Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Postavili dům ze slámy, hlíny a dřeva. Na nákup jezdí koňským povozem

  1:00aktualizováno  1:00
Bioložka Drahomíra postavila pro sebe a svou životní partnerku dům ze slámy a hlíny. Na co fyzicky nestačila, na to si najala brigádníky. Co neuměla, naučila se za pochodu. A na odborné práce si zaplatila řemeslníky.

Slaměno-hliněný dům postavila Drahomíra za devět měsíců a 1,5 milionu korun. | foto: Markéta Davidová

Teď se chystá stavět ze slámy znovu, a to „masérnu“ se saunou. Je totiž rekondiční masérkou a také dělá baňkování. Věří, že se poučila z chyb, a nenechá se už přesvědčit k žádným standardním řešením.

Drahomíra s Helenou se vzaly v roce 2009. Když se před pár lety vrátily žít do pohraničního Chodska, chtěly co nejjednodušší a nejlevnější bydlení. „Vždycky jsem si chtěla postavit maringotku, karavan, jurtu zateplenou slámou, aby nás tu nic nedrželo,“ vzpomíná kamioňačka Helena.

Bioložka Drahomíra postavila dům pro sebe, svou partnerku a budoucí děti.

Bioložka Drahomíra postavila dům pro sebe, svou partnerku a budoucí děti.

Chtěla být mobilní kvůli práci. Její životní partnerka, bioložka a zahradnice Drahomíra, však nechtěla bydlet ve „stanu“.

A navíc v českých podmínkách by podle ní jednoduchost přestěhování na jiné místo stejně nefungovala. „Tak jsme se dostaly ke slamáku,“ vysvětluje Helena.

Ženskými silami

„Helena strašně chtěla kruh, protože je v něm dobrá energie. Ale z hlediska práce se kruhový půdorys o dvacet procent prodraží,“ říká Drahomíra, které kamarádi říkají Dáda. Nakonec tak vyhrál jednoduchý obdélník s pultovou střechou.

Dům na betonových patkách, s dřevěnou konstrukcí, vyplněný slámou, se zelenou střechou a navržený architektem a tesařem Vláďou Čejnou jim vyhovoval jak v použití ekologických materiálů, tak v možnosti stavět jej převážně svépomocí, aby vyšel levněji.

Betonové základy provedl stavitel Honza Pospíšil na podzim roku 2013, aby si patky mohly sednout a beton vyzrát. Helena přiznává, že ona neudělala téměř nic: „Jsem na to úplně levá.“

Fotogalerie

Místo toho vydělávala jako truckerka, aby měly co nejmenší úvěr. „Nikdy jsme nechtěly mít úvěr, protože je to pro nás prakticky lichva. A člověk je pak součástí systému, musí splácet mnohem víc, než si půjčil,“ konstatuje dvojice.

Tradičně z přírodních materiálů

Zjara přijeli tesaři. Dřevěnou nosnou konstrukci postavila firma Čejeni (Ing. arch. Vladimír Čejna a Lukáš Čejna) starými tesařskými technikami s minimem kovových spojů. Díky tomu si prý konstrukce dobře sedá a nevznikají v ní tepelné mosty.

„Lidé ze širokého okolí se chodili dívat, jak dobře jim to jde od ruky,“ vypráví Dáda. Práce vyšla na 180 tisíc a dřevo na pile na dalších čtyřicet.

„Část dřeva jsem měla ze svého lesa, po rodičích,“ objasňuje Drahomíra. Obrovské střešní trámy „jak do pivovaru“ s rozměry 30 × 30 × 1 100 cm, nutné kvůli velkému zatížení zeminou pro zelenou střechu, pocházejí ze zimního prosincového těžení z Kdyňska. „Za to, že stromy posloužily našemu obydlí, jsme poděkovaly a chystáme se vysázet a obnovit rodinný les,“ dodává Drahomíra.

Tesařina vyšla na sto osmdesát tisíc.

Tesařina vyšla na sto osmdesát tisíc.

Slaměnými balíky vycpala Drahomíra stěny, podlahu i strop za tři týdny.

Slaměnými balíky vycpala Drahomíra stěny, podlahu i strop za tři týdny.

Slaměné balíky na vycpání konstrukce ze všech stran, zespodu i shora, si vyráběla sama dvě předchozí léta pomocí pronajaté balíkovačky přímo na poli. „Jak člověk nemá ty znalosti děděné z generace na generaci, tak je to pokus omyl,“ konstatuje Dáda.

Nakonec vyrobila celkem 1 800 balíků o rozměrech 40 × 50 × 40 cm. Po víkendovém kurzu u Honzy Pospíšila z nich se dvěma brigádníky, místními bezdomovci, vyplnila celý dům. A to nejen stěny, ale i podlahu a střechu.

„Dva dny jsme skládali balíky ve čtyřech lidech do střechy, tři dny zabrala podlaha, stěny více jak dva týdny,“ popisuje. Drahomíra navíc musela brigádníkům dát vždy po třech dnech a po záloze volno, protože věděla, že další den nepřijdou.

Chyby se dají opravit

Pracovat s hlínou, kterou slámu omítla zvenku i zevnitř, se Drahomíra naučila od dalšího přírodního stavitele Ondřeje Netíka. „Ondra studuje materiály, zná jejich vlastnosti, má cit pro to, jak je využít v praxi,“ nemůže si ho Drahomíra vynachválit.

Přímo u nich na stavbě během omítání s ní prošel, čemu se vyvarovat, jak najít chybu a naučil ji, že se vyplatí nemaskovat ji, ale opravit. „Na přírodní stavbě je to pak vždycky znát,“ upozorňoval ji. To se týkalo především docpávání mezer mezi slaměnými balíky.

Velký přesah střechy chrání hliněné omítky venku. Přijde na ně ještě vápenný nátěr.

Velký přesah střechy chrání hliněné omítky venku. Přijde na ně ještě vápenný nátěr.

Dáda prý dala koňský hnůj pro lepší soudržnost i do finální hliněné omítky. „A teď po roce z ní vylézají takové ťupky, jako by po zdi lezly berušky. Ale mně to nevadí.“

Ve finále si nastudovala, jak se dělají zelené osázené střechy. Jen vodě nepropustnou fólii si nechala položit od profesionála, aby neprosákla ani kapka do konstrukce. „Protože voda je nejhorší živel, který narušuje jakoukoli stavbu, natož slaměnou,“ cituje Dáda Ondru Netíka.

Může se hodit

Sháníte řemeslníky? Jednoduše a zdarma si zadejte poptávku na AAApoptavka.cz!

Ale zbylé vrstvy včetně hlíny už uložila sama. „První rok jsme tam zasely obilí, aby tam něco rostlo jako ochrana proti plevelům a také vytvořilo kořenový systém, ve kterém se pak lépe chytí další rostliny. Teď postupně dosazujeme, co najdeme na železničních náspech.“

Doma za devět měsíců

Do domu o 110 m2 zastavěné, ale jen 67 m2 užitné plochy, se ženy nastěhovaly ještě před Vánoci, po devíti měsících intenzivního stavění. „Byly jsme strašně rychlé,“ směje se Drahomíra.

V otevřeném prostoru domu měly zpočátku jen jednu ložnici, koupelnu, technickou místnost, spíž a obývací pokoj s kuchyní dohromady. Nakonec letos dodělaly ještě jednu příčku. Mají tak druhou ložnici pro budoucí děti.

„Metry čtvereční nám bohatě stačí. Dokážu si představit, že i dvě děcka se do takového prostoru pohodlně vejdou, pokud člověk není náročný na shromažďování věcí.“ Naopak, ten relativně malý prostor je prý nutí přemýšlet o každé věci, co pořídí. „Což je v dnešním konzumním světě docela dobré,“ konstatuje Dáda.

Rozpočet nestačil o 30 procent

„Během stavby jsem hodně šetřila a používala i recyklovatelný materiál, ale ne na úkor kvality základních atributů, oken, čistírny vody, vytápění a truhlářských výrobků z jasanu od Radka Maňáka,“ prozrazuje. Přesto místo plánovaných 1,1 milionu korun proinvestovala Drahomíra skoro 1,5 milionu.

„Neplánujeme, že budeme celý život na jednom místě, proto jsme se dodatečně rozhodly vybavit dům obvyklým komfortem, aby se dal případně prodat.“

Pořídily si tak s partnerkou za sedmdesát tisíc nad plán krbová kamna s teplovodním výměníkem, která přes akumulační nádrž a rozvod topení mohou vytápět celý dům. Ohřívají tak i bojler. Instalatéři je přišli na 180 tisíc. Dražší byla i na zakázku vyráběná okna s izolačními trojskly.

Pro přírodně laděnou kuchyň s jídelnou a obývacím pokojem zvolily partnerky společný otevřený prostor.

Pro přírodně laděnou kuchyň s jídelnou a obývacím pokojem zvolily partnerky společný otevřený prostor.

Ve vlastnoručně postaveném domě z téměř výhradně přírodních materiálů se jim však žije dobře. „Vím, z čeho je a jak se dá opravit. Je v něm velice příjemné klima a v létě chládek,“ popisuje. I když mají velkoformátová okna na jih, díky velikému přesahu střechy slunce svítí jen do tří čtvrtin jejich výšky.

Podruhé už všechno po svém

Pochvalují si i to, že v zapadlé chodské vesnici je lidé jako registrované partnerky berou bez problémů: „Myslí si ale, že nejsme úplně normální, když bydlíme ve slamáku a s koňským povozem si jezdíme nakupovat až do Domažlic,“ říká Drahomíra.

Také se najde spousta těch, co jí radí, jak by se věci měly věci dělat správně. „Třeba venkovní dřevo jsem ničím nenatírala a každý sem chodí a říká: to musíš, vždyť to zešedne. Tak to zešedne, vždyť to je přirozené.“ Varovali je i před tím, že nepraná ovčí vlna, kterou použila jako těsnění kolem oken, bude zapáchat a dají se do ní moli. Nestalo se.

„Já už je nechávám být, nevzdoruju,“ konstatuje Drahomíra s klidem. A s novým elánem se chystá stavět druhý slaměný domek. Tentokrát o něco menší masérnu se saunou za 600 tisíc.

„Zpětně vidím, že spousta věcí mohla být alternativnější. Teď už se nenechám ovlivnit, že takhle se to přece dělá,“ věří si. A tak prý okna budou od truhláře z místních zdrojů, kamna obyčejná, protože ta v domě izolovaném ze všech stran slámou podle jejích vlastní zkušenosti bohatě stačí, betonové podlahy si udělá sama. Dlaždičky má už sehnané za pakatel z výprodeje.

V koupelně se Drahomíra se rozhodla pro standardní řešení, protože do budoucna plánují dům prodat a přestěhovat se do zahraničí, to kvůli české závistivé mentalitě.

V koupelně se Drahomíra se rozhodla pro standardní řešení, protože do budoucna plánují dům prodat a přestěhovat se do zahraničí, to kvůli české závistivé mentalitě.

Také přemýšlí do budoucna o kořenové čistírně odpadních vod, od které dvojice napoprvé upustila kvůli mylnému průzkumu úřadu. „Trefili nepropustnou vrstvu a voda vystoupala, normálně je tu metr pod zemí,“ vzpomíná Dáda.

Vlastní svět si postavíte kdekoli

Snad jí to nadšení vydrží. Základy nové stavby už má. „Jsou zase betonové, i když mi to připadá jako strašné zvěrstvo. Jenže kamenné mi úřady nepovolí, když tu chci mít provozovnu. V rámci veřejné ochrany zdraví musím mít i hromosvod.“

Hromosvod podle ní přitahuje a ovlivňuje energii. A tak jej na prvním domě nemají. „Řekla jsem si, nejsme nejvyšší bod v okolí a úřadům napsala, že to beru na vlastní riziko,“ říká Dáda.

Možná i kvůli úřadům a mentalitě lidí Drahomíra ani Helena v Česku dlouhodobě žít nechtějí. „Jsou tu chladné vztahy plné závisti a pomlouvání mezi lidmi i mezi firmami.“

Na stará kolena se plánují přestěhovat někam do tepla. Zatím si žijí, jak chtějí. A jako pár, byť lesbický, plánují i děti. Umělé oplodnění plánují absolvovat kvůli legislativě na klinice v Dánsku. „Tvoříme si svůj svět. To je pak jedno, v jaké zemi žijeme.“

Autoři:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.