Biomasa je dnes pokládána za jeden z nejlevnějších a také nejekologičtějších zdrojů, kterým si může člověk doma topit. Co je biomasa?
Jde o materiál organického původu, tedy živočichy, rostliny a jejich odpady. Vsouvislosti senergetikou lze v našich podmínkách využívat k energetickým účelům zejména zbytky dřeva z lesnictví (větve, kůra), dřevozpracujícího průmyslu (odřezky, piliny, hobliny, třísky), zbytky ze zemědělství (sláma, zvířecí exkrementy) a potravinářské výroby. V poslední době se hledají cesty jak pěstovat biomasu přímo pro energetické účely. Sázejí se například rychle rostoucí dřeviny (topoly, akáty, olše, vrby), pěstuje se konopí, obilniny, řepka olejná, slunečnice a další rostliny.
Jak se energie získává
Energii lze z biomasy získat termochemickou nebo biochemickou přeměnou. Rozlišuje se biomasa suchá - například dřevo a mokrá (kejda). Zvláštní podskupinu tvoří lisování olejů a jejich následná úprava, mechanickochemická přeměna, kdy můžete třeba z řepky olejné vyrobit bionaftu. Jedním z hlavních důvodů, proč se vyplatí biomasu používat pro topení, je možnost omezování nárůstu produkce oxidu uhličitého, nejvýznamnějšího skleníkového plynu. Právě ten způsobuje nežádoucí klimatické změny na Zemi. Spalováním biomasy ve speciálních technologických zařízeních a při dodržení předepsaných podmínek pro obsluhu a provoz zařízení emise oxidu uhličitého nenarůstají, protože prakticky stejné množství oxidu uvolněného spálením se spotřebovává z atmosféry při fotosyntetických procesech tvorby rostlinné biomasy. V domácnosti je biomasa nejvíce využívána jako palivo pro vytápění. Na trhu najdete speciální kotle na spalování dřeva ve formě polen, štěpků, briket či pelet. Pracují zpravidla tak, že se palivo nejdříve zplynuje, a vzniklé plyny se spalují až potom. Tento způsob spalování je výhodný zejména proto, že dovoluje dobrou regulaci výkonu kotle při jeho vysoké účinnosti. Kotle produkují minimum popela, který můžete navíc použít jako hnojivo. Další výhoda spočívá v nižších provozních nákladech proti ostatním druhům paliv. Jednou z podmínek pro ekologické spalování paliva je použití speciálních kotlů na dřevo a nízký obsah vody v palivu. Hlavním důvodem pro nízké využívání biomasy k topení je u nás absence souboru systematických organizačních, legislativních a ekonomických opatření, která by zavádění biopaliv podpořila a pomohla jim. Zatím je využívají především v zemích, kde byly zavedeny uhlíkové daně na fosilní paliva. Další velkou překážku pro rozvoj energetického využití biomasy představuje neexistence trhu s biopalivy. Stávající kotelny na biopaliva využívají především dřevní štěpku nebo balíkovanou slámu z místních zdrojů. Poptávka je především po polínkovém dřevu, briketách z pilin, kůry, případně ze slámy a o topné pelety z různé fytomasy, a to zejména pro malé kotle v rodinných domcích.
Kotle na dřevo a krbová kamna
Vytápění objektu v oblastech, kde není zaveden zemní plyn, je možné například instalací kotle na dřevo. Stále častěji se začínají tyto kotle ústředního vytápění používat v řadě domácností jako hlavní zdroje tepla a nahrazují v mnoha případech stále dražší elektrické nebo jiné vytápění, případně se s nimi kombinují. Odborníci doporučují instalovat kotel společně s jednou nebo s více akumulačními nádržemi, což přináší hned několik výhod: možnost provozovat kotel na optimální výkon, vyšší účinnost kotle, nižší spotřebu paliva a lepší komfort obsluhy. Při provozu kotlů je nutno dodržovat pokyny a doporučení jejich výrobců. Kotle na dřevo jsou šetrné k životnímu prostředí, protože dosahují nízkých emisních hodnot znečištění ovzduší. Pro potřeby rodinných domků a menších objektů se vyrábějí kotle na dřevo o výkonech od 18 kW do 30 kW. Krbová kamna jsou určena pro komfortní vytápění rodinných domů, chat, chalup a podobných objektů. Lze je v zásadě rozdělit podle typu na krbová kamna určená k vytápění pouze pomocí sálavého tepla, nebo na krbová kamna umožňující vytápět dům jak složkou sálavého tepla, tak pomocí konvekce prostřednictvím teplovodního systému a otopných těles. Tato kombinace je především vhodná pro vytápění rodinného domu či větší chalupy. Jako palivo se používá dřevní hmota - kusové dřevo, klestí, dřevěné brikety, štěpky či pelety. Opět platí zásada, že dřevo má být suché. Krbová kamna jsou konstrukčně řešena tak, že dosahují poměrně vysoké provozní účinnosti (až 80 procent) a systém spalování zaručuje úsporný a ekologický provoz při minimálním zatížení životního prostředí. Komfort obsluhy je o něco nižší než u kotlů na dřevo, ale přesto mají krbová kamna své opodstatnění. Na jedno přiložení mohou při plném výkonu vydržet topit až tři hodiny a v úsporném (tlumeném) režimu až deset hodin. Většina krbových kamen má navíc nad horním prostorem spalovací komory osazenu litinovou plotnu, která udělá radost zejména hospodyňkám. Kamna jsou vybavena ovládacími prvky regulujícími přívod primárního a sekundárního vzduchu nutného pro účinné spalování paliva. Nabízejí tepelný výkon od 5 kW do 12 kW a jejich vzhled a provedení jistě uspokojí i náročnější zákazníky.
Co jsou to pelety?
Jde zpravidla o granule kruhového průřezu s průměrem 6 až 14 mm a délce 1 až 5 cm, které jsou vyrobeny výhradně z organického materiálu, biomasy (dřevo, dřevní odpad či kvalitní piliny bez chemických přísad).
Jde o materiál organického původu, tedy živočichy, rostliny a jejich odpady. Vsouvislosti senergetikou lze v našich podmínkách využívat k energetickým účelům zejména zbytky dřeva z lesnictví (větve, kůra), dřevozpracujícího průmyslu (odřezky, piliny, hobliny, třísky), zbytky ze zemědělství (sláma, zvířecí exkrementy) a potravinářské výroby. V poslední době se hledají cesty jak pěstovat biomasu přímo pro energetické účely. Sázejí se například rychle rostoucí dřeviny (topoly, akáty, olše, vrby), pěstuje se konopí, obilniny, řepka olejná, slunečnice a další rostliny.
Jak se energie získává
Energii lze z biomasy získat termochemickou nebo biochemickou přeměnou. Rozlišuje se biomasa suchá - například dřevo a mokrá (kejda). Zvláštní podskupinu tvoří lisování olejů a jejich následná úprava, mechanickochemická přeměna, kdy můžete třeba z řepky olejné vyrobit bionaftu. Jedním z hlavních důvodů, proč se vyplatí biomasu používat pro topení, je možnost omezování nárůstu produkce oxidu uhličitého, nejvýznamnějšího skleníkového plynu. Právě ten způsobuje nežádoucí klimatické změny na Zemi. Spalováním biomasy ve speciálních technologických zařízeních a při dodržení předepsaných podmínek pro obsluhu a provoz zařízení emise oxidu uhličitého nenarůstají, protože prakticky stejné množství oxidu uvolněného spálením se spotřebovává z atmosféry při fotosyntetických procesech tvorby rostlinné biomasy. V domácnosti je biomasa nejvíce využívána jako palivo pro vytápění. Na trhu najdete speciální kotle na spalování dřeva ve formě polen, štěpků, briket či pelet. Pracují zpravidla tak, že se palivo nejdříve zplynuje, a vzniklé plyny se spalují až potom. Tento způsob spalování je výhodný zejména proto, že dovoluje dobrou regulaci výkonu kotle při jeho vysoké účinnosti. Kotle produkují minimum popela, který můžete navíc použít jako hnojivo. Další výhoda spočívá v nižších provozních nákladech proti ostatním druhům paliv. Jednou z podmínek pro ekologické spalování paliva je použití speciálních kotlů na dřevo a nízký obsah vody v palivu. Hlavním důvodem pro nízké využívání biomasy k topení je u nás absence souboru systematických organizačních, legislativních a ekonomických opatření, která by zavádění biopaliv podpořila a pomohla jim. Zatím je využívají především v zemích, kde byly zavedeny uhlíkové daně na fosilní paliva. Další velkou překážku pro rozvoj energetického využití biomasy představuje neexistence trhu s biopalivy. Stávající kotelny na biopaliva využívají především dřevní štěpku nebo balíkovanou slámu z místních zdrojů. Poptávka je především po polínkovém dřevu, briketách z pilin, kůry, případně ze slámy a o topné pelety z různé fytomasy, a to zejména pro malé kotle v rodinných domcích.
Kotle na dřevo a krbová kamna
Vytápění objektu v oblastech, kde není zaveden zemní plyn, je možné například instalací kotle na dřevo. Stále častěji se začínají tyto kotle ústředního vytápění používat v řadě domácností jako hlavní zdroje tepla a nahrazují v mnoha případech stále dražší elektrické nebo jiné vytápění, případně se s nimi kombinují. Odborníci doporučují instalovat kotel společně s jednou nebo s více akumulačními nádržemi, což přináší hned několik výhod: možnost provozovat kotel na optimální výkon, vyšší účinnost kotle, nižší spotřebu paliva a lepší komfort obsluhy. Při provozu kotlů je nutno dodržovat pokyny a doporučení jejich výrobců. Kotle na dřevo jsou šetrné k životnímu prostředí, protože dosahují nízkých emisních hodnot znečištění ovzduší. Pro potřeby rodinných domků a menších objektů se vyrábějí kotle na dřevo o výkonech od 18 kW do 30 kW. Krbová kamna jsou určena pro komfortní vytápění rodinných domů, chat, chalup a podobných objektů. Lze je v zásadě rozdělit podle typu na krbová kamna určená k vytápění pouze pomocí sálavého tepla, nebo na krbová kamna umožňující vytápět dům jak složkou sálavého tepla, tak pomocí konvekce prostřednictvím teplovodního systému a otopných těles. Tato kombinace je především vhodná pro vytápění rodinného domu či větší chalupy. Jako palivo se používá dřevní hmota - kusové dřevo, klestí, dřevěné brikety, štěpky či pelety. Opět platí zásada, že dřevo má být suché. Krbová kamna jsou konstrukčně řešena tak, že dosahují poměrně vysoké provozní účinnosti (až 80 procent) a systém spalování zaručuje úsporný a ekologický provoz při minimálním zatížení životního prostředí. Komfort obsluhy je o něco nižší než u kotlů na dřevo, ale přesto mají krbová kamna své opodstatnění. Na jedno přiložení mohou při plném výkonu vydržet topit až tři hodiny a v úsporném (tlumeném) režimu až deset hodin. Většina krbových kamen má navíc nad horním prostorem spalovací komory osazenu litinovou plotnu, která udělá radost zejména hospodyňkám. Kamna jsou vybavena ovládacími prvky regulujícími přívod primárního a sekundárního vzduchu nutného pro účinné spalování paliva. Nabízejí tepelný výkon od 5 kW do 12 kW a jejich vzhled a provedení jistě uspokojí i náročnější zákazníky.
Co jsou to pelety?
Jde zpravidla o granule kruhového průřezu s průměrem 6 až 14 mm a délce 1 až 5 cm, které jsou vyrobeny výhradně z organického materiálu, biomasy (dřevo, dřevní odpad či kvalitní piliny bez chemických přísad).
