Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Tajemství skrytých dvorků a vnitrobloků. Nejkrásnější zákoutí Prahy

  1:00aktualizováno  1:00
Když jsem se v 18 letech stěhovala do Prahy, bála jsem se svého budoucího výhledu z okna v bytě na rušné Koněvově třídě na Žižkově. Čekala jsem otlučené zdi, šeď a špínu. Jenže pohled z okna bytu i zvuky a vůně, které se jím linuly dovnitř, byly nakonec úplně stejné jako u nás na vesnici.

Letná. Královna dvorků, na jejichž labyrint vzpomíná nejeden dospělý Pražan. | foto:  Michal Sváček, MAFRA

Náš dům má totiž dvorek jako spousta dalších pražských domů. Některé jsou známé, na jiné narazíte jen náhodou. Zkusili jste se třeba někdy podívat z Nuselského mostu dolů na čtvrť pod sebou? Uvidíte čtverce činžovních domů seřazené vedle sebe jako kostky obří stavebnice, v každém čtverečku zelený polštář dvora.

Skrytá zákoutí, která by člověk jinak neobjevil, odhalí i pohled ze Staroměstské radnice či Žižkovské věže. Díky dvorům a dvorkům dokázali znalci staré Prahy ještě kolem roku 1990 projít celým centrem, aniž by skoro vystrčili nos na ulici. Domy se nezamykaly a jejich dvory byly průchozí.

Fotogalerie

Tahle idylka se už asi nikdy nevrátí, přesto i dnes narazíte na spoustu míst skrytých za hradbami domovních zdí, kde jako by se zastavil čas. Z rušné ulice města vejdete do tajuplné krásy vnitrobloků: staré stromy, kavárny, restaurace, dětská hřiště nebo jen šňůry na prádlo a vůně aviváže. A kde je najdete?

Na konci je oáza

Václavské náměstí. To jsou zástupy spěchajících lidí, turisté a klobásy. Ale stačí uhnout do Vodičkovy ulice. Přesně naproti nikdy nespící Lucerně najdete nízký barokní dům s číslem popisným 35. Za těžkými dřevěnými vraty domu, který postavil Kilián Ignác Dientzenhofer, se nachází oáza: dlouhá zahrada sahající až ke zdi zahrady Františkánské, ticho, klid, rozložité větvoví staletých platanů a dokonalá kavárna s altánem.

Může se hodit

Byt 2+1 OV, Praha 10

Byt 2+1 OV, Praha 10

Cena 2.500.000,- Kč včetně DPH

Více na Reality.iDNES.cz.

Dříve v domě bydleli známí architekti, například autor Barrandovských teras Max Urban, zahradu proto zdobí mnoho efektních detailů, které jí dodávají autentickou náladu. Já se tady cítila jako ve filmu z první republiky a křesílko u zdi porostlé břečťanem se stalo mým domovem na dobrou hodinu.

Četla jsem si a pochutnávala si na výborné domácí paštice, kterou zde podávají. Když se ochladí, můžete se přemístit do kavárenských prostor v útrobách domu nebo nakouknout do obchodu s interiérovými dekoracemi.

Dokonalé místo na rychlý oběd a „výplach duše“. A když nirvána skončí, vykročíte pevným krokem do ruchu velkoměsta. Co víc si přát? Překvapte svou mimopražskou návštěvu rychlou svačinou v tomto dvorku, nebude se jí chtít na vlak.

Rozkvetlý pražský obývák

Není to sice dvorek, ale do našeho seznamu málo známých míst Vojanovy sady určitě patří. Turisté i Pražané totiž nenápadná vrata do ušlechtilého vnitrobloku v ulici U Lužického semináře většinou přejdou. Koho by napadlo, že za dlouhou bílou zdí je jedna z nejkrásnějších malostranských zahrad?

Kdo se u malých vrátek zastaví a nakoukne dovnitř, nestačí se divit. Chcete romantiku? Vejděte. Usaďte se na jednu z mnoha laviček, poslouchejte bzučení včel a pozorujte důstojnou chůzi pávů, pro které jsou Vojanovy sady domovem. Alergici, pozor, budete zavaleni omamnou vůní třešní, jabloní a magnolií. Oči přecházejí nad tou kýčovitou krásou, která je přece jen v něčem syrová a umírněná.

Kdo by tu čekal romantickou zahradu s altánem? A přece tu je, hned naproti Lucerně, ve Vodičkově 35.

Kdo by tu čekal romantickou zahradu s altánem? A přece tu je, hned naproti Lucerně, ve Vodičkově 35.

Nejčastějšími návštěvníky jsou zamilované páry nebo senioři, kteří si tu v klidu čtou svoje knihy a noviny. Dá se tu ale také příjemně strávit volná hodina mezi přednáškami. Jeden čas bydlel ve výklenku zdi, snad v bývalé kapličce, bezdomovec. Po svém se staral o park a já mu docela záviděla jeho překrásný obývák.

Dvoru dominuje umělá jeskyně, která slouží především jako tapeta na focení turistických snímků návštěvníků. Když se nabažíte posedávání a svačiny, kterou si můžete zakoupit v blízkém obchůdku s potravinami, jednom z posledních na Malé Straně, můžete se vydat na obchůzku.

Těšit se můžete z jezírka, dětského hřiště i mnoha vzácných stromů a květin. A až vyjdete z dřevěných vrat zpět na ulici a lidé vám věnují nechápavý pohled „Odkud to lezeš?“, tvařte se nenápadně. Však on si tenhle poklad najde svého návštěvníka sám.

Místo pro první rande

Přes Haštalské náměstí jsem si ráda zkracovala cestu, když jsem pracovala v bývalé židovské čtvrti. Z náměstíčka s kostelíkem vybíhají uličky do všech stran a v domech, které je lemují, je jeden dvorek za druhým.

V Anežské ulici zkuste vinárnu, kde vás napojí českým vínem, a vy se pak ocitnete v malém útulném dvorku s vynikající náladou. V podroušeném stavu odtud ovšem vede dosti spletitá cesta na svobodu, tak abyste neskončili jako pan Brouček.

Přímo na Haštalském náměstí stačí projít jedněmi velkými vraty, a jste na dvorku starého pavlačového domu. Znám ho moc dobře, nějakou dobu tu žila jedna z mých kamarádek, herečka Hanka Vagnerová. Místo zarostlé růžemi až po střechu vypadalo, jako by se tu zastavil čas.

Haštalské náměstí. Bývalý domov herečky Hany Vagnerové (na fotce). Místo, kde se setkáte tváří v tvář s magií staré Prahy.

Haštalské náměstí. Bývalý domov herečky Hany Vagnerové (na fotce). Místo, kde se setkáte tváří v tvář s magií staré Prahy.

Bylo to klasické obydlí dřívější Prahy, byt, za nějž by se člověk rval. Takový najdete jen díky šeptandě a tajným informacím od přátel. Když na město padne večer, objevují se na zdech dvoru kočky, které se ztrácejí v šeru blízké uličky Ve Stínadlech.

Název téhle kratinké ulice, upomínající na Foglarovy romány o klučičí partě, přesně vystihuje její tajemnou atmosféru. Minizahrádky tu tvoří dokonale roztomilé minivnitrobloky. Skoro nikdo tudy nechodí, je to část vnitřní Prahy, kterou míjí jak neznalý Pražan, tak turista. Ideální na oslnění vašeho objektu lásky na prvním rande.

Utajený Hollar

Na Smetanově nábřeží, kousek od kavárny Slavia a vchodu do legendární FAMU, kterou kdysi navštěvoval i Miloš Forman, se nachází další vchod. Na vrátnici sice sedí školník, kterému možná bude na rtech viset otázka, kam to jdete, ale nenechte se odradit. Potkáte tu zajímavé lidi, kteří posedávají v malebném dvorku. Studentském dvorku.

Mladá umělecká generace se tu občerstvuje v bistru hodném západních metropolí a vede intelektuální debaty. Založili si jej sami studenti a přes všechno sýčkování některých negativistů se jim povedlo něco velmi ojedinělého. Nejenže místo velmi ožilo (pavlačový dům s prostorným dvorem často hostí i různé kulturní akce), ale také se zde opravdu výborně vaří, takže studenti i pracující z celého bloku chodí na odpolední siestu právě sem.

Itálie na Letné

Když mluvíme o gastronomii: máte rádi Itálii? A znáte Itálii na Letné? Ne? Vchod do „italské Letné“ z Letohradské ulice číslo 34 se podobá kterémukoli jinému v okolí. O to větší překvapení čeká uvnitř.

Číšník vás vyzve, abyste pokračovali dále do vnitrobloku, a pak se náhle všechno změní. Před vámi se objeví rozlehlá zahrada, jeden z velkorysých dvorů téhle části pražského sedmého obvodu.

Italské je tu nejen jídlo, ale i atmosféra. Jako byste byli na dovolené u moře. Stolky jsou rozmístěny na trávě pod mohutnými stromy a prostřeny známým kostkovaným ubrusem bíločervené barvy. Přesně jako ve filmech o italské mafii.

Vyzujte si boty a dotkněte se vlahé trávy pod chodidly. Nic neosvěží po procházce v nedaleké Stromovce víc. K tomu studené víno, mořské plody, domácky vyhlížející plůtek, tichá hudba z reproduktorů a lampiony a světýlka zavěšené nad vchodem. Omamná vůně kaštanů. Zaručuji, že odsud se vám nebude chtít odejít. Je to tu návykové.

Vnitrobloky, dvorky, plácky. Praha je jich plná. Tento krásný pohled se vám naskytne z Nuselského mostu v šest ráno.

Vnitrobloky, dvorky, plácky. Praha je jich plná. Tento krásný pohled se vám naskytne z Nuselského mostu v šest ráno.

U Františkánů

Nakonec vás zavedu na místo, které pro mě hodně znamená. Objevila jsem ho kdysi díky šťastné náhodě. Jistě znáte Františkánskou zahradu u Jungmannova náměstí, kde spolu česko-anglicky štěbetají děti z klášterní školky i děti turistů.

Když ale z náměstí vejdete na malé nádvoří před kostelem Panny Marie Sněžné (který mimochodem stojí za prohlídku - má nejvyšší loď v Praze), ocitnete se před dveřmi fary, za níž se nachází jedna z nejkrásnějších perel pražského centra, vlastní klášterní zahrada mnichů františkánů. Bují tu roztodivná květena, dokonce zde rostou, a hlavně dozrávají fíky. U jižní stěny uzavřeného dvorku se této plodině očividně daří.

Zahrada je běžně přístupná jen farníkům a jejich přátelům, kteří tu grilují a tráví milé chvíle u starého stromu, jemuž se už dávno rozpadl mohutný kmen a ze země rostou jen větve skrývající sochu Panny Marie. Přesto se sem po dohodě s mnichy můžete snadno podívat.

A možná to pro vás bude stejně zásadní objev jako kdysi pro mě. Mniši mi ukázali i klášterní knihovnu, odkud se mi naskytl nezvyklý pohled na Františkánskou zahradu. No schválně, podívejte se na ta okna nad zahradou, až tudy budete příště chvátat z oběda do práce. A třeba se u františkánů zastavte. Ostatně, v rámci své služby bližnímu tu zavedli takzvanou zpovědní pohotovost. Člověk nikdy neví, kdy se něco takového bude hodit.

Autoři:


Témata: Praha, Praha-město


Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.