Velikost ani náklady na tento dům na okraji Prahy nepatří mezi standardní. To opravdu ne. Přesto mnohé z toho, co zde bylo použito, může být v mnohém inspirací i pro majitele malého domku či bytu - například kombinace dřeva a pohledového betonu s teplými barvami bytového textilu. Vypadá skvěle!
Vysoké dveře až ke stropu vždy vyvolávají pocit luxusu – nejen v teakovém provedení jako zde. Dřevěné rošty na terasách místo hliníkových předokenních žaluzií zase chrání místnosti před zbytečným přehříváním a omezují používání klimatizace.
Na zahradu a zeleň na terasách majitelé nemrhají pitnou vodou, zvolili dešťovou jímanou do podzemních nádrží a samozavlažování. Mohou tak odjet na dovolenou a nemusí se bát, že jim zeleň do návratu uschne. Takových nápadů zde najdete celou řadu.
Tento dům rozhodně nepředstavuje studený minimalismus, kterým dnes bývají "postiženy" stavby, kde stojí na jedné straně bohatý investor a na druhé architekt, jemuž byla ponechána volná ruka. Stejně tak lze od této rodiny "opisovat" respekt k potřebám dětí a jejich bezpečnosti. Ani to nesouvisí s financemi.
Dům na přání
Úspěšný podnikatel si mohl samozřejmě dopřát dům podle svých představ. Ale i on dnes říká: "Dům má zbytečné množství designových detailů, které jsou sice z architektonického hlediska zajímavé, bohužel velice náročné na provedení. Náklady pak nenápadně rostou do nečekané výše, takže několikanásobně překročily očekávání a plánovaný rozpočet."
(I z tohoto hodnocení se lze poučit. A nemusí jít zdaleka jen o designové prvky. Obdobně navýší cenu domu třeba spousta vikýřů a arkýřů, jejich efekt bývá minimální, estetický dopad pak píše katastrofální.)
Zadání pro architekta Karla Théra, autora projektu, bylo hodně náročné. Vedle klasických úkolů, které se od rodinného domu očekávají, měl vytvořit především odpovídající zázemí pro početné sportovní a jiné aktivity celé rodiny, ale také dostatečný prostor pro ubytování prarodičů či návštěv, ovšem při zachování soukromí pro všechny.
Výsledek? Dům stojí na půdorysu písmene L. Suterén zahrnuje vstupní prostory, skladovací a technické místnosti a garáže.
Do jižní části umístil architekt pokoje hostů, které mají vlastní koupelny i kuchyňky, aby měli všichni soukromí – rodina o patro výš i návštěvy. Protože prarodiče bydlí několik set kilometrů daleko, rádi přijíždějí na vícedenní návštěvy za vnoučaty.
V prvním nadzemním podlaží v úrovni zahrady je obývací pokoj s jídelnou a kuchyní, na nějž navazuje pracovna majitelky a knihovna, která funguje i jako hudební místnost.
"Klidové“ křídlo, jež vybíhá na západní straně, pak patří v druhém nadzemním podlaží pokojům dětí a ložnicím rodičů, pod nimi je vnitřní bazén se saunou a místem na cvičení. Ložnice mají přístup na střešní terasu s květníky.
Všude je cítit důraz na praktičnost a jednoduchost ukládání sportovních pomůcek - velké úložné prostory mají proto přímé napojení na garáž, aby nebyl problém s naložením jejich obsahu rovnou do auta. Nechybí ani umývací box na kola (i psa) hned u garáže. Na dostatečně velkou prádelnu a hospodářskou místnost navazují opět úložné prostory.
Během provozu se našla jediná chyba na kráse – chybí shoz na prádlo z druhého nadzemního podlaží do prádelny, aby se nemusely snášet koše s prádlem. Pět lidí už něco našpiní!
Pro celý dům je typické použití dřevěných dýh na dveřích, stěnách i stropech. Dýhy jsou převážně teakové. Velký důraz byl kladen na návaznost kresby dýhy, protože jde o typ s poměrně výraznou kresbou. V místnostech s podlahou wenge byla použita dýha z téhož dřeva.
Detaily, které potěší
Celá rodina včetně dětí má spoustu zájmů - od živých koníčků (poníků) až po hudbu, četbu či malování. V současné době se tak buduje v suterénu nahrávací studio.
Proto je knihovna vybavena speciálním akustickým podhledem, aby nebyl zážitek z hudby – reprodukované či živé – ničím rušen. Za knihovnou najdete promítací plátno, které lze vysunout před kamennou stěnu.
Horní ateliér pro malování využívaly ze začátku hlavně dcery, které odmalička navštěvovaly výtvarné kroužky. Jejich obrázky ve veselých barevných rámech skvěle oživují například chodbu vedoucí k dětským pokojům.
Dnes v ateliéru vytváří svá "sošná díla" z plastelíny hlavně tříletý benjamínek rodiny. Podlaha krytá marmoleem se snadno udržuje a maminka se nemusí bát, že se plastelína zašlape do koberce.
"Dobrých nápadů usnadňujících život je tu víc, například nákladní výtah přímo z garáže do kuchyně ušetří spoustu běhání s nákupy po schodech," říká majitel.
Také bazénová část je v domě jednou z nejvyužívanějších. "Povedla se na sto procent!" tvrdí pyšný otec tří sportovně vedených dětí.
K dobrým nápadům lze zařadit i výběr odolných materiálů na úpravu stěn. Na nejexponovanějších místech - kolem bazénu či krbu - byly použity stěrky PanDomo, na méně exponovaných místech (koupelny) stěrky Oikos. Na ostatních stěnách je aplikovaná malba na sádrové stěrce.
Dřevěné podlahy jsou převážně z masivního teaku s povrchovou úpravou olejování, které lze snadno obnovit. To je při častých návštěvách - včetně malých dětí - hodně důležité.
V pracovně a domácím kině si majitelé dopřáli tropické dřevo wenge, kamenné dlažby jsou provedeny z těšínského pískovce.
Řadu zajímavých detailů a nápadů najdete také v kuchyňské části. Třeba dva dřezy - jeden "standardní", druhý na ostrůvkové části, aby nebylo nutné přenášet jídlo či nádobí na druhou stranu.
Praktické řešení představuje i nika na kořenky přímo nad varnou indukční deskou. Zajímavé jsou i pojízdné kontejnery umístěné pod hlavní pracovní deskou.
Všude bylo pamatováno na bezpečnost nejmenšího člena rodina. "Kuličkové" krytky na rozích nechybějí snad nikde. Při pohledu do interiéru je navíc cítit důraz na zaoblené tvary, aby nemohlo dojít k nepříjemnému střetu s nábytkem.
V této rodině mají totiž i ti nejmenší právo pohybovat se všude - včetně maminčiny pracovny.
Popisovat jednotlivé pokoje je zbytečné - nejlépe o nich vypovídaje fotografie.
Nic není jednoduché
Stavba domu ovšem nebyla úplně jednoduchá, protože terén pozemku byl hodně členitý. Nedostatek se ovšem proměnil na přednost.
Dispoziční řešení domu tak využilo svažitého pozemku k tomu, aby vstupní část domu byla na úrovni ulice, zatímco obývací zóna včetně bazénové haly se nachází o podlaží výš, v úrovni venkovní terasy.
Pro vytápění je jako hlavní zdroj tepla využíván kondenzační plynový kotel. Aby se uplatnily všechny jeho výhody, zvolili majitelé převážně podlahové vytápění, včetně pokojů s dřevěnou podlahou.
Energetická náročnost byla minimalizována dokonalou tepelnou izolací domu a použitím okenních rámů i skel s vysokým tepelným odporem. U bazénu se využívá systém rekuperace tepla mezi odváděným a přiváděným čerstvým vzduchem.
StavbaKonstrukčně dům představuje dvoupodlažní objekt se železobetonovou nosnou konstrukcí. Svislé konstrukce tvoří železobetonové monolitické stěny, pilíře a sloupy, vodorovné pak monolitické desky. Horní podlaží směrem do zahrady je řešeno jako lehká nástavba s dřevěnými lepenými vazníky na ocelových sloupech. Celkově je objekt navržen jako jeden dilatační celek, vše z kvalitních a trvanlivých materiálů. Ty nabízejí nadprůměrnou životnost při minimální údržbě.
Celé patro je obloženo tropickým dřevem v kombinaci s překližkami z tropických dřevin. Zateplení bylo opět provedeno jako provětrávané, tedy trvanlivé a bezpečné. Prosklenou část fasádního pláště tvoří systém Schücco. Stavba: 2003 až 2005 Generální dodavatel, inženýring, zajištění projektových dokumentací, návrhy a |