Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ekologická daň: jak ušetřit za vytápění

aktualizováno 
Od začátku roku 2008 zřejmě pocítíme novou ekologickou daň, která má zdražit neekologická paliva a energie. Od daně bude osvobozeno ekologičtější vytápění plynem pro domácnosti stejně jako obnovitelné zdroje a energie z nich vyrobená.

Rodinný dům se slunečními kolektory | foto: Dům a zahrada

Uhlí má v důsledku nového zdanění zdražit zhruba o 10 procent, elektřina asi o 1 až 2 procenta a určitý nárůst ceny lze očekávat také u dálkově dodávaného tepla. Plánováno je také další navýšení této daně od roku 2010 a 2014.

Vedle ekologické daně, která však bude kompenzována snížením jiného zdanění, lze očekávat také pokračování dlouhodobého růstu cen energií způsobeného především růstem cen fosilních paliv na světových trzích. Můžeme se jako spotřebitelé tomuto trendu bránit?

Jak se vyrovnat s růstem cen energií
Úsporu nákladů na energie bychom měli hledat především v úsporách, pro které je ve většině českých domácností značný prostor.

Další možností je potom přechod na provozně levnější a ekologicky šetrnější zdroje vytápění, které nebudou v rámci ekologické daňové reformy zdaněny. Úspory energie a ekologické vytápění jsou ostatně dva hlavní směry, ke kterým nás chce vláda ekologickou daňovou reformou motivovat.

Energetická náročnost domu
Běžná domácnost spotřebuje nejvíce energie na vytápění – ve většině případů jde zhruba o 60–80 % celkové spotřeby energie. Výše spotřeby tepla přitom závisí především na energetické náročnosti domu. Na vytápění staršího, nezatepleného cihlového domku spotřebujeme ročně kolem 180 až 250 kWh na m2 obytné plochy.

O něco lépe jsou na tom současné novostavby, které by měly splňovat přísnější normy. Jejich spotřeba tepla se většinou pohybuje v rozmezí 80 až 150 kWh/m2 obytné plochy za rok.

Tento standard však přesto výrazně zaostává za možnostmi, které se nám nabízí. Inspirací nám může být například Německo či Rakousko, kde se stalo již běžným standardem stavět takzvané nízkoenergetické domy se spotřebou tepla pod 50 kWh/m2, anebo dokonce domy pasivní, které si vystačí s méně než 15 kWh/m2.

Investice do takového domu přitom nemusí být nijak výrazně vyšší než u běžného domu. Přínosy v podobě levného provozu mohou naopak majiteli domu za deset či dvacet let přinést výrazně více než například výnosy z penzijního či životního pojištění.

Pokud nezvolíme přímo dům nízkoenergetický, měli bychom se v každém případě zajímat o energetickou náročnost kupovaného či projektovaného domu. Žádat bychom měli zpracování energetického štítku budovy nebo si spotřebu domu nechat spočítat nezávislým odborníkem.

Náklady na energie v rodinném domě o obytné ploše 150 m2 a roční spotřebě tepla na vytápění 55 GJ. Dům odpovídá současným požadavkům na tepelnou ochranu budovy. V domě bydlí čtyřčlenná rodina.

Tabulka - spotřeba energií

* lednička, mrazák, myčka, pračka, elektrický sporák s troubou a další drobné spotřebiče

Co s neúsporným domem?
Spotřebu energií domu lze samozřejmě nejvíce ovlivnit před zahájením jeho stavby, během přípravy projektu. V této fázi nás úsporná opatření také stojí nejméně.

Ani u hotového domu ale není vše ztraceno. U většiny domů lze učinit celou řadu opatření, která mohou snížit spotřebu tepla na vytápění až o desítky procent. U staršího nezatepleného domu můžeme dosáhnout úspory dokonce i přes 50 procent.

Nejúčinnějším, byť investičně náročnějším opatřením je kompletní zateplení domu. Volit bychom měli dostatečnou tloušťku tepelné izolace. Několik centimetrů izolace navíc zvýší investici zanedbatelně a může přitom přinést nemalé úspory tepla.

U staršího domu je vhodné spojit zateplení také s výměnou oken, která bývají jedním z míst, kudy uniká nejvíce tepla. Současná okna mají totiž daleko lepší tepelně-izolační vlastnosti než okna, která se vyráběla před lety. Vybírat bychom však měli okna kvalitní, která zajistí dostatečnou výměnu vzduchu v místnosti, jinak hrozí výskyt plísní a dalších problémů.

Pokud si nemůžeme dovolit tak vysokou investici, měli bychom uvažovat alespoň o dílčí tepelné izolaci nevytápěných místností, například stropu sklepa, podlahy nevytápěné půdy, případně střechy domu.

Ventily ušetří až 15 procent 
Další možností, jak zabránit úniku tepla, je také izolace rozvodů tepla v nevytápěné části domu. Zapomenout bychom neměli také na kvalitní regulaci vytápění kupříkladu pomocí termoregulačních ventilů. Jejich instalace může ušetřit až kolem 15 procent spotřeby tepla na vytápění, pořízení nás přitom vyjde jen na několik tisíc korun.

Uvažovat můžeme také o časově programovatelné regulaci, která umožní vytápění jednotlivých místností nebo celého bytu pouze po část dne, kdy jsou využívány. Úspory jsou nemalé. Stažením termostatu o jeden stupeň Celsia docílíme zhruba 6% úspory na vytápění místnosti. Stejná rovnice platí také pro ohřev vody v elektrickém bojleru.

Velkou položkou na účtu za elektřinu bývá klimatizace. Té bychom se měli, chceme-li ušetřit, zcela vyhnout. Řešením je opět především kvalitní konstrukce domu – dobře řešený dům klimatizaci nepotřebuje. Přehřívání domu lze zmírnit také stíněním oken například žaluziemi, popřípadě použitím ventilátoru, který je ve srovnání s klimatizací úspornější.

Volba zdroje vytápění
Mezi nejdražší zdroje patří vytápění elektřinou. Určitou jeho výhodou je výhodnější sazba elektřiny, díky které máme po část dne levnější elektřinu v nízkém tarifu. U sazby pro akumulační vytápění je to 8 hodin, u přímotopů 20 hodin a u tepelného čerpadla dokonce 22 hodin denně, kdy využíváme levnější sazbu nejen pro vytápění, ale i pro ostatní elektrospotřebiče v domácnosti.

Z toho je zřejmé, že vytápění elektřinou může být výhodné pouze v určitých případech – zejména u domů s nízkou spotřebou tepla na vytápění, tedy u domů nízkoenergetických či pasivních, a také při vytápění tepelným čerpadlem, které má levný provoz, představuje však poměrně vysokou počáteční investici.

Do budoucna je také třeba počítat s dalším růstem cen elektřiny, která jako ušlechtilý druh energie bude patřit k těm nejdražším. Její využití pro vytápění neúsporného domu se pro běžnou domácnost patrně stane finančně neudržitelné.

Podstatně levněji než elektřina vychází vytápění zemním plynem. Platí to zejména v případě kondenzačního kotle, který, vzhledem k tomu že využívá také kondenzační teplo vznikající vodní páry, dosahuje účinnosti kolem 105 %, vztaženo k výhřevnosti paliva.

Pokud máme starší plynový kotel s účinností kolem 80 % nebo nižší, investice do moderního kondenzačního kotle nám ušetří desítky procent provozních nákladů.

Poměrně výhodně v současnosti vychází vytápění hnědým uhlím. Jeho cena se však vzhledem k ostatním druhům energie bude do budoucna pravděpodobně zvyšovat. Zhruba desetiprocentní zdražení uhlí v důsledku ekologické daně (pokud bude schválena Parlamentem ČR) toto vytápění prakticky vyrovná nákladům na vytápění zemním plynem.

Další navýšení daně na uhlí coby neekologického paliva se očekává také v dalších fázích ekologické daňové reformy v letech 2010 a 2014. Neekologické vytápění uhlím by se tedy do budoucna mělo přestat vyplácet.

Mezi provozně nejlevnější vytápění patří vedle tepelného čerpadla i vytápění dřevem, dřevní štěpkou, případně peletami. Díky rostoucí poptávce v posledních letech jdou jejich ceny také nahoru. Vzhledem k velkému potenciálu pro další rozvoj jejich využívání, který by měl přinést stabilizaci trhu i cen biomasy, je lze do budoucna považovat za velmi perspektivní.

Ekologická daň zvýhodní také energii z dalších obnovitelných zdrojů, jako například ohřev vody a přitápění solárními kolektory nebo fotovoltaickou výrobu elektřiny. Výhodou těchto zdrojů je také vyšší nezávislost na budoucím růstu cen fosilních paliv a případných výpadcích jejich dodávek.

Poraďte se s odborníkem
Konkrétní řešení v oblasti úspor energie nebo volby zdroje vytápění je třeba volit s ohledem na specifika domu i na způsob jeho využívání. Lišit se bude také ekonomická návratnost jednotlivých opatření. Abychom předešli chybné investici, je dobré se předem poradit s odborníky.

Navštívit můžeme například některé z Energetických konzultačních a informačních středisek (EKIS) České energetické agentury (www.i-ekis.cz), která poskytují veřejnosti poradenství bezplatně.

Roční náklady na vytápění, ohřev vody a provoz ostatních spotřebičů

Roční náklady na vytápění, ohřev vody a provoz ostatních spotřebičů

Autor:


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.