Vystačí také s podstatně menšími půdorysnými nároky než například stromy. Některé druhy dokonce přinášejí chutné plody nebo jsou schopny během několika let obléknout dům do zeleného kabátu.
„Teoreticky lze v našich klimatických podmínkách pěstovat asi devadesát druhů pnoucích dřevin. Z toho se pro běžné pěstování hodí asi jedna třetina. I ta je však velmi rozmanitá a určitě najdete svého favorita pro každé stanoviště a každou část zahrady,“ říká zahradník Jiří Martinec z Vinoře.
Vybírejte hlavně podle stanoviště
„Velkou roli bude při výběru hrát vzhled rostliny a váš vkus, nezapomeňte však také na budoucí stanoviště,“ připomíná Martinec. O tom rozhoduje množství světla, teplota, vlhkost a složení půdy.
Pokud si chcete ušetřit práci s každoročním výsevem či výsadbou, vysazujte rostliny víceleté. Máte-li naopak rádi změnu, dejte přednost jednoletým popínavkám, které kvetou jen jednu sezonu, ale o to větším bohatstvím květů.
Při výběru rostlin zvažte i jejich vzrůstnost a potřebu budování opěrných konstrukcí. „Zřízení konstrukce je sice náročnější, ale natrvalo se vymezí plocha určená pro rostliny a odpadá nutnost pozdějšího pravidelného řezu, který se může po čase stát obtížným,“ radí zahradník Martinec.
Popínavky na jedno léto
„Pokud chcete rychle ozelenit balkon, terasu nebo třeba nevzhledný kout v zahradě, vyberte si jednoleté popínavé rostliny,“ radí Jiří Martinec. Rychle rostou a pnou se po jednoduchých oporách, kvetou od časného jara až do podzimu. Aby svou krásu naplno rozvinuly, dopřejte jim místo na slunci a dostatečné dávky vody a živin.
Jednoleté popínavky je možno koupit jako vyrostlé rostliny v kontejnerech nebo si je předpěstovat, případně je od května vysévat přímo na určené stanoviště. Mezi nejkrásnější patří: lichořeřišnice, povijnice, smatavka, vilec, hrachor vonný, fazol šarlatový nebo různé druhy okrasných tykví.
Rychle rostoucí jednoletky jsou vhodné také do květinových a balkonových truhlíků s jednoduchou mřížkou, po které se mohou pnout. Víceletky potřebují usměrňovat Víceleté popínavé rostliny vytvářejí dlouhodobě kvetoucí nebo stálezelené stěny.
Většina víceletých popínavých rostlin má ráda slunná až polostinná stanoviště. Mezi nejoblíbenější patří vistárie, zimolez, pnoucí růže, vinná réva, trubač, přísavník a plamének. Také pro stinná zákoutí na severních stranách domů či zahrad se nabízejí krásné vytrvalé druhy popínavých rostlin, jako jsou pnoucí hortenzie, loubinec či břečťan.
Sazenice víceletých popínavek se většinou prodávají v kontejnerech, takže je lze vysazovat po celý rok mimo období, kdy je půda zmrzlá. „Kupovaná rostlina nesmí být zaschlá ani přelitá a při vyklepnutí z kontejneru nesmí být kořenový bal zplstnatělý,“ radí zahradník Martinec.
Všechny popínavé rostliny lépe rostou, kvetou a plodí při pravidelném mulčování, které snižuje odpařování vody a zamezuje klíčení plevelů. Na jaře před zahájením intenzivního růstu a vývoje květů je vhodné rostliny přihnojit organickým nebo minerálním plným hnojivem. Podruhé se dají přihnojit do poloviny srpna.
„Počítejte s tím, že víceleté popínavé rostliny rok od roku zvětšují svůj objem a hmotnost, tudíž potřebují stabilní oporu,“ připomíná zahradník. Jestliže se příliš rozrostou, nezbude než sáhnout po nůžkách a růst usměrnit.
Popínavé rostliny na domech dokážou zakrýt drobné stavební nedostatky, zlepšují mikroklima, navíc propůjčují domům zajímavý a efektní vzhled. „Navzdory technickému pokroku se popínavé rostliny nikdy nepřestaly úplně používat,“ říká stavební projektantka Marcela Novotná.
Na fasádě tolik neškodí
Příčinou vlhnutí zdí rozhodně nejsou popínavé rostliny. Zvolíte-li vhodný druh, může naopak fasádu spíše chránit než poškozovat. Listy totiž vytvoří na jedné straně vzdušnou a zároveň neprůchodnou vrstvu, po níž dešťová voda steče a ke zdi se vůbec nedostane.
Vzrostlé rostliny navíc spolehlivě odvádějí svými kořeny velké množství vody od základů. Pokud zdivo přesto vlhne, hledejte příčinu spíše v nekvalitní omítce či špatné izolaci.
Zelené fasády podle slov odborníků šetří 10 až 30 procent nákladů na topení tím, že snižují teplotní výkyvy mezi dnem a nocí a v zimě brání prudkému ochlazování. Mnohem účinnější jsou v létě, kdy listy působí jako opravdu dokonalá klimatizace a chrání budovu před přehřátím.
Omítku a svrchní zdivo mohou poškodit svými příčepivými kořínky rostliny ze skupiny kořenujících - trubač, břečťan, hortenzie, jejichž kořínky mohou vrůstat do spár ve zdi.
To ovšem platí především pro starší domy s poškozenou fasádou; kvalitní a suché zdivo odolá. Navíc úponkaté druhy porůstají připravenou konstrukci, takže jejich výhony ke zdivu nemusí ani proniknout.
„Určitě se vyplatí před osázením pečlivě prohlédnout fasádu a ověřit si, zda není poškozena trhlinami nebo uvolněním omítky,“ radí stavařka Novotná.
 Popínavé rostliny dokážou na domech nejen zakrýt stavební nedostatky, ale rovněž zlepšují mikroklima. |
 Popínavé rostliny dokážou na domech nejen zakrýt stavební nedostatky, ale rovněž zlepšují mikroklima. |
