První na světě. Samonosný dům ze slámy si postavili na Slovensku

  • 137
Na začátku zaúřadovala náhoda. Originální kupolovitá stavba ze slámy měla být kavárničkou v Portugalsku. Úředníci ji však neschválili a projekt se ocitl na Slovensku. Zde si jej architektonické studio Createrra přeměnilo na své sídlo.

Autorem stavby je německý architekt a emeritní profesor univerzity v Kasselu Gernot Minke. Portugalští byrokrati výstavbu zcela neobvyklé budovy nepovolili. Obrátil se proto na své slovenské přátele architekty Bjorna a Zuzanu Kierulfovy.

Architekti a jejich sídlo

Ze zamýšlené kavárny se měla stavba v projektu přeměnit v nové kanceláře. Kierulfovi nadšeně souhlasili, a tak se z dvojice architektů rázem stali investoři.

Minke za pomoci speciálního počítačového programu vypočítal přesné rozměry slaměných tvárnic, které měly hmotnost 120 kg/m³ a které se dokonale podle vzoru nařezaly a pospojovaly. Vznikl tak první samonosný dům ze slámy na světě.

Jedinečná stavba v malé vesnici Hrubý Šúr nedaleko Sence na jihozápadě Slovenska má osm kleneb a uprostřed kupoli s průměrem šest metrů.

Její perfektní pevnost by měla odolat dokonce i zemětřesení. Stavba vyžaduje minimální vytápění. Sláma je totiž nejen nosná, ale má i vynikající izolační vlastnosti.

Kde je toaleta?

"Toaleta je momentálně umístěná ve vedlejší budově, která nám také patří. Do budoucna plánujeme postavit ekologický záchod (bez vody) vedle slaměného domu. To bude náš další zajímavý projekt."

Bjorn Kierulf

To si majitelé již ověřili, dům má za sebou dvě zimy. Stavět se začalo v srpnu 2010 a celá stavba trvala asi devět týdnů. Další čas strávili majitelé dokončovacími pracemi.

Lisované slaměné balíky jsou uvnitř i vně omítnuté hlínou. Právě hlína zvyšuje ochranu před požáry. Hliněné omítky jsou v interiéru jemné a dekorativní. V exteriéru byla hliněná omítka zaizolována, pokryta geotextilií a na ni navezena místní půda, kde pomalu roste zelená střecha. Hliněné jsou i podlahy, které majitelé ošetřili nátěrem a olejovým voskem.

Náklady na stavbu jsou téměř nevyčíslitelné. Investoři k celému projektu přistoupili alternativně a kupoli vybudovali svépomocí. Na stavbu pozvali i své přátele a kolegy architekty z Litvy, Kanady, Portugalska a dalších devíti zemí, kteří jim na pracovních workshopech pomohli dílo vytvořit.

V domě o rozloze 65 metrů čtverečních sídlí architektonické studio Createrra, které se specializuje na stavbu pasivních domů.

V domě o rozloze 65 metrů čtverečních sídlí architektonické studio Createrra, které se specializuje na energeticky pasivní domy. Každý jednotlivý výklenek má vlastní funkci.

V první je vstupní zádveří, na které navazuje klenba s kuchyňkou. V dalších klenbách jsou pracovní místa, orientovaná do všech světových stran. Uprostřed je společný funkční prostor.

Interiér studia je zařízen čistě a jednoduše běžným nábytkem IKEA. Přesto si zaměstnanci kanceláře nemohou práci v kupoli vynachválit. "Mít sám pro sebe celé jedno kruhové okno s výhledem je prostě k nezaplacení," říká mladý architekt Daniel Marinica. Pochvaluje si také dřevěný věnec, který vede po celém obvodu kupole a je příjemným zdrojem čerstvého vzduchu v jednotlivých klenutých kójích. Dřevěný věnec je dutý a proudí jím čerstvý vzduch.  

Dům má před sebou už třetí zimu.

Ani po dvou letech intenzivního obývání kanceláří by nic neměnili. "Stavba se povedla přesně podle našich představ. Kdybychom měli stavět znovu, neměnili bychom téměř nic, snad jen Bjorn by byl pro ještě větší využití pěnového skla a mohutnějších slaměných tvárnic, aby byl výsledek ještě dokonalejší," směje se Marinica.

Důkazem mimořádně vydařeného výsledku je i to, že se dokonce objevují i zájemci, kteří by si přáli v podobném kupolovém domě ze slámy bydlet. Určitě by nechybovali. Slaměný dům totiž má všechny předpoklady vydržet desítky až stovky let v nezměněné podobě.

, pro iDNES.cz
Témata: IKEA, Zemětřesení