Uvažuje-li majitel domu o tom, že nechá porůst fasádu popínavými rostlinami, určitě narazí alespoň na částečný odpor svého okolí. Uslyší argumenty proti tomuto kroku: vinou celistvého porostu vlhne zdivo, opadává omítka, po rostlinách lezou do domu pavouci, myši a jiná havěť...
V takovém případě je na místě s veškerou slušností pominout bujnou fantazii paní sousedky či někoho z příbuzných a raději se držet faktů. Rozhodně je třeba odmítnout tvrzení, že popínavé rostliny jsou příčinou vlhnutí zdí. Zvolíte-li vhodný druh, může naopak kompaktní zelená plocha fasádu spíše chránit než poškozovat.
Listy totiž vytvoří na jedné straně vzdušnou a zároveň pro vodu neprůchodnou vrstvu, po níž pak dešťová voda steče a ke zdi se vůbec nedostane. Vzrostlé rostliny navíc svými kořeny spolehlivě odvádějí velké množství vody od základů.
Pokud zdivo přesto vlhne, a platí to zvláště u starších staveb, příčinu lze hledat spíše v nekvalitní omítce či ve špatné izolaci. Zelené fasády podle slov odborníků tím, že snižují teplotní výkyvy mezi dnem a nocí a v zimě brání prudkému ochlazování, šetří 10 až 30 procent nákladů na topení.
Fasáda spolehlivě odolá
Omítku a svrchní zdivo mohou poškodit rostliny ze skupiny kořenujících (trubač, břečťan, hortenzie), jejichž příčepivé kořínky hrozí vrůstáním do spár ve zdi a mechanickým znehodnocováním. I v tomto případě to ovšem platí především pro starší domy s poškozenou fasádou, zatímco kvalitní a suché zdivo náporu rostlin spolehlivě odolá.
Navíc úponkaté druhy porůstají připravenou konstrukci, takže jejich výhony ke zdivu nemusí ani proniknout. Fasády s vrchní vápennou omítkou není příliš vhodné nechat popnout přísavníky ani břečťanem, protože na kontaktních místech příchytných destiček a omítky vznikají barevné skvrny.
Ani v případě, že je omítka natřená disperzní silikátovou hmotou, by se neměly používat pravé popínavé rostliny, protože tyto hmoty nemají příliš dlouhou trvanlivost a je třeba je obnovovat.
Škůdci nevezmou dům útokem
Poměrně často se setkáváme s tvrzením, že prostřednictvím popínavých rostlin lezou po fasádě do domu pavouci, myši a jiní živočichové. Přemýšlející člověk se tomu spíše zasměje, ale přesto uveďme pár faktů. Hmyz leze po zelené fasádě stejně dobře jako po běžné, neporostlé.
Pokud jde o pavouky a podobný hmyz, najdete jej stejně často v paneláku jako v rodinném domku. Pravdou však je, že se hustý porost na fasádě domu může stát útočištěm a hnízdištěm drobného ptactva. Tuto skutečnost je však možno posuzovat jako jednu z předností zelených fasád, nikoliv jako problém.
Správná volba rostlin
Předně se musíte rozhodnout, zda chcete nechat popnout celou domovní fasádu, nebo jen vybraná místa. Pro první případ je třeba použít kořenující rostliny, kterým nebude nic bránit v růstu a za krátkou dobu vytvoří kompaktní zelený porost. Vyžadují nejlépe členitý podklad, jaký jim můžete poskytnout hrubou omítkou nebo spárovaným zdivem.
Patří sem trubač, břečťan, hortenzie, přísavník. Ve druhém případě, kdy se rozhodnete pro lokální ozelenění, musíte použít rostliny úponkaté nebo ovíjivé, které lze usměrňovat řezem a jež se nerozrůstají tak rychle.
Musíte pro ně ovšem vytvořit podpůrnou konstrukci, na niž je budete vyvazovat a navádět. Vybírat je možno z aktinidie, zimokeře, podražce a dalších.
Zelená fasáda je levná
Při troše štěstí nemusí stát zelená fasáda ani korunu. Případné náklady vznikají pouze při pořizování opěrných konstrukcí. Pokud se člověk spokojí s přísavníkem nebo břečťanem, jistě mu v sousedství někdo pár výhonů poskytne.
Zvláště samopnoucí břečťan po nařízkování velmi snadno koření. Jinak ale nákup rostlin neznamená velký zásah do rozpočtu, protože při potřebě tří až čtyř kusů na 10 metrů a při ceně jedné rostlinky od 20 korun přijde běžných 10 metrů na necelých 100 korun.
|
5 RAD PRO ZELENOU FASÁDU |
|
1. Na plošné pokrytí větších zdí využijte tzv. samopnoucí druhy, to znamená ty, které nevyžadují budování opěrných konstrukcí (přísavníky a břečťan popínavý). 2. Na plochách s okny nebo tam, kde chcete pokrýt jen omezenou část budovy, dejte přednost druhům vyžadujícím opěrnou konstrukci, kterou právě vymezíte úseky, kde se dřeviny nemají rozrůstat. 3. Některé svislé stavební konstrukce tvoří přirozenou oporu pro ovíjivé pnoucí dřeviny (například svody od hromosvodů, různé sloupy apod.). Buďte však opatrní a nesázejte je nikdy ke konstrukcím, které by mohly rozmačkat (např. okapové roury apod.). Obzvláště pevně svírá zejména zimokeř okrouhlolistý a vistárie čínská. 4. Popínavé rostliny se vysazují na jaře či na podzim. Aby se vyhnuly srážkovému stínu, suchému prostoru těsně podél zdi, umisťují se alespoň 30 centimetrů od základů, šikmo směrem ke zdi. 5. Na severní stranu patří pokud možno neopadavé druhy, které zabezpečí tepelnou izolaci, působí jako větrolamy a brání pronikání vody k omítce. Na jižní stranu se dávají i druhy opadavé. |
Autorka se specializuje na péči o zahradu
 Břečťan se postará o příjemně zelenou fasádu během celého roku, v létě ochladí a v zimě vytvoří dobrou tepelnou izolaci. |
