Atypický rodinný dům ve Zlatníkách u Dolních Břežan s užitnou plochou 131 metrů čtverečních se stavěl rok a byl dokončen loni. Jeho majitelé, manželé Koneční, za něj zaplatili 3,5 milionu korun.
Inspiraci pro netradiční vzhled stavby našli v londýnské O2 Areně, která má podobnou konstrukci. "Deštník" nad domem navrhl architekt Jan Dolejší.
Dům přeprojektoval na pasivní architekt Aleš Brotánek, který se specializuje na pasivní domy. Spolupráci s ním si Lubomír Konečný pochvaluje: "Stavbu pravidelně kontroloval a hlídal práci řemeslníků."
V obývacím pokoji jsou kamna na peletky.
Inspirací byla O2 Arena v Londýně.
Dům se stavěl jako pasivní, takže bylo nutné ho nejen izolovat, ale i utěsnit, aby z něj neunikalo teplo. Architektu Brotánkovi se však podařilo požadavky vzduchotěsnosti pro pasivní domy ještě překročit, takže tahle stavba má nejlepší vzduchotěsnost dosažnou pomocí deskových materiálů v celé České republice.
Kolektory vytopí celý dům
Dům má dva zdroje tepla: sluneční kolektory a kamna na dřevěné peletky. Má také ještě jeden záložní zdroj, přímotopná tělesa zabudovaná do vodního výměníku. Ten se zapne jen v případě, že oba základní zdroje vypovědí službu. Od jara roku 2008, kdy se majitelé nastěhovali, se to ještě nestalo.
Funguje tu systém řízeného větrání s rekuperací (vzduch se vyměňuje pomocí větráků; odcházející předává teplo čerstvému vzduchu zvenčí) a teplovzdušným vytápěním.
Solární kolektory jsou na jednom z ocelových nosníků netradiční konstrukce domu.
Dům má i zemní kolektor. "Je to vlastně úpravna stálé teploty. Když je venku víc než 26 stupňů, vzduch se ochladí. V zimě je to naopak, pokud je venku méně než tři stupně, kolektor ohřeje vzduch až o 10 stupňů," vysvětluje majitel domu.
Ocelová konstrukce nese název "česká placka"
Dům drží konstrukce dvou překřížených ocelových oblouků, kterým se říká "česká placka". Aby nemusely nést celou váhu domu, z jedné strany je podpírá podzemní garáž a z druhé tři sloupky.
Povrch deštníku je z polyesterové tkaniny, na níž je oboustranně naneseno PVC s ochranným lakem, takže bez problémů odolá dešti i silnému větru.
Vnější fasáda domu má tři složky: vnitřní vrstvu, meziprostor, v němž je nafoukaný drcený papír, a vnější stranu opláštěnou dřevovláknitou deskou.
Místo omítky je fasáda zakryta textilní fólií. Nepropouští vodu, ale je prodyšná a dobře odvětrává. Při stavbě se přes dům nejprve natáhla textilní fólie a až potom se do ní vyřezávaly díry na okna, která už v domě byla zabudována.
Na zábradlí na terase je použita stejná textilní fólie jako na fasádě domu.
Dům má dvě patra, dva samostatné byty. Dole žijí manželé Koneční. V horním patře bydlí jejich dospělé děti s rodinami, když přijedou na návštěvu. Každý byt má svůj topný systém. Jelikož ten horní není obydlen po celý rok, může tam být nižší teplota než v tom dolním.
Interiéru domu vévodí kuchyň, již navrhl sám majitel. Je zde přiznané zdivo, do vytvořených kójí jsou zasunuty skříňky a spotřebiče. "Má žena výborně vaří," chlubí se Lubomír Konečný. Při navrhování se inspiroval kuchyňskou linkou, kterou viděl při návštěvě Británie.
Dům obklopuje zahrada, které dominuje jezírko. Majitelé ho nečistí žádnými chemickými přípravky, nečistoty totiž likvidují samy rostliny vysazené v jezírku.
