Jestliže vlastník bytové jednotky či objektu nedoloží energetický průkaz ke kupní smlouvě, vystavuje se nebezpečí pokuty výše uvedené ze zákona.

Jestliže vlastník bytové jednotky či objektu nedoloží energetický průkaz ke kupní smlouvě, vystavuje se nebezpečí pokuty výše uvedené ze zákona. | foto: iDNES.cz / Profimedia.cz

Dá se vyhnout energetickým štítkům? Nejčastější otázky a nejasnosti

  • 65
Musím energetický štítek mít i když jsem zdědil dům, a co když prodávám družstevní byt? Připravili jsme pro vás přehled nejčastějších dotazů, které se pravidelně diskutují na call centru společnosti Comfort Space.

Od ledna letošního roku platí nová povinnost při prodeji či pronájmu nemovitosti. Její majitelé si totiž musí nechat vystavit takzvaný průkaz energetické náročnosti budovy.

Současná podoba zákona přináší povinnost jen pro některé nemovitosti, další budou postupně přibývat. Celkově budou průkazy povinné pro všechny nemovitosti až od roku 2016.

Realitní společnost RE/MAX ve spolupráci se společností Comfort Space připravila jednoduchý přehled povinností v otázkách a odpovědích.

Pro koho povinnost platí

Povinnost vlastnit energetický průkaz domu platí pouze pro případy prodeje či pronájmu budov pro vlastníky těchto nemovitostí. Pro domy, ve kterých lidé dále bydlí a nechystají jejich prodej, není nutné energetický průkaz vystavit.

Prodej

  • Rodinné domy zapsané na listu vlastnictví jako objekty k bydlení nad 50 m²
  • Komerční a administrativní budovy
  • Bytové celky nad 50 m² (do roku 2016 lze nahradit předložením tří faktur za roční vyúčtování energií)

Pronájem

  • Objekty určené k bydlení – ucelená část budovy (rozloha větší než 50 m²)
  • Komerční budovy, administrativní budovy (celé budovy, které se pronajímají jako např. obchodní prostory, kanceláře)
  • Administrativní budovy státní správy s plochou větší jak 500 m² (od 1. 7. 2013)

Vlastník bytu v případě prodeje bytové jednotky může do roku 2016 nahradit energetický průkaz předložením faktur či vyúčtováním za tři předchozí zúčtovací období. Pro bytová družstva je tato povinnost platná až od 1. ledna 2016.

Výjimky pro zpracování energetického průkazu

Výjimka se vztahuje na objekty (stavby) s menší obývanou plochou (energeticky vztažnou) než 50 m² a dále pro objekty rekreační, chaty, chalupy a objekty podle listu vlastnictví užívané pouze pro rekreaci. Dále pak se tato povinnost netýká památek a objektů pro náboženské účely.

Pozor: Řada lidí si nechala do listu vlastnictví zapsat chalupy a chaty jako místo vhodné pro trvalé užívání. Dělo se tak zejména kvůli dani z nemovitosti, která je v takovém případě nižší než pro rekreační objekty. Pokud se majitel takového objektu rozhodne chatu prodat, musí nechat vystavit energetický průkaz!

Rizika nesplnění povinnosti

Zákonné pokuty
Jestliže vlastník bytové jednotky či objektu nedoloží energetický průkaz ke kupní smlouvě, vystavuje se nebezpečí pokuty výše uvedené ze zákona. Podle vyjádření ministerstva průmyslu a obchodu však nebudou sankce do konce března uplatňovány. To ovšem nezbavuje vlastníka nemovitosti povinnosti předložit průkaz ke kupní smlouvě nebo smlouvě o pronájmu.

Ostatní problémy
Nový vlastník nemovitosti má právo žádat od původního vlastníka zpracování průkazu až tři roky zpětně ode dne, kdy byla uzavřena kupní smlouva. Pokud prodávající energetický průkaz k budově novému majiteli nepředá, vystavuje se riziku finanční pokuty a případných sporů o neúplnost kupní smlouvy. To umožňuje kupní smlouvu napadnout například soudně.

Jak získám štítek

Energetický štítek smí vystavovat pouze certifikovaný energetický auditor a autorizovaná osoba, která je vedena v seznamu ministerstva průmyslu a obchodu. S vystavením však může pomoci i realitní kancelář.

Pozor: Kvalita a objektivita při tvorbě štítku je nezbytná. Jakékoli pokusy o dosažení lepších hodnot díky nekalým praktikám či díky spolupráci s pochybnou firmou se mohou snadno vymstít. Hrozí totiž riziko, že nový majitel nemovitosti bude kvalitu štítku zpochybňovat u soudu a prodej nemovitosti se snadno změní v noční můru.

Nejčastější otázky kolem energetických štítků

Vlastním dům, ale nebudu ho prodávat ani pronajímat. Musím si nechat průkaz vystavit?
Na takový případ se povinnost nevztahuje. Vystavení energetického štítku by bylo zbytečné.

Zdědil jsem dům po prarodičích. Musím mu nechat vystavit energetický průkaz? Převod na moji osobu znamená změnu majitele...
V zákoně se mluví pouze o vztahu prodávající a kupující, při jiném způsobu nabytí nemovitosti průkaz není třeba. Je především ochranou kupujícího, aby věděl, jakou spotřebu energie nemovitost má. U darů či dědictví nelze očekávat, že by měl nabyvatel možnost volby. Průkaz není nutný ani v případě rozvodu, kdy se byt převádí jen na jednoho z manželů.

Jak postupovat v případě bytového domu se společenstvím vlastníků pokud jeden (dva) vlastníci chtějí byt pronajímat, ostatní nikoli? Ostatní majitelé se nechtějí podílet na nákladech za vystavení energetického štítku.
Při prodeji a pronájmu bytu existuje možnost nahradit energetický štítek fakturami za energie, a to za poslední tři roky. Nový kupující však může štítek vyžadovat, protože od ledna letošního roku je majitel budovy nebo společenství vlastníků povinen energetický průkaz zajistit při prodeji budovy nebo její ucelené části, tedy bytu. Pro pronájem bude tato povinnost platit až od roku 2016. Záleží pak již jen na sdružení vlastníků, zda se budou schopni domluvit.

Jak je to v případě bytu v družstevním vlastnictví? Potřebuji mít energetický průkaz, když ho prodávám? Jak mám postupovat?
Povinnost vlastnit energetický štítek platí při převodu nemovitosti. U družstevního bytu nejde o převod nemovitosti, ale o převod členských práv, a tudíž zde není nutné nechat si zpracovat průkaz. Od roku 2016 však půjde o pronájem ucelené části nemovitosti, všechny družstevní byty budou muset mít průkazy zpracované. Povinnost bude na majiteli domu, tedy na družstvu.

Musím mít energetický průkaz, když prodávám chatu či chalupu? Když ji v létě někomu pronajímám na týden?
Ne, tato povinnost se nevztahuje na rekreační objekty. Dále se tato povinnost netýká ani objektů či bytů s menší plochou než 50 m². Výjimkou by bylo, pokud je nemovitost v katastru uvedena jako budova k trvalému užívání.

Jak to bude v případě bytového domu s nebytovým prostorem, ve které je například prodejna? Počítá se nebytový prostor do celkové energeticky vztažné plochy?
Záleží na tom, jak je objekt vytápěn a jak v něm jsou udělané tepelné izolace. Například v klasické panelákové kočárkárně předělané na kosmetické studio není žádná tepelná izolace mezi obchodem a byty a ani není odděleno vytápění, zde bude objekt pravděpodobně považován za jeden celek.