Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Podělanej Karlštejn. Tak se říká čistírně vod, kde točil i Tom Cruise

  14:10aktualizováno  14:10
Je to jediná dochovaná čistírna odpadních vod tohoto typu v Evropě. V 90. letech ji chtěli zbourat, naštěstí nebyly finance. Zrezivělá krása čistírny v Praze-Bubenči dodnes uchvacuje a láká i filmaře.

To, co pokládáme dnes za samozřejmé, tedy že splašky mizí v kanalizaci, aniž by nás obtěžovaly, bylo v 19. století dlouho neřešeným problémem. Teprve v 70. letech se podmínky začaly měnit a pražský magistrát začal vše řešit.

Nakonec vypsal soutěž, které se zúčastnila řada firem z Rakousko-Uherska i Německa. Ten, který hodnotil projekty, sir William Heerlein Lindley, ale nakonec všechny zkritizoval a "podstrčil" svůj projekt. A ten se také postavil.

Fotogalerie

Na rozdíl od dnešních zmanipulovaných zakázek však vzniklo neuvěřitelné dílo nejen z technického pohledu, ale i z architektonického. Sir William vzal z předložených projektů to nejlepší a sám přidal řadu skvělých řešení.

Pečlivě vybíral i kvalitní materiál. "Zvonivky", cihly z cihelny v Uhříněvsi, jsou dodnes ve stejném stavu jako v roce 1906, kdy byla stavba dokončena.

Na prohlídku unikátní čistírny odpadních vod zve epizoda ze seriálu Zrezivělá krása v dokumentu České televize (ČT2 v sobotu 17. března ve 14:15) s názvem Čistírna sira Williama.

Nejen pražská chlouba

Ve své kategorii se stala čistírna odpadních vod v Bubenči architektonickou chloubou. Byla naplněním snu o moderní kanalizaci, která hlavní město Českého království zařadila mezi přední velkoměsta tehdejšího světa.

Podzemí udivuje svou architektonickou krásou i filmaře.

Podzemí svou architektonickou krásou udivuje i filmaře.

Sir William Heerlein Lindley, původem Angličan, působil převážně v Německu. Do Prahy přenesl své zkušenosti z výstavby čistírny ve Frankfurtu nad Mohanem.
Řešení, jež předložil, znamenala technologický vrchol těchto zařízení. Navíc veškeré "páchnoucí" provozy umístil do podzemí, takže neobtěžovaly život v blízkém okolí a nezatěžovaly další pozemky.

Výstavba čistírny probíhala v letech 1901–1905. V samotném závěru stavby došlo k zásadní změně. Autoři opustili strohé "frankfurtské" provedení a vsadili také na vnější vzhled budovy. Výsledek? Moderní, krásná a sofistikovaná čistírna. I proto se jí někdy přezdívalo "podělanej Karlštejn" – to kvůli jejím úkolu a kráse zároveň, jak vysvětluje v dokumentu archivář Jaroslav Jásek, historik pražské kanalizace.

V roce 1991 byla čistírna sice prohlášena technickou památkou, ale "horní" budova chátrala, a dokonce už byly hotové demoliční plány. Jejich realizaci zabránilo jediné: nedostatek financí. Naštěstí!

Pavel LInhart se stará o provoz parních strojů..

Pavel LInhart se stará o provoz parních strojů..

Dříve splašky, dnes herci

Díky nadšencům z Nadace ekotechnického muzea a později obecně prospěšné společnosti Ekotechnické muzeum se čistírna zachránila. Kromě jiného vyhledávají zdejší neuvěřitelné podzemí filmaři.

Vznikaly tu české filmy (Šakalí léta, Amerika nebo seriál Zdivočelá země), nechybějí ani zahraniční produkce, které tak zachované industriální prostory tohoto typu jinde nalézt nemohou.

A tak se tudy snažil uniknout nepřátelům Gérard Depardieu coby Jean Valjean v Bídnících či Tom Cruise v roli neohroženého hrdiny. Po jeho návštěvě čistírny přepsal režisér část scénáře, aby si staré zvonivky zahrály ve filmu mnohem víc.

Čistírna má dva komíny, jeden byl nutný pro kotle, druhý odvádfěl zápach.

Čistírna má dva komíny, jeden byl nutný pro kotle, druhý odváděl zápach.

Zatímco podzemí je v dokonalém stavu, budova čistírny potřebuje opravu střechy, je tedy stále co zachraňovat. Muzeum zde pořádá takzvanou zážitkovou turistiku, ale také koncerty a další akce, pronajímá prostory pro firemní oslavy. Jen díky tomu čistírna sira Williama, jejíž unikátní parní stroje jsou stále funkční, může žít dál.





Nejčtenější

Katedrála Nejsvětější Trojice je kostel polské pravoslavné církve v Hajnůvce v...
Lopaty a míchačky. Poláci za socialismu postavili sami tisíce kostelů

Výstava s názvem Architektura VII. dne v pražském Centru současného umění DOX ukazuje historii kostelů, které byly v Polsku postaveny mezi roky 1945 a 1989....  celý článek

Pohled na celkové uspořádání domu na pozemku
Koupili srub, ten jim shořel. Na jeho místě si postavili vysněný dům

Při jednom z velkých lesních požárů v roce 2010 v americkém Coloradu lehl popelem i srub čtyřčlenné rodiny, který si manželé koupili pouhé dva roky před tím....  celý článek

Legionářské vlaky se používaly v letech 1918 - 1920 na transsibiřské magistrále...
Bydlí ve vagonu z legiovlaku. Stavba přišla na milion, vydrží 60 let

Michala, který rád cestuje, nelákalo klasické bydlení. Řešení však rozhodně neviděl v mobilheimu z plastu, na jehož výrobu se používá spousta chemie. Zvolil...  celý článek

Původní obývací pokoj byl již „spojený“ s kuchyní.
Z odpudivě vypadajícího panelákového bytu má vzniknout pohodové 4+kk

Byt 3+1 nenabízí právě ideální dispozici, přesto má mladý pár štěstí. Má totiž„ideální“ sousedy. Dali po vyjádření statika souhlas nejen k vybourání nenosných...  celý článek

Manželé si koupili v Brandýse nad Labem pozemek a postavili dům 4+kk.
Z paneláku odešli do domku. Největší problém byl se stavební firmou

Jiří s manželkou žijí v Brandýse nad Labem již třicet let. V paneláku ale zůstat nechtěli, tak ve stejné lokalitě koupili pozemek. Dům s dispozicí 4+kk o...  celý článek

Další z rubriky

Kolekce zahradního nábytku Máj pro Egoe. Autor Jiří Pelcl
Nemáte na luxus? Vytapetujte si byt fotografiemi luxusních rezidencí

Navrhuje takřka vše, od skla a porcelánu až po designové kompostéry nebo interiéry. Jiří Pelcl patří k nejvýraznějším osobnostem současného českého designu....  celý článek

Autorem mrakodrapu Agora Garden je futuristický architekt-ekolog Vincent...
V Tchaj-peji roste lesní mrakodrap. Na balkonech bude 23 tisíc stromů

V tchajwanské metropoli vyrůstá mrakodrap, který by měl být schopen absorbovat až 130 tun oxidu uhličitého za rok. Na balkonech této unikátní stavby, která...  celý článek

Lustr v centrální části vstupu má hmotnost jednu tunu.
Crystal valley, kde vznikají české křišťálové lustry, uzná i UNESCO

Čeští skláři vytvářejí z českého křišťálu už po staletí ikonické lustry, které září po celém světě, od Versailles až po Dubaj. Osm desítek nejlepších najdete v...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.