Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Dům z betonu je jako nora v písku: časem splyne s lesem, kde se ztrácí

  1:00aktualizováno  1:00
V přímořském letovisku Mar Azul, 400 km na jih od Buenos Aires, se slaný atlantický vítr mísí s aromatickou vůní piniového lesa. Do svahu nad písečnými dunami navrhli architekti z ateliéru BAKarquitectos dům, který působí syrově až výstředně, ve skutečnosti se však postupně stává součástí přírody.

Přízemní stavba z pohledového betonu vyrůstá z mírně svažitého terénu a zdálky se ztrácí ve stínu lesa. | foto: Gustavo Sosa Pinilla, Daniela Mac Adden

Manželé z Buenos Aires si k rekreačnímu bydlení vybrali pozemek na východním svahu v klidném zákoutí lesa, vzdálený od pobřežní silnice a přímořské zástavby chat a vilek. Má hezký výhled na široký pás písečných dun i moře a nenápadně se ztrácí ve stínu borovic, tvořících okrajové pásmo rozlehlého starého pralesa.

Další zajímavé návštěvy najdete v časopise Můj dům

Další zajímavé návštěvy najdete v časopise Můj dům

"Mar Azul už jsme znali. Nejdříve bylo nutné s úctou a nezaujatě naslouchat, co nám toto místo říká, vycítit atmosféru. Abychom ji zachovali a nenarušili přírodní hodnoty, snažili jsme se o minimalistickou formu, s použitím elementárních přírodních materiálů, a o výstavbu pokud možno bez terénních úprav. Architektura musí být součástí přírody, jejíž řád tu přetrvává už celé věky," vzpomíná na počátky práce architektka Maria Victoria Besonias.

Minimalismus nebyl jen otázkou etického principu, tedy výstavby s co nejmenším zásahem do prostředí a racionálního využití přírodních zdrojů. Zároveň se také shodoval s přáním klienta: dům s nízkým rozpočtem, minimální údržbou a s rychlým termínem dokončení.

Strohý, ale pohodlný

Přízemní dům s plochou střechou je zakomponován do horní části obdélníkového pozemku a vyrovnává se s jeho diagonálním sklonem. Západní strana domu se ze dvou třetin "zakusuje" do svahu, zde jsou vedle sebe umístěny koupelny, kuchyně a jídelna. Tyto prostory osvětluje úzké horizontální okno pod stropem, jídelna vyčnívá nad terén a velkým rohovým oknem se dívá do lesa.

Kmeny borovic a nosné příčky vytvářejí nepravidelný rytmus, který příjemně

Kmeny borovic a nosné příčky vytvářejí nepravidelný rytmus, který příjemně narušuje fádní dlouhou horizontální linii stavby.

Může se hodit

Hledáte bydlení svých snů? Najděte si ho na Reality.iDNES.cz. Nabízíme byty, domy i pozemky po celé ČR.

Také máte přesné představy o svém bydlení? Na AAAPOPTAVKA.CZ poptejte stavební firmy a architekty z celé ČR.

Východní fasáda, orientovaná k pobřeží, je plně prosklená, aby dům získal maximum světla a profitoval z polohy s výhledem na moře. Podél této fasády jsou uspořádány dvě ložnice a obývací pokoj.

Jednotlivé místnosti volně přecházejí jedna v druhou, jen ložnice a koupelny oddělují příčky. Dům nemá žádný hlavní vstup, z každého pokoje vedou skleněné dveře ven na terasu.

Fotogalerie

Nosná konstrukce dává vnitřní dispozici volnost a otevřenost. Tvoří ji železobetonová základová a stropní deska o rozměru 6,9 × 14 m, dvě boční fasády, příčná vnitřní stěna a několik krátkých příčných, šikmo orientovaných stěn předsazených před prosklenou fasádou. Ty slouží jako větrolamy a optická clona, ty zabraňují pohledům zvenčí do domu.

Také vnitřní vybavení je minimalistické a ekologické: část tvoří pevný nábytek z betonu, část nábytku byla vyrobena na míru z masivního borovicového dřeva.

Beton zraje do krásy

Dům, který bychom mohli pejorativně přirovnat k noře v písku, daleko převyšuje zdejší stereotyp, dřevěná obydlí na způsob srubu. "Místní úřady pečlivě chrání prostředí a sledují každou novostavbu. Tento návrh prošel mnoha schvalovacími komisemi, byl přijat a stal se určitým prototypem," pokračuje Maria Victoria.

Zadní fasáda se ztrácí, z velké části zapuštěna v terénu. Zkosení, navržené

Zadní fasáda se ztrácí, z velké části zapuštěna v terénu. Zkosení, navržené kvůli účinnému odvodu deště, jí dává dynamický vzhled. Dlouhé pásové horizontální okno přivádí světlo do kuchyně a koupelen, zkosené okno v boční stěně vede do jídelny.

"Postavili jsme tu několik dalších domů se stejným konceptem, ale každý s individuálním přístupem. Šedé betonové fasády s otisky dřevěného bednění postupně získají patinu a splynou se stínem stromů. Domy časem zakryje spadané jehličí a písek, který sem neustále přináší vítr. Architektura přirozeně "zaroste" do svahu a stane se součástí přírody."

Dům do větru a deště

Architekturu domu v tomto případě rozhodujícím způsobem ovlivnilo zvláštní místní mikroklima, které vytváří vítr od moře a trvalý stín. Na parcele vládne v létě příjemný chládek a v zimě tu les udržuje stabilně vlhký vzduch. Tyto podmínky vedly k návrhu konstrukce z kompaktního vodovzdorného betonu.

Dům s betonovou obálkou se v létě nebude přehřívat a v relativně mírné zimě se snadno vytopí bez dodatečné tepelné izolace. Pohodě bydlení nebudou škodit ani zimní deště a vlhko, materiál je voděodolný a betonové fasády jsou navíc částečně zkosené, aby po nich voda rychleji stékala.

Z hlavní obytné části vedou volné průhledy celým domem – otevřenou chodbou a

Z hlavní obytné části vedou volné průhledy celým domem – otevřenou chodbou a prosklenými plochami do ložnic. Podél zadní obvodové stěny probíhá železobetonová deska.

Autoři

BAKarquitectos
Maria Victoria Besonias
(1947)
Narodila se ve Španělsku, vystudovala architekturu a urbanismus na univerzitě v Buenos Aires. Získala řadu ocenění za architekturu a urbanismus, přednáší architekturu na univerzitě v Buenos Aires a působí jako poradce a člen poroty řady architektonických soutěží. Je spoluzakladatelkou studia BAKarquitectos.

Guillermo de Almeida (1945)
Původem z Buenos Aires, kde vystudoval architekturu a urbanismus. Je členem Rady pro architekturu provincie Buenos Aires, vyučoval na několika argentinských univerzitách. Společně s Marií Victorií Besonias založil studio Besonias Almeida arquitectos a v roce 2000 vytvořili architektonickou kancelář BAKarquitectos.

Za realizace obytných domů získali mnoho ocenění v architektonických soutěžích (např. Velkou cenu v bienále architektury a urbanismu v Buenos Aires za dům v Mar Azul v r. 2006).

Luciano Kruk (1974)
Vystudoval architekturu na univerzitě v Buenos Aires, kde také vyučoval. Přednášel i na univerzitách v Benátkách a Sao Paulu. Je spoluzakladatelem studia BAKarquitectos.

Další zajímavé návštěvy najdete v časopise Můj dům.

Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.