První, co na člověka při vstupu do bytu dělá dojem, jsou dveře. A stejně tak jsou poslední věcí, s níž se setkává při odchodu. Oprýskané, poškrábané, ale také drhnoucí dveře proto nejsou nejlepší vizitkou majitele bytu. Na něm pak záleží, zda se v takovém případě rozhodne koupit nové, nebo nechá ty staré renovovat. Před koupí nových dveří je třeba kromě jiného zvážit, v jakém stavu jsou zárubně. Pokud se s nimi při osazování muselo alespoň trochu hnout, mohou v nich nové dveře »drhnout« či nedoléhat. V tomto případě může být lepší nechat staré dveře jen opravit. O finance příliš nejde: je smutnou zkušeností, že většina renovací - například potahování plastovou fólií - stojí stejně jako zcela nový výrobek. Levnější variantou bývá pouze nový nátěr.
Levná varianta
Když nemá majitel dveře příliš poškozené a v peněžence mu nezbývá mnoho peněz, může si je nechat nově natřít. Oprava tímto způsobem ho sice přijde asi na 1200 korun, po několika letech se však poškození na dveřích objeví znovu - přesto, že v lakýrnické dílně byly opraveny důkladně. (To znamená, že se nejprve odstraní starý nátěr. Po skončení tohoto úkonu se i na dveřích, které vypadaly celkem zachovalé, objeví množství škrábanců a oprýskaných míst. Ty je nutné zatmelit. Po zaschnutí tmelu se dveře opět zbrousí. Teprve pak se nanáší nový nátěr. Při tomto postupu si firmy účtují za jeden metr čtvereční zhruba 450 korun.) Stejně jako se mění zařízení bytu, mění se i představa jeho uživatelů o barvě dveří. Zatímco před dvaceti lety se důsledně používaly bílé nebo »béžové« dveře, dnes dávají lidé přednost dřevěným. Zde je možné relativně levné řešení - fládrování neboli napodobení dřeva. Plocha se natře světlým, nejčastěji okrovým odstínem. Ten se nechá zaschnout. Pak se použije tmavší barva. Po jednotlivých tazích stětce zůstávají stopy, které připomínají přírodní kresbu dřeva. Kdo si nechá fládrování udělat od profesionálů, zaplatí zhruba 600 korun za metr čtvereční. Přestože jde o poměrně náročnou techniku, jsou k dostání za necelý jeden tisíc korun i sady pro amatéry. T y vždy obsahují dvě barvy - světlejší a tmavší.
Dveře pokaždé jinak
Opravou, která však přijde zhruba na stejnou částku jako nové dveře, je potažení plastovým materiálem ze tří vrstev. Technik přijede do bytu a zkontroluje dveře, zda všude doléhají nebo nedrhnou, a odveze je do dílny. Tam se ze dveří sundá kování, případně se podle plánku opraví závady zjištěné v bytě. Následuje tmelení a broušení. Hladké a vyčištěné dveře se pak položí na stůl, nad kterým visí infrazářič. Díky teplotě infrazářiče zvětší plastová fólie svůj objem až o třicet procent. Připevní se na hrany dveří a tím, jak chladne, přilne k základu. V nabídce je dnes zhruba dvacet odstínů, mezi kterými převažuje bílá, imitace dřeva a kůže. Přeje-li si zákazník potáhnout dveře fólii imitující kůži, přijde pod ni ještě vrstva molitanu. Na dveře je pa možné přidat také ozdobné knoflíky. Tím získají na plastičnosti a imitace na opravdovosti. Dalším netradičním řešením jsou dveře dvojbarevné. Většinou si klienti přejí na stranu do koupelny bílou barvu a do chodby se jim více hodí dřevo.
Levná varianta
Když nemá majitel dveře příliš poškozené a v peněžence mu nezbývá mnoho peněz, může si je nechat nově natřít. Oprava tímto způsobem ho sice přijde asi na 1200 korun, po několika letech se však poškození na dveřích objeví znovu - přesto, že v lakýrnické dílně byly opraveny důkladně. (To znamená, že se nejprve odstraní starý nátěr. Po skončení tohoto úkonu se i na dveřích, které vypadaly celkem zachovalé, objeví množství škrábanců a oprýskaných míst. Ty je nutné zatmelit. Po zaschnutí tmelu se dveře opět zbrousí. Teprve pak se nanáší nový nátěr. Při tomto postupu si firmy účtují za jeden metr čtvereční zhruba 450 korun.) Stejně jako se mění zařízení bytu, mění se i představa jeho uživatelů o barvě dveří. Zatímco před dvaceti lety se důsledně používaly bílé nebo »béžové« dveře, dnes dávají lidé přednost dřevěným. Zde je možné relativně levné řešení - fládrování neboli napodobení dřeva. Plocha se natře světlým, nejčastěji okrovým odstínem. Ten se nechá zaschnout. Pak se použije tmavší barva. Po jednotlivých tazích stětce zůstávají stopy, které připomínají přírodní kresbu dřeva. Kdo si nechá fládrování udělat od profesionálů, zaplatí zhruba 600 korun za metr čtvereční. Přestože jde o poměrně náročnou techniku, jsou k dostání za necelý jeden tisíc korun i sady pro amatéry. T y vždy obsahují dvě barvy - světlejší a tmavší.
Dveře pokaždé jinak
Opravou, která však přijde zhruba na stejnou částku jako nové dveře, je potažení plastovým materiálem ze tří vrstev. Technik přijede do bytu a zkontroluje dveře, zda všude doléhají nebo nedrhnou, a odveze je do dílny. Tam se ze dveří sundá kování, případně se podle plánku opraví závady zjištěné v bytě. Následuje tmelení a broušení. Hladké a vyčištěné dveře se pak položí na stůl, nad kterým visí infrazářič. Díky teplotě infrazářiče zvětší plastová fólie svůj objem až o třicet procent. Připevní se na hrany dveří a tím, jak chladne, přilne k základu. V nabídce je dnes zhruba dvacet odstínů, mezi kterými převažuje bílá, imitace dřeva a kůže. Přeje-li si zákazník potáhnout dveře fólii imitující kůži, přijde pod ni ještě vrstva molitanu. Na dveře je pa možné přidat také ozdobné knoflíky. Tím získají na plastičnosti a imitace na opravdovosti. Dalším netradičním řešením jsou dveře dvojbarevné. Většinou si klienti přejí na stranu do koupelny bílou barvu a do chodby se jim více hodí dřevo.
 I typické panelákové dveře mohou získat zcela jiný vzhled. Dveře pak mnohem lépe splynou s celkovým zařízením bytu. |
|
|
|
|
