Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ekologický mrakodrap od českého architekta připomíná strom v buši

  1:00aktualizováno  1:00
Soutěž Evolo Scyscraper Competition patří ve světové výškové architektuře k nejprestižnějším. Architekt Petr Pospíšil z brněnského studia Kyzlink se dostal mezi nejlepší.

Vizualizace: mrakodrap s vlastními zelenými plochami, které jím prorůstají. | foto: Petr Pospíšil

Soutěž probíhá každoročně od roku 2006. Vyzývá k účasti architekty, studenty i designéry z celého světa, aby se pokusili navrhnout mrakodrap 21. století v souladu se sociálními, urbanistickými a ekologickými kontexty.

Evolo Scyscraper Competition vede autory k tomu, aby zkoumali vztahy mezi mrakodrapem a jeho okolím – přírodou, společností i městem. Měli by hledat řešení všech současných problémů včetně nedostatku přírodních zdrojů, infrastruktury, vysokého nárůstu obyvatelstva a znečištění.

Vizualizace: detail vrcholu mrakodrapu

Vizualizace: detail vrcholu mrakodrapu

Se svým návrhem Acacia Tree Tower se soutěže v roce 2011 zúčastnil i český architekt Petr Pospíšil z architektonického ateliéru Kyzlink. Porotu jeho návrh velmi zaujal, proto se objevil i mezi nejlepšími na prestižních webových stránkách soutěže.

Acacia Tree Tower

Stavba inspirovaná přírodou je výjimečná tím, že zabírá minimální zastavěnou plochu, skutečná užitná plocha se transformuje do rozsáhlého nadzemního komplexu. Studie mrakodrapu architekta Petra Pospíšila vychází z myšlenky, že velká města neustále zvyšují svoji hustotu zastavění.

Fotogalerie

Plocha v nich se sice využívá pokud možno s největší efektivitou a rozvahou, avšak narůstá problém s městskou zelení a především kvalitou obytných a relaxačních ploch, ty jsou neustále vytlačovány a redukovány.

Je prostě velmi obtížné vytvářet nové zelené plochy v již zastavěných částech města. Projekt "Stromové věže" proto vychází z principu přenesení obytných ploch nad úroveň husté zástavby s minimálními nároky na vlastní zastavěnou plochu.

Hlavní nosné pilíře obsahují dopravní výtahy a také prostor pro začlenění zeleně rostoucí skrz jednotlivá patra. Ty jsou dispozičně navrženy pro kancelářské prostory. Zeleň, která prostupuje celou výškou, zvyšuje kvalitu pracovního prostředí, na samém vrcholu pak přechází do visutých teras a parků.

Je to nenásilné spojení vertikálních linií s korunou pomocí zeleně, která tvoří dominantu celé budovy.

Vizualizace: detail výtahů

Vizualizace: detail výtahů

Vizualizace:detail zelených teras na vrcholu mrakodrapu

Vizualizace:detail zelených teras na vrcholu mrakodrapu

Ptačí hnízdo

Komplex vynesený pomocí tří pilířů lze nazvat ptačím hnízdem. Semknuté dispoziční řešení dává pocit bezpečného bydlení. Horní komplex obsahuje rezidentní apartmány, hotel, relaxační plochy, rozlehlé zelené terasy, park, lázně a sportovní plochy.

Autor

Petr Pospíšil (1977)
Vystudoval Fakultu strojní VUT v Brně, obor průmyslový design. Od r. 2000 působí ve společnosti Kyzlink. Své zkušenosti nyní uplatňuje v návrzích interiérů a architektury. Zaměřuje se na aplikaci nových trendů a prosazování nekonvenčních řešení.

Budova svou konstrukcí využívá solární energii, a to jak aktivně, tak pasivně. Visuté terasy jsou řešeny s ohledem na možnost pasivního využití solární energie, aktivní využití solární technologie zajišťují solární panely v samotné horní konstrukci stavby.

Architekt Petr Pospíšil se nechal inspirovat africkou akácií, která v drsném a mnohdy nelítostném prostředí poskytuje ve svých korunách úkryt ptákům a zvířatům, dává jim bezpečí, stín a potravu apod. Její ohromná koruna však drží na stabilním kmeni pevně zarostlém do vyprahlé půdy. Život v savaně tak přiblížil životu ve městě.






Nejčtenější

Prostor v rodinném domě zatím majitelé používají jako sklad.
Ze skladu, jehož dispozice vypadá jako porce pizzy, vznikne garsonka

Malý, ale šikovný. Tak by si představovala své bydlení dvaadvacetiletá Katka. Chce si zrekonstruovat nebytový prostor, který je součástí rodinného domu....  celý článek

Uvnitř třípodlažního domu se čtyřmi ložnicemi a čtyřmi koupelnami je kromě...
Rodinné sídlo se utápí v borovém lese. Snový domov je dokonalým úkrytem

V lesích nedaleko litevského Kaunasu stojí vila s bazénem. Oázu z lakované oceli si nechali postavit manželé se třemi dětmi. Uvnitř domu má rodina prostorný...  celý článek

Firma vlastní dům od roku 1994. Náklady na projekt dosahují podle společnosti...
Hotovo, parcela je volná. Z domu na Václavském náměstí nic nezůstalo

Na rohu Václavského náměstí a Opletalovy ulice v Praze už skončila demolice nadzemní části rohového domu č. 47. Parcela se připravuje k stavbě skleněného...  celý článek

Hned za vstupem je po pravé straně kuchyňská linka, vlevo šatní skříň, které...
Jak se žije v miniaturním bytě o velikosti vagonového kupé

Zařídit byt s plochou 16 metrů čtverečních pro dvě dospělé osoby byl doslova nadlidský úkol. Architekti ze studia Archholiks se však tohoto úkolu zhostili se...  celý článek

Emauzy. Na klášter a kostel dopadly tři ničivé zápalné pumy, každá o váze 227...
Zmizelá krása Česka. Když záhuba stavebních skvostů bolí

Když v srpnu 1881 vyhořelo Národní divadlo, matka malířky Zdenky Braunerové napsala Antonínu Chittussimu: „Plakala jsem jako dítě. V Čechách bylo v té chvíli...  celý článek

Další z rubriky

Hned za vstupem je po pravé straně kuchyňská linka, vlevo šatní skříň, které...
Jak se žije v miniaturním bytě o velikosti vagonového kupé

Zařídit byt s plochou 16 metrů čtverečních pro dvě dospělé osoby byl doslova nadlidský úkol. Architekti ze studia Archholiks se však tohoto úkolu zhostili se...  celý článek

Na snímku z 13. srpna 2002 (nahoře) je Křižíkova ulice a vpravo stejné místo...
Patnáct let od povodní. Karlín se s velkou vodou vypořádal na jedničku

Proměnu pražského Karlína nenastartovaly povodně v roce 2002, jak se traduje, jen ji uspíšily. „Už před povodní se o Karlíně a jeho pozoruhodném urbanismu...  celý článek

Stavba měla vydržet tisíce let. Je postavená z říčních kamenů pospojovaných...
Dům playboye: kvůli úklidu po mejdanech měl obývák betonovou podlahu

O slavných večírcích Hugha Hefnera, zakladatele časopisu Playboy, už slyšel asi každý. Málokdy si však vzpomene na jejich průkopníka, dobrodruha a novináře...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.