Dům, který vypadá jako skokanský můstek. Mohou za to i dráty vysokého napětí

Stavba na okraji Šternberku, v prostředí bývalé zahrádkářské kolonie, která se začíná měnit v novou obytnou čtvrť, je svým tvarem hodně unikátní. Sousedé domu přezdívají skokanský můstek.

Manželům se dvěma dětmi školního věku, s řadou koníčků a plánů, přestal byt v panelovém domě stačit jak po prostorové, tak i funkční stránce.

"Jako nový domov jsme si původně představovali pohodlný přízemní bungalov, ale při stavbě domu stejně jako v jiných životních situacích dopadne často nakonec všechno jinak," vzpomíná majitelka.

Možnosti zastavění obdélníkového pozemku s východo-západní orientací omezovalo ochranné pásmo vysokonapěťového elektrického vedení, které sem zasahuje ze severní strany.

Z tohoto směru sem také doléhá hluk frekventované okresní komunikace, i když parcela s ní přímo nesousedí, a duch blízkého hřbitova.

Severní fasáda se z energetických důvodů obešla bez oken, jediným členícím prvkem je venkovní nerezový komín

Na jižní straně se naopak nachází malý ovocný sad, který si rodina přála zachovat. Volně zastavitelná zůstala dlouhá úzká obdélníková plocha uprostřed, zadání tedy na první pohled neslibovalo lákavou příležitost blýsknout se výjimečnou architekturou.

Nikoliv krásná velká parcela a štědrý rozpočet, ale právě určitá výchozí omezení však v praxi prověří odvahu a tvůrčí schopnosti architekta. Tomáš Bindr a Jan Zelinka úlohu vyřešili s pověstnou českou vynalézavostí.

Upozorňujeme čtenáře, že fotografie vznikly v době, kdy se majitelé do domu teprve stěhovali.

Společný obytný prostor zatepluje podlaha ze světlého marmolea v mandlovém odstínu

LaKonický dům

Zatímco sousedé bezradně přirovnávali výraznou novostavbu ke skokanskému můstku, její majitel dal dílu název LaKonický dům. Výstižně charakterizuje lapidární koncept zhmotněný v čistém kónickém tvaru.

Úzká dlouhá stavba se od východu k západu zužuje a zvyšuje, na straně vstupu je dům široký šest metrů a má dvě podlaží, směrem k západu se plynule zvyšuje do výšky tří podlaží a zužuje se na čtyři metry.

Kuchyňskou linku z MDF desek zdobí zvláštní desén laminovaných desek zvaný fino bronz, decentní hliníkové úchytky, rámečky a hrany

Přízemí slouží ke společnému setkávání rodiny a k bydlení rodičů, horní podlaží jsou privátní. Za vstupním zázemím se nachází otevřená, lineárně uspořádaná společná obytná část.

Kuchyně zde přímo přechází v jídelnu a obývací pokoj, celek zakončuje oddělená ložnicová zóna rodičů s vlastní šatnou, koupelnou a výstupem do zahrady.

Přízemí je ve dvou místech vertikálně propojeno s druhým podlažím – prostor nad vstupní předsíní a nad obývacím pokojem zůstává volný až pod strop 2. podlaží.

Ze společné obytné části také vede otevřené schodiště na galerii nad obývacím pokojem a dále do "velínu", pracovny hlavy rodiny, situované v nejvyšší části stavby, ve třetím podlaží.

Ostrůvek odděluje kuchyni od jídelní části

"Motivem, který vedl k tomuto výškovému uspořádání, je manželův horolezecký koníček," prozradila nám hostitelka, "v nejvyšším místě severní fasády počítá s cvičnou horolezeckou stěnou."

Ze severní strany dům izoluje kompaktní stěna bez oken, v přízemí je přistavěn garážový přístřešek pro dva automobily. Obytné prostory se obracejí k jihu a k západu.

Rámování okna přechází v dětském pokoji z exteriéru do interiéru a vytváří atypickou pracovní plochu. Patro na spaní významně zvětšuje využitelnou plochu pokoje.

Originál v mnoha směrech

V druhém plánu LaKonického domu se objevují zajímavá technická řešení, nenápadná rafinovanost, kouzlo nechtěného.

Tvar, ač na české poměry atypický, splňuje místní podmínky regulace, které stanovují maximálně dvě nadzemní podlaží s podkrovím a zastřešení sedlovou či pultovou střechou v předepsaném sklonu.

V místě není plynovod, dům je vytápěn tepelným čerpadlem vzduch/vzduch v kombinací s rekuperací (stavba byla realizována v nízkoenergetickém standardu). Červená fasáda tvoří protipól okolní zeleně.

Do chodby v prvním podlaží ráno vchází sluníčko malou prosklenou galerii umístěnou nad hlavním domovním vstupem

Na zvláštní atmosféře interiéru se podílí jak prostorová kompozice, tak rozvrh prosklených ploch, volných průhledů a cílené směrování denního světla.

Ráno vstupuje slunce dovnitř prosklenou plochou nad vstupem a sluneční paprsek prochází po délce celým domem, k večeru se zlatavé paprsky lámou na skleněném zábradlí galerie a vytvářejí duhové efekty.

Koupelnu rodičů opticky zvětšuje světlý velkoformátový obklad a dlažba

Technické údaje

Zastavěná plocha: 108 m²

Užitná plocha: 163 m² (+ garážové stání a terasa)

Konstrukce: betonové základové pasy, zdivo Porotherm, vnější kontaktní zateplení fasády EPS 150 mm + probarvovaná omítka, porothermové stropy, železobetonové schodiště, atypické arkýře z tvárnic Ytong vynášené ocelovou konstrukcí

Výplně otvorů: dřevěná okna a pevně zasklené plochy s izolačními trojskly pro pasivní domy, dveře dýhované do obložkových zárubní, vchodové dveře atypické dřevěné se skrytým rámem.

Vytápění: teplovzdušné vytápění s rekuperací, zdroj energie tepelné čerpadlo systém vzduch/vzduch, rozvody zabudovány ve stěnách a stropech, krbová vložka s teplovzdušným výměníkem slouží jako doplňkový zdroj tepla.

Spotřeba energie na vytápění: 36 kWh/m² za rok.
Dům má parametry nízkoenergetické stavby.

Autoři

Ing. arch. Tomáš Bindr

*1973
Autorizovaný architekt. Vystudoval architekturu na VUT v Brně, je členem Akademie architektury, od r. 2003 pracuje v Atelieru 38. Externě vyučuje na stavební fakultě Vysoké školy báňské v Ostravě.

Ing. arch. Jan Zelinka

*1971
Autorizovaný architekt. Studoval architekturu na VUT v Brně, je zakládajícím členem Atelieru 38, působí jako externí pedagog na stavební fakultě VŠB v Ostravě.

Atelier 38 se zabývá návrhy rodinných domů, bytových domů, občanských a průmyslových staveb i urbanistickými projekty a návrhy a realizacemi interiérů.

V roce 2008 získal ocenění Stavba roku Moravskoslezského kraje, Fasáda roku Moravskoslezského kraje a druhé místo v architektonické soutěži na téma Humanizace fasád Dolního náměstí a Mezi trhy v Opavě.

Více se dočtete v časopise Můj dům č. 10/2009.