vnější prostor. Velkoplošné zasouvací dveře nabízejí neobyčejné výhledy na hory a vytvářejí plynulý přechod mezi interiérem a exteriérem.

Tato část obytné zóny je řešená jako „teplý prostor“, aby si jej mohla rodina užívat po celý rok déle. Všechny tři prázdninové byty poskytují ustupujícími lodžiemi chráněnou volnou zónu a jsou také formálně příjemně začleněny do průčelí.

Orientace na denní světlo a silný vztah k exteriéru byly od počátku zásadní. Všechny pobytové místnosti mají i za pošmourných dnů dostatek denního světla. Architekt Juri Troy totiž zvolil kombinaci z promyšleně vsazených, vertikálních okenních prvků a světla proudícího shora k osvětlení do hloubky prostoru. Světlo tak prochází obytným prostorem ze tří světových stran a navíc precizně vsazenými střešními okny.

Všechny tři prázdninové byty poskytují ustupujícími lodžiemi chráněnou volnou zónu.

Všechny tři prázdninové byty poskytují ustupujícími lodžiemi chráněnou volnou zónu.

Toto strategické využití takzvaného zenitového světla (= světlo shora, které je ve dnech, kdy je zamračeno, 3krát intenzivnější než postranní světlo) vytváří vysokou kvalitu denního světla, která pokračuje až do přístupové zóny v přízemí.

Bez větrání to nejde

U tří bytů pro rekreanty na úrovni -1 zvolil architekt nekonvenční koncept větrání: vybavil je mechanickou ventilací obytného prostoru. To zaručuje větrání nezávisle na uživateli a zajištěnou kvalitu vnitřního ovzduší.

Pro privátní zónu zvolil přirozené větrání okny podle potřeby. Okna využívají „komínový efekt“, a zajišťují tak rychlou a kontrolovanou výměnu vzduchu. V topném a v přechodném období signalizují čidla koncentrace CO2 (umístěná ve více zónách) elektricky ovládaným oknům, kdy se mají automaticky otevřít.

V parném létě se čidla koncentrace CO2 jednoduše vypínají a větrání se přepíná do režimu chlazení přirozenou ventilací (Ventilative Cooling). Využívá se jednoduchý fyzikální princip, noční chlazení cíleným větráním. Nezávisle na přítomnosti obyvatel se okna pozdě večer pomocí integrovaného časovače automaticky otevřou a zůstanou otevřená do brzkých ranních hodin. Poté se okna opět sama zavřou.

S chlazením přirozenou ventilací (Natural Ventilative Cooling) se stavební díly zahřáté během dne v nočních hodinách opět ochladí. Toto cílené větrání okny je prakticky bez energetických nákladů, představuje tak pasivní chladicí systém.

V kombinaci s účinným vnějším zastíněním je v létě v domě vyvážená a příjemná teplota. Uživatelé alternativní systém větrání oceňují, protože mohou podle subjektivního pocitu pomocí dálkového ovládání kdykoliv zasáhnout a okna otevřít nebo zavřít.

Obytná zóna Finkových: světlo prochází obytným prostorem ze tří světových stran a navíc precizně vsazenými střešními okny.

Obytná zóna Finkových: světlo prochází obytným prostorem ze tří světových stran a navíc precizně vsazenými střešními okny.

Minimální spotřeba energie

Pokrytí veškeré spotřeby energie, včetně prázdninových bytů, zajišťují výhradně obnovitelné zdroje energie. Díky vysoce tepelně izolačnímu plášti budovy, kompaktnímu stavebnímu objektu a cílenému využití solárních zisků okny bylo možné snížit spotřebu na minimum.

Teplo se rozvádí nízkoteplotním podlahovým systémem. Dodatečně je možné vytápět obytnou zónu kamny, v nichž se topí dřevem z vlastního lesa. Ohřev užitkové vody pokrývají převážně termální kolektory o ploše 15 m2. Místnosti se vytápějí pomocí dálkového tepla z místní výtopny na biomasu v Sulzbergu, která zajišťuje také ohřev zbývající potřeby užitkové vody.

A 112 m2 fotovoltaických modulů dodává tolik proudu, že zejména v letních měsících, navzdory „obsazenosti“ budovy, se vyrobí dokonce přebytek.

Panely obložení z masivního dřeva jsou ze smrku a opatřeny bílou olejovou lazurou, aby se zabránilo zežloutnutí dřeva.

Panely obložení z masivního dřeva jsou ze smrku a opatřeny bílou olejovou lazurou, aby se zabránilo zežloutnutí dřeva.

Architekt Juri Troy svou „energetickou střechou“ dosáhl toho, že díky optimální orientaci zajišťují plochá střešní okna pasivní solární zisky. Mezi nimi jsou uspořádány solární kolektory pro přípravu teplé vody a kolem dokola fotovoltaické moduly k výrobě elektřiny jako aktivní komponenty.

Nic pohledově neruší, opticky vznikla na střeše tmavá plocha „zapuštěná“ do stavebního tělesa. Důsledné využití denního světla a energeticky účinná LED svítidla nové generace vytvářejí ucelený energetický koncept.

Účinné venkovní stínění pak chrání interiéry před přílišným přehříváním v parném létě. Střešní okna jsou na jižní straně vybavena transparentními, elektricky ovládanými markýzami, které jsou naprogramovány tak, aby se v parném létě brzy ráno automaticky zatáhly. Také kritická okna na západní straně fasády chrání transparentní textilní stínění.

Materiály a ekologie

Dům je kompletně zhotovený ze dřeva, z materiálů a s konstrukčními detaily, které se osvědčily po celá desetiletí ve zdejším drsném alpském klimatu ve výšce 1 000 m nad mořem. Základní konstrukce budovy je z masivního dřeva. Jak stěny, tak také střešní konstrukce jsou z křížem vrstveného dřeva.

Jako vnější izolace se použily pro stěny a střechu dřevěné izolační desky. Fasáda je odvětrávaná zezadu a obložená štípanými smrkovými šindeli. Také šikmá střecha byla zhotovená podle stejného principu.

Zvolená konstrukce zaručuje odolnost, chod bez údržby po dlouhé období a navíc lze každou vrstvu v případě potřeby demontovat. To zaručuje na konci životního cyklu možnost likvidace podle jednotlivých druhů, případně dokonce recyklaci.

Jako vnitřní obložení byly použity tam, kde to bylo přes konstrukci z masivního dřeva nutné, panely z masivního dřeva (smrk), jsou opatřeny bílou olejovou lazurou, aby se zabránilo zežloutnutí dřeva. Propůjčily dřevu elegantní ráz.

Ve spojení s trvanlivou parketovou dubovou podlahou a nábytkem navrženým Juri Troyem vznikl klidný a harmonicky působící celek. Materiály, z velké části přírodní, přispívají k dobrému vnitřnímu klimatu, neobsahují téměř žádné škodlivé látky a působí jako regulace vlhkosti.

Dřevo pro šindele, konstrukční dřevo a dřevo pro panely si přivezli stavebníci z vlastního lesního hospodářství v blízkém Allgäu a z Bregenckého lesa. Všichni řemeslníci, kteří se podíleli na stavbě, pocházeli z okolí 30 km. To je sociální udržitelnost, která pomáhá vytvářet hodnoty v regionu.

Dům je zhotovený pouze ze dřeva, z materiálů a s konstrukčními detaily, které se osvědčily po celá desetiletí v drsném alpském klimatu ve výšce 1 000 m nad mořem.

Dům je zhotovený pouze ze dřeva, z materiálů a s konstrukčními detaily, které se osvědčily po celá desetiletí v drsném alpském klimatu ve výšce 1 000 m nad mořem.

Autor

Mag. arch. Juri Troy

* 1972 - Bregenz, Rakousko

1986 - 1995 - vyučil se kameníkem a vystudoval obor pozemní stavby ve Vorarlberg

u
1995 - 1998 - studium architektury na TU Innsbruck


1998 - 2002 - studium na Akademii výtvarných umění ve Vídni, diplomový projekt "reentering expo" / Sevilla





V roce 2003 založil ve Vídni vlastní studio Troy, v roce 2005 se spojil s architektem DI Matthiasem Heinem a otevřeli ateliér Hein-Troy Architects. Získali řadu cen, v říjnu 2009 obdržela jejich kancelář ocenění Energy Globe Award Vorarlberg, které potvrdilo jejich schopnosti v energeticky úsporném stavění.

Od roku 2010 je členem umělecké komise spolkové země Vorarlbersko, od roku 2011 má vlastní ateliér Juri Troy Architects se sídlem ve Vídni a Bregenzu a vyučuje na Technické univerzitě ve Vídni obor prostorového a trvale udržitelného navrhování.

Autoři:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.