Dům, který se otáčí za sluncem

Dům, který se pootočil - přesně tak by se dala nazvat vila, která je součástí obytného celku asi čtyřiceti objektů situovaných na pozemcích s výhledem na pražské panoráma. Je umístěna v příkrém svahu a bude obklopena dalšími nově vznikajícími domy.

Vila je navržena do nové, poměrně velké obytné čtvrti, jejíž výstavba postrádala jakéhokoliv koordinátora, což má v mnohých případech až absurdní následky. Novostavba si proto musí najít svůj průhled očekávanou změtí okolních prolámaných střech.

Všechny domy mají téměř stejnou orientaci, jsou od sebe vzdáleny často jen několik málo metrů a navzájem si stíní. Velké prosklené stěny obytných prostorů jsou obráceny do "zad" sousedních domů. Přitom byl v mnoha případech právě zcela výjimečně atraktivní výhled hlavním důvodem ke koupi pozemků v této lokalitě.

Jednoduchý, ale reprezentativní
Přáním stavebníků bylo mít jednoduchý, ale i reprezentativní dům, ve kterém se nevelké, ale rozvětvené rodině bude dobře bydlet, odpočívat, občas pracovat a přijímat přátele. Dům je řešen jednoduše na základě volně se prolínajících vnitřních a vnějších prostorů různých výšek.

Důležitá je jasná orientace každého, kdo se v domě pohybuje. Na každém místě by si měl být člověk vědom, kde se právě nachází, a kompozice proto nabízí mnoho průhledů hmotou objektu. Dům není nudný ani romanticky rozverný, zachovává si svoji důstojnost s mírnou příchutí ironického nadhledu.

Všude samé dřevo
Stavba zaujme změnou orientace hlavní obytné části za výhledem a odpoledním sluncem. Tato část, na kterou navazuje terasa, je rozlehlá a má zvýšenou světlou výšku. Krb leží v centru tohoto prostoru v místě, kde probíhá objektem svislá osa natočení obytné části a odděluje kuchyň a obývací pokoj.

V této části stavby je použito především dřevo, dřevěné prvky a detaily, a to jak v interiéru, tak v exteriéru. Dřevo bude ošetřeno pouze impregnací.

Časem dostane šedý až stříbřitý odstín, který bude doplňovat navrhovanou tmavě šedou barvu fasády. Dřevo odlišuje pobytovou část domu od ostatních, navozuje atmosféru odpočinku, terasy evokují dřevěná mola.

Dřevo je klasický přírodní materiál, příjemný na dotyk, zajímavě odráží zvuk a přirozeně stárne. V tomto případě navíc odlehčí tu část domu, která je vysunuta z pevné, zděné části objektu a je otočená za výhledem a dává jí výjimečný charakter.

Samostatná garsonka
Ostatní části domu tvoří jednoduchý zděný kvádr s proraženými otvory, které jsou střídavě vyplněny sklem a dřevem. Okna jsou odstíněna dřevěnými posuvnými okenicemi. Suterén je propojen s terénem velkou dřevěnou terasou, od shora krytou vykonzolovanou obytnou částí.

K této terase přiléhá pracovna a odpočinková část domu. Z důvodu vícegeneračního řešení bydlení je zde také umístěn vchod do samostatné garsoniéry.

V horním podlaží jsou umístěny ložnice rodičů a dětí, doplněné společným prostorem s přístupem na velkou střešní terasu s vyhlídkou.

O architektovi
Regina Loukotová *1971

Do roku 1997 studovala Fakultu architektury ČVUT v Praze, od roku 1998 pak doktorandské studium na stejné fakultě. Poté začala s vlastní praxí, od roku od 2003 spolupracuje s GEM architects, s. r. o. V letech 2001 až 2003 byla asistentkou v ateliéru Martina Roubíka 1.2.3.4. na Fakultě architektury ČVUT, v roce 2001 získala stipendium norské vlády na Arkitekthogskolen v Oslu.

GEM architects, s. r. o. - architektonický ateliér zabývající se navrhováním a konzultační činností v oblasti architektury, interiéru, krajinářství a urbanismu. Ateliér byl letos oceněn v mezinárodní soutěži Památník obětem zemětřesení na Tchaj-wanu - čestným uznáním.

Stavba zaujme změnou orientace hlavní obytné části za výhledem a odpoledním sluncem. Na tuto část navazuje terasa.

Pohled na vstup a příjezd do domu.

Pohled odspodu na venkovní terasy.