Dveře v interiéru

Dveře v interiéru - Dveře by měly vždy odpovídat charakteru interiéru i místnosti, pro niž jsou určeny. | foto: DVEŘE PRAHA

Dveře a zárubně se stávají ozdobou interiéru

  • 23
Pryč jsou doby, kdy stačilo stlouci pár ohoblovaných prken a zavěsit je na něco, co vzdáleně připomínalo panty. Tak nějak vypadaly první dveře, které měly jediný účel – oddělit místnosti od sebe. Dnes jsou požadavky větší. Dveře – a zárubně - se stávají ozdobou interiéru.

Může se o tom přesvědčit každý, kdo se třeba v panelovém domě rozhodl vyměnit staré nevzhledné dveře v kovových zárubních za nové.

Každá návštěva čekající standard šedesátých a sedmdesátých let pak jen vydechne překvapením, jak se po podobném zásahu interiér dokáže rozsvítit.

Věčná uniformita
Možná vás překvapí, jak jsou si podobné dveře všech velkých výrobců. Například tvar dveří Clasik od Sapeli byste asi nerozeznali od modelu Socrates z řady Masonite nebo Londýn od Porta Doors. Proč?

Jde o lety osvědčený tvar s obloukem naznačeným na horní straně kazety, v dvoutřetinovém proskleném provedení s jednoduchou mřížkou.

Navíc – v zákulisí se dozvíte, že prakticky všichni producenti dveří kupují už předlisovaný polotovar kazety od jednoho světového výrobce, který pak finální výrobce dveří jen „spasuje“. Proto se nelze divit jisté uniformitě nabídky.

Co je levnější?
Dveře nemusíte vždy jen kupovat nové, existuje noho firem, které se zabývají renovací starých dveří. Většinou za tepla potáhnou staré plastovou fólií v barvě dřeva, je také možné do nich vyříznout otvor a vytvořit zasklení, vitráž, náznak kazety. Ceny za nejjednodušší renovaci se pohybuje kolem dvou tisíc korun, cena se pak zvedá se složitostí renovace a množstvím zdobných prvků.
Tvarového překvapení se tedy spíše můžete dočkat u hladkých dveří s různě tvarovaným prosklením.

Tam totiž výrobce koupí celé hladké desky, do nichž pak může vyřezat otvor pro sklo podle vlastní fantazie a tím se odlišit od konkurence.

Co je uvnitř
Ačkoliv všichni s pohrdáním mluvili o papírové voštině (ve tvaru včelího plástu) jako výplni starých levných dveří, nedělejte si iluze, že dnes v této cenové kategorii koupíte něco jiného. Vzhledem k váze dřevovláknitých desek, z nichž se dveře vyrábějí, hledají výrobci způsob, jak křídlo odlehčit – ztužená papírová voština se pak stává ideálním kandidátem.

Nejjednodušší hladké dveře proto tvoří nejčastěji smrkový rám (někdy MDF hranol) „zaklopený“ tři milimetry tlustou dřevovláknitou deskou. Aby se dosáhlo pevnosti, vnitřní prostor se vyplní voštinou.

Takové dveře jsou lehké a pro interiérové potřeby dostatečně pevné - snadno prokopnout se je podaří jen akčním filmovým hrdinům (rozzuřený partner ani kolega, který by vás měl vysvobodit ze zaklapnutých dveří na toaletě, si s nimi nepomůže jen tak ani s pomocí heveru, vím, o čem píši!).

Zatímco voština bývá ideální pro hladké dveře, kazetové se většinou vyztužují polystyrénovými nebo dřevotřískovými profily odvrtanými velkými otvory tak, aby se celá konstrukce maximálně odlehčila. Výjimku tvoří dveře splňující požadavky na ochranu proti hluku.

Speciální akustické modely mívají vnitřní prostor z kompaktní dřevotřísky. Ta je sice také odvrtaná, ale najdete ji v celé ploše dveří. Dveře mají podstatně vyšší hmotnost v porovnání s obyčejnými – velká hmota brání pronikání zvuku. Pro lepší účinnost bývá pod povrchovou vrstvou ještě plát korku.

Bytelné vchodové
Oproti dveřím použitým v bytě bývají vchodové mnohem masivnější konstrukce. Podobají se akustickým, pokud mají navíc splňovat 2. nebo 3. bezpečnostní třídu požadovanou pojišťovnami, jsou vyztuženy nejen pláty plechu, ale i silnými ocelovými dráty zabudovanými dovnitř konstrukce.

Součástí vchodových dveří by měla být zabudovaná i protipožární ochrana. Výrobci do polodrážky zafrézují protipožární pásek. Ten v případě vysoké teploty při požáru několikanásobně zvětší svůj objem a utěsní celý obvod dveří. Nejenže tak omezí přívod čerstvého vzduchu jako nezbytné potravy pro oheň, ale vzhledem k tomu, že je nehořlavý, zpomalí prostup plamene.

Jaký povrch
U nejlevnějších hladkých dveří v cenových kategoriích kolem dvou tisíc korun nečekejte zázračný povrch.

Zpravidla bývá tvořený potiskovanou kašírovanou fólií, která napodobuje strukturu dřeva (postup lze s trochou fantazie přirovnat ke klasickému fládrování).

U kazetových dveří se nejčastěji setkáte se strukturou napodobující jemně opracované dřevo a truhlářské provedení dřevěných dveří. U bílé stříkané fólie je to vítaná vlastnost, pokud ale objednáte bukové či dubové „dřevěné“ provedení, všimněte si drobného detailu, který svědčí o hromadné levné výrobě.

V horní části dveří najdete vodorovné vrypy (tak by dveře vyráběl truhlář), léta natisknutá na fólii však míří vzhůru!

Dokonalejší dveře se strukturou dřeva mívají povrch z laminátu. Vzhledem ke kvalitě současných materiálů a věrné „fotokvalitě“ dnes téměř nepoznáte, zda jsou tyto dveře z laminátu nebo z dýhy. Navíc v porovnání s fólií je povrch odolnější proti poškrábání.

Na trhu najdete lamináty napodobující většinu používaných dřevin, u prosklených dveří pak může být mřížka z přírodního materiálu, barevný rozdíl mezi laminátem a dřevem nepoznáte. Takové dveře působí luxusním dojmem, přitom cenové relace se pohybují těsně nad pěti tisíci korunami.

Dáváte-li však přece jen přednost přírodním materiálům, vyplatí se spíš než masivní vybrat dýhované provedení, kde jádro dveří tvoří dřevotříska nebo MDF deska olepená dýhou.

Na rozdíl od masivu, který s postupným vysycháním v dřeva v interiéru může pracovat a po čase dveře nemusí „chodit", dýhované dveře vykazují velkou tvarovou stálost.

Bourat, nebo obložit
Nedílnou součástí každých dveří je zárubeň. Pokus ale budete uvažovat o výměně starých dveří za nové, dostanete se pravděpodobně do situace, kdy se budete muset rozhodnout: koupit speciální zárubně pro obložení starých kovových, anebo se smířit se starými kovovými?

Nabízí se ještě třetí možnost – nechat staré kovové vybourat a nechat nainstalovat nové obložkové.

Názory na vhodnost každého z řešení se liší. Například Oldřich Cita z firmy 1000 druhů dveří obložkové zárubně pro zakrytí kovových nedoporučuje. „Zárubeň působí velmi hmotně, průchozí otvor se zmenší a dveře se navíc povysunou jakoby ven z původního stavebního otvoru,“ vysvětluje.

„Osobně bych viděl jako nejednodušší řešení zrenovovat původní zárubně, tedy obrousit a natřít. Ručím za to, že rozhodně celkovému vzhledu neublíží. Anebo jít do důsledků a staré zárubně vybourat nebo v panelovém bytě vyříznout a pak nahradit obložkovými.“

Faktem zůstává, že zárubně pro renovaci se vyrábějí, prodávají a znamenají nejrychlejší a nejsnazší způsob, jak se s rekonstrukcí vyrovnat.

Pozor na průvan
Pokud máte doma levné kazetové prosklené dveře, dávejte pozor, aby se nerozbilo sklo. Vzhledem k tomu, že mřížka zasklení bývá buď plastová nebo slepená z tvarované MDF desky přilepené do desky dveří, není snadné ji odstranit jako u klasického zalištování dřevem.

Jde to i bez závěsů
V poslední době se stále více začíná objevovat i staronový „vynález“ – bezpolodrážkové dveře. Zatímco profil běžných dveří překrývá zárubeň, dveře bez polodrážky zapadne do futra v celé tloušťce. Proč se tyto modely začínají stále více na trhu objevovat?

„Mně osobně připadají daleko elegantnější,“ tvrdí architekt Martin A. Tomáš, který navrhuje exkluzivní dveře pro interiérovou firmu Tadeo. „Navíc tento systém umožňuje skrýt kování dveří, takže ze žádné pohledové strany neruší. Takové dveře pak působí v bytě jako umělecký objekt, takže posouvají smysl dveří z prostého oddělovače jednotlivých místností na jeden z nejvýraznějších interiérových prvků,“ doplňuje.

Další trend? Původně typizovaná výška dveří 197,5 centimetrů se zvedá na 220 až 230 (i více) centimetrů. Nejen že je to praktické třeba při přenášení nábytku, ale také to mnohem lépe vypadá, zejména pokud se v horní části nad zárubní použije prosklení.

Více se dočtete v časopise Living 06/2006