Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Elektřina byla kdysi jako dnes internet, říká architekt Lábus

  1:00aktualizováno  1:00
Nejlepší stavby posledních let u nás? Rekonstrukce. Tedy pokud se podaří zachránit "paměť stavby" a přidat ještě něco nového navíc. Právě v tomto ohledu vyniká architekt Ladislav Lábus.

Fotogalerie

Typickou ukázkou citlivého přístupu a respektu k tvorbě předchozích období je v případě architekta Lábuse Edisonova transformační stanice v Jeruzalémské ulici a palác Langhans.

Právě tyto dvě rekonstrukce představuje v televizním cyklu ProStory (ČT2 v sobotu 15. října ve 22:30) epizoda pod názvem "Přidaná paměť domu".

V rámci celého cyklu je trochu atypická. Kontroverzní stavby, na něž se cyklus zaměřuje, vyvolávají protichůdné reakce. V případě architekta Lábuse a výše zmíněných staveb se však výhrady nenašly. Zatímco v jiných dílech stojí občas architekti se svým názorem sami, tady se ozývala jen chvála.

Co však zůstává stejné jako u předchozích dílů, je detailní a velmi zajímavá práce se zvukem či záběry kamery.

Ladislav Lábus před Palácem Edison, velká kovová vrata se podařilo zachránit.

Ladislav Lábus před Palácem Edison, velká kovová vrata se podařilo zachránit.

Za Edisonem do Jeruzalémské

Edisonova transformační stanice v pražské Jeruzalémské ulici se dočkala rekonstrukce v roce 2007. Sídlí zde finanční skupina WPB Group. Kancelářská budova dostala i nové jméno: Palác Edison.

Palác Edison

Autor: Lábus AA (Ladislav Lábus, Norbert Schmidt, Vít Krušina, Tomáš Balej, Petr Cimbulka, Marek Nábělek, Martina Nadge Novotná, Igor Šimon)
Realizace: 2005 až 2007

Zděná stavba (betonové jsou pouze stropy) podle návrhu architekta F. A. Libry je vynikající ukázkou funkcionalismu z let 1926 až 1930. Svému původnímu účelu sloužila ještě v 90. letech minulého století, pak přišlo období chátrání.

Naštěstí noví majitelé oslovili architekta Lábuse.Ten věnuje spoustu času tomu, aby zjistil, co lze zachovat z původní stavby. Tady zůstala všechna okna, dveře, zábradlí i původní schodiště. Ladislav Lábus si tu vyhrál i s velkými vraty na manuální ovládání, která dnes slouží jako bezpečnostní prvek. Lze jimi zakrýt prosklenou stěnu haly v přízemí. Právě sem, směrem do prostoru náměstí s kostelem sv. Jindřicha, přesunul autor hlavní vstup.

Nosná konstrukce dvoupodlažní nástavby Paláce Edison vychází z betonové

Nosná konstrukce dvoupodlažní nástavby Paláce Edison vychází z betonové konstrukce stropů původní stavby.

Bývalé trafostanici přibyla dvoupodlažní nástavba, ovšem ve stylu, který rozvíjí původní koncept stavby. Prosklenou fasádu kryjí měděné horizontální žaluzie, stejné jako v případě Paláce Langhans.

Dům plný fotografií

"Dům architekta Tesaře je hodně členitý, bylo nutné do něj vnést nějaký řád," přibližuje architekt Lábus svůj přístup při rekonstrukci Paláce Langhans. Z jeho pohledu bylo důležité, že dům neměnil své funkce, majitelé netoužili vytvořit v lukrativním centru další kanceláře.

Proto zde najdete i byty a samozřejmě galerii. "Pro současnost je charakteristické, že nám jde lépe věci odhalovat než zpřítomňovat. Odhalování nám jde," tvrdí Ladislav Lábus.

Palác Langhans

Nástavba, přístavba a oprava secesního paláce
Vodičkova 37, Praha 1
Autor: Prof. Ing. arch. Ladislav Lábus

Stavba roku 2003
Zastavěná plocha: 867 m2

Obestavěný prostor: 18 585 m3
Kanc. plochy: 693 m2
Obchodní plochy: 867 m2
Počet bytů: 15
Investor: Zuzana Meisnerová-Wismerová, Rolf Wismer
Dodavatel: Průmstav a.s.
Projektant: DELTAPLAN
Náklady: neuvedeny

Nástavba na střeše je uměřená, ať již jde o tvar, velikost i materiál, který přirozeně stárne a doplňuje tak to, co zde již bylo. Měděné žaluzie připomínají svým materiálem střechu. Umožňují průhledy, ale zaručují intimitu pro uživatele bytů.

"Snažili jsme se dostat světlo až do obchodu," prozrazuje architekt Lábus. U domu oceňuje jeho mnohovrstevnatost, která je pro tuto stavbu typická. To podle něho dnešní architektuře chybí.

Z původního členitého domu vzniklo pět za sebou jdoucích domů s terasami, světlíky a dvorky, které propojuje ve spodních podlažích páteřní komunikace. Budova byla doplněna železobetonovými nástavbami a novým železobetonovým skeletovým objektem. Ve spodních podlažích jsou obchodní prostory, výše pak byty a kanceláře. V zadní části pozemku, v místě bývalých ateliérů, je umístěna fotografická galerie.

Palác Langhans po rekonstrukci, pohled z Františkánské zahrady

Palác Langhans po rekonstrukci, pohled z Františkánské zahrady

Ateliér Langhans

Dům ve Vodičkově ulici sloužil Ateliéru J. F. Langhans už od roku 1880. Rodinnou firmu založil Jan Langhans už v roce 1876, kdy si otevřel první ateliér. Během třiceti let se dostal na špičku mezi portrétními fotografy a po celé zemi vznikla řada poboček jeho firmy.

Jeho portréty, takzvaná Galerie osobností, patřily šlechticům, politikům i slavným umělcům. Po první světové válce tvořilo jeho archiv více než jeden milion negativů. Jan Langhans jej předal dceři Marii a jejímu muži Viktoru Meisnerovi. Po druhé světové válce převzal Fotoateliér Langhans jako třetí majitel jeho syn Viktor Meisner.

Z teras je úžasný výhled na Prahu.

Z teras je úžasný výhled na Prahu.

Po znárodnění v roce 1948 se v domě usídlilo Družstvo fotografia. Archiv s dvěma a půl miliony negativů, jež vznikly během sedmdesáti let, byl odvezen na skládku. Vlastně jen náhodou našli dělníci během rekonstrukce v roce 1998 v uzamčené skříni 300 skleněných negativů, část Galerie osobností.

Projekt ProStory

Autorka projektu: Lucie Králová a odborní poradci Osamu Okamura, Rostislav Koryčánek, Adam Gebrian
Architekti: Martin Rajniš, Zdeněk Fránek, Emil Přikryl, Josef Pleskot, Ivan Kroupa, Alena Šrámková, Svatopluk Sládeček, Ladislav Lábus, Stanislav Fiala, ateliery Projektil, HŠH, A 69, D.R.N.H. nebo začínající Mjölk architekti
Dokumentaristé: J. Gogola ml., V. Janeček, V. Klusák, L. Králová, F. Remunda, R. Procházka, M. Řezníček, K. Žalud, L. Kokeš, V. Čakányová, B. Bláhovec, A. Olha, K.Zlatušková

Jako zázrakem se tak objevily portréty prvního československého prezidenta T. G. Masaryka z roku 1919, Emy Destinnové (1895), pozdější hvězdy Metropolitní Opery, nejdůležitějších herců pražského Národního divadla přelomu století, ministerského předsedy, starostů, podnikatelů a spisovatelů.

Později se našlo v dalším sklepě ještě 200 krabic s negativy, které rovněž patří do Galerie osobností. Celkem se zachránilo devět tisíc portrétů. 

Jeden z bytů v Paláci Langhans

Jeden z bytů v Paláci Langhans

Prof. Ing. Arch. Ladislav Lábus

24.11. 1951
Absolvent Stavební fakulty ČVUT v Praze, obor architektura. Po vojenské službě pracoval v Projektovém ústavu hlavního města Prahy, zde působil v ateliéru Delta, kde spolupracoval s Alenou Šrámkovou, od r. 1986 jako vedoucí projektant.

Od r. 1990 přednášel na Fakultě architektury ČVUT v Praze, kde působil jako vedoucí ateliéru. V roce 1991 založil svůj vlastní architektonický ateliér Lábus. V roce 1993 byl jmenovám vedoucím Ústavu navrhování III. na Fakultě architektury ČVUT v Praze, v roce 1995 se zde habilitoval jako docent. V roce 2002 byl jmenován profesorem na Fakultě architektury ČVUT v Praze.

Nejznámější stavby posledních deseti let:
Hanspaulka Nové Vily (2009, Praha)
Vila v Nespekách (2008, Nespeky)
Hotel Karlov (2008, Benešov)
Rekonstrukce Edisonovy transformační stanice (2007, Praha)
Rekonstrukce Jízdárny Pražského hradu (2007, Praha)
Rodinný dům v Řevnicích (2006, Řevnice)
Rekonstrukce administrativní budovy firmy Milos (2005, Roudnice nad Labem)
Rodinný dům v Komořanech (2005, Praha)
Rodinná vila Mukařov (2004, Mukařov)
Rodinný dům se studiem v Podbabě (2004, Praha)
Rekonstrukce Paličkovy vily (2003, Praha)
Rekonstrukce paláce Langhans (2002, Praha)
Vila v Roudnici nad Labem (2001, Roudnice nad Labem)
Vila ve Vonoklasech (1998, Vonoklasy)

Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.