Rodinný dům postavený před osmdesáti lety na okraji Prahy je zajímavý nejen nábytkem a artefakty po slavné prvorepublikové herečce Zitě Kabátové, ale i svou proměnou. Ta začala pokojem její osmnáctileté vnučky Ditty. Nápady designérky Jitky Kobzové se celé rodině tak zalíbily, že se postupně pokračovalo i v dalších místnostech.
Příjemné změny
Starých věcí po babičce se nechtěli zbavit. Nebyl to jen starožitný nábytek, ale i další letité doplňky a předměty, které jsou pro rodinu důležité nebo mají osobité kouzlo, zejména fotografie a obrazy. Designérka si s každým z rodiny jako obvykle dlouze povídala, aby se dozvěděla, jaký kdo je, co ho zajímá a baví, kam jezdí...
"Naštěstí mám vztah k starožitnostem," říká upřímně, "ale vždycky se snažím o to, aby zůstal domov domovem. Designér by se měl umět vžít do klienta a jemu musí být změny příjemné. Dobrým podkladem pro práci je důvěra, jde o to opatrně prolomit ledy, protože domov je velmi soukromá a osobní věc. A v těch případech, jako byl tento, mám často větší radost, než kdybych navrhovala zcela nový interiér."
Společná práce
Designérka rodině navrhovala možnosti, nad kterými diskutovali. Ze všech těch starých a nově pořízených věcí, které by mohly samy o sobě na někoho působit jako nesourodá směs, vytvořila útulné harmonické bydlení.
Původní starožitný nábytek v jídelně, který je součástí velkého obývacího pokoje, a luxusní postele Hästens v ložnicích, doplnila současným vybavením od různých výrobců a doplňky dovezenými z Anglie, například konferenčním stolkem, polštářky nebo rámečky obrázků.
"Nikdy nevytváříme kompletní návrh, interiér se vyvíjí a dolaďuje postupně, vždy tvoříme základ podle toho, jaký klient je a co od nás očekává," říká Jitka Kobzová.
"Je důležité, abychom se vzájemně pochopili. Tak třeba dcera majitelů Ditta je hodně moderní a kreativní osmnáctiletá dívka. V pokoji chtěla doslova všechno, věci moderní, ulítlé, retro, puntíky... Pokoj musel být zároveň něžný a romantický, ale přitom nesměl sklouznout do kýče. Tak třeba dvě stěny jsou pokryté puntíkovanou tapetou. Všechno jsme museli dobře poskládat, toaletní stolek, pracovní stůl, velkou šatní skříň, postel s nebesy, kterou si přála."
Držáky bílého baldachýnu nechala designérka vyrobit u kováře, jsou jednoduché, aby nebesa nepůsobila robustně. K nejzajímavějším prvkům v dívčím pokoji patří zrcadlo: nejprve vzniklo orámování ze samolepek, až potom se vyrobilo "zhlížedlo" na míru.
Ložnice splnila sny
Rodičům se pokoj Ditty líbil, a tak se domluvili i na proměně své ložnice. Přáli si, aby do návrhu byla zakomponovaná také tapeta, ale protože vlhkost stěny nebyla ideální, navrhla designérka upevnit na zeď za postel desku podsvícenou osvětlovací páskou s LEDkami a teprve na ni se připevnila fototapeta s motivem květiny. Nejen v přítmí tak vznikla neobvyklá dominanta místnosti.
V ložnici chtěl mít majitel domu také pracovní stůl a toužil i po důstojném místě, kam by uložil svoji sbírku psacích per, k tomuto účelu mu Jitka Kobzová nabídla policovou skříňku od designéra Jana Padrnose. Společně vybírali stejně jako do jiných místností i textil, povlečení, polštářky a závěsy.
Zařizování skončilo jídelnou, v níž zaujme starožitný nábytek, obrazy, hodiny, svícny a další doplňky, uspořádané kompaktně u sebe tak, aby si je rodina mohla užít. A podobné artefakty našly své místo po celém domě, vždy uspořádané u sebe, aby jim to pohromadě slušelo a také aby na sebe upozornily.
Příjemnému vyznění pomohly vhodné doplňky, jídelnímu stolu s lustrem například jednobarevný vlněný koberec. V druhé části obývacího pokoje se zase sešly moderní pohovka a skleněný stolek. Designérka jej pořídila opět v Anglii. Je o něco vyšší, než u nás bývá běžné, z ergonomického hlediska tedy vhodnější, a dobře ukazuje, jak lze hodně dřeva odlehčit nejen sklem, ale i plastem nebo kovem.
Sladěný výsledek
Jitka Kobzová dobře využila i fotografie uložené v krabicích, zarámovala je a vytvořila z nich na stěnách koláže, také v podobě rodokmenů. Cestovatelské příběhy zase vypráví "koutníček", skříňka v jídelně plná suvenýrů, které čas od času rodina probírá a vzpomíná na oblíbené zážitky, všichni jsou totiž náruživí cestovatelé.
"Poslání designérů je dát interiéru duši," podotýká autorka bytu, "je třeba vybalancovat, kde co umístit a také za co utratit peníze." A tak se objevila vedle starožitností svítidla od Artemide, v pokoji Ditty jsou jak růže, tak provokativní obrázek dvou slečen. Zvlášť na této místnosti je vidět, jak může směs "všeho možného" fungovat.
"Zaujme vás v něm každá věc, drobnosti ladit nemusí, ale výsledek by měl působit sladěně," uzavírá designérka. "Nemám ráda stejnost a pravidelnost, ale kontrasty. Někdy jde také o to jen změnit názor, dát věcem jiné místo, než měly třeba po celá desetiletí. Třeba uložit do výklenku, kde byl dřív jen porcelán po babičce, také knihy, které mají majitelé rádi."
Designérka má recept i na to, jak snížit rozpočet a udělat za málo peněz hodně muziky. V tom případě se mohou uplatnit vtipné doplňky, třeba koláže seskládané z fotografií z kalendářů, které kupuje po světě... I to je jeden z dobrých nápadů, jímž se interiér nakonec odlehčil a proměnil v krásné bydlení.
Názor autorkyJitka Kobzová, interiérová designérka, Home Staging |