Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Konec zmatku v dřevostavbách. Sedm variant od roubenek až po mobilní domy

  1:00aktualizováno  1:00
Dříve byly v Česku opomíjené, dnes jsou stavby ze dřeva rostoucím trendem. Pomůžeme vám v orientaci v sedmi základních variantách dřevostaveb, od roubenek až po mobilní domy.

Dřevostavby už nejsou vnímané jako provizoria či alternativní bydlení. | foto: Vexta

Dům je z cihel, ze dřeva jen chata nebo chalupa. Takhle Češi vnímali drobné stavby ještě před deseti, patnácti lety. Cihlové rodinné domy podle Českého statistického úřadu až do roku 2005 držely 93 až 95 procent trhu, dřevostavby jen 1 až 3 procenta. Fanoušci obnovitelných zdrojů skuhrali: proč tak málo, když dřeva máme dost a třeba ve Skandinávii či Severní Americe je podíl v desítkách procent?

Dnes je všechno jinak. Podíl zděných staveb mezi novými domy klesl na 85 procent, dřevostavby posílily na 10 procent. Podle Vratislava Blahy, předsedy Asociace dodavatelů montovaných domů, je to dokonce 13 procent. A tento podíl bude zřejmě dál narůstat. Vratislav Blaha odhaduje, že koncem desetiletí to bude až kolem 17 procent.

Fotogalerie

Dřevostavby už tedy nejsou vnímané jako pouhá provizoria či alternativní bydlení. Lidé se je naučili brát jako plnohodnotné stavební technologie. Upouštějí od mýtů o krátké trvanlivosti či nebezpečí požáru. Do tradičních horských oblastí se vracejí roubenky a hrázděnky, ve městech i na venkově přibývá lehkých i těžkých dřevostaveb všeho druhu.

Nedá se ovšem jednoznačně říct, že se lidé ke dřevu uchylují kvůli ceně. Podle zkušeností řady odborníků vyjde dřevostavba o něco dráž než stejný zděný dům. Důležitou roli však hraje nabídka katalogových projektů. Zvláště těch levných, po nichž stavitelé rodinných domů často sahají. A v ní se už dřevostavby dotáhly na zděné domy, nebo je dokonce překonaly.

Dřevo se stalo trendem, který přiživuje všudypřítomná reklama. Díky tomu jsou dřevostavby často vnímané jako levně dosažitelné bydlení. Výhodou domů ze dřeva je, že dosáhnou úsporných parametrů i při tenčích stěnách, než je tomu u zdění. Na stejném pozemku lze získat víc obytné plochy. Lidé oceňují i rychlejší stavbu, již nekomplikují mokré procesy. Musí se však dbát na kvalitu i na údržbu, aby dřevo neohrozila vlhkost.

Laik ovšem může mít v nabídce trochu zmatek. Technologií je hodně, jejich názvy se různí, někdy se i kombinují či vymýšlejí nové originální varianty. Základních typů konstrukcí je však jen sedm. Pro všechny je společné, že mají větší část konstrukce ze dřeva. Přičemž se dnes většinou nepoužívá běžné řezivo z pily, ale standardizované vyschlé a opracované stavební KVH hranoly. Lehké dřevostavby se dělají z menších dřevěných sloupků zpevněných konstrukčními deskami, případně jen z těchto desek a izolace. K výrobě těžkých slouží samonosný masiv.

Lehké dřevostavby

1.Lehké montované domy

Když kdysi lord Sandwich vymyslel sendvič, těžko mohl tušit, že jeho vynález se přeneseně uplatní i u staveb domů. Tak jako se mezi dva plátky chleba vkládá šunka a sýr se zeleninou, sendvičovou stěnu tvoří dvě konstrukční desky, mezi něž se dává izolace a většinou i rám dřevěné nosné konstrukce.

Existuje však i systém panelů bez rámu. Jako konstrukční desky se používají ty dřevovláknité nebo dřevoštěpkové, cementotřískové, slámové, sádrokartonové, sádrovláknité a také překližky.

Z takových sendvičů se v továrně vyrobí celé stěny a panely se pak na stavbě s pomocí jeřábu poměrně rychle smontují. Z venkovní i vnitřní strany se desky obkládají či zakrývají omítkami. Většinou se tak staví katalogové domy, ale moderní technika umožňuje také individuální návrhy.

Hrubá stavba je hotová jen za několik týdnů, rychlostí se zmenšuje riziko chyb na stavbě způsobených počasím či nekvalitní prací. Ceny jsou nízké, začínají někde nad jedním milionem korun, ale výběr domů je omezený.

Tento typ se hodí pro lidi, kteří nejsou moc nároční a chtějí stavět hodně rychle. „Dřevěný montovaný dům si pořizují hlavně lidé ve věku 30 až 40 let. Oceňují příznivý poměr mezi cenou a kvalitou, rychlost výstavby a vynikající tepelně izolační vlastnosti,“ říká Vratislav Blaha.

2.Sloupkové konstrukce

Podobný dřevěný rám a sendvič lze vyrobit a sestavit také až na stavbě. Této technologii se říká sloupková, trámková či fošinková konstrukce. Nebo také two by four či two by six podle standardizovaných rozměrů dřevěných prvků rámu převzatých z USA: dva krát čtyři nebo dva krát šest palců.

„Chytrost systému spočívá především v tom, že se na staveniště přivezou svázané bloky vyrovnaných staticky a kvalitativně zkontrolovaných fošen a víceméně z jednoho profilu se montuje kostra celého domu,“ hodnotí architekt Pavel Horák z firmy Prodesi/Domesi.

Systém prověřený stovkami let používání umožňuje taktéž rychlou a efektivní stavbu, kterou ještě ulehčují moderní technologie a kompozitní materiály. Na staveništi je práce o něco náročnější než u montovaných domů a kvalitu i rychlost ovlivňuje zručnost a zkušenost tesařů.

Výhodou je větší volnost v návrzích domů. Systém je nejčastějším postupem pro individuální dřevostavby od architektů. Existuje i střední cesta mezi tímto systémem a montovanými panely.

V továrně se připraví jen dřevěné rámy, na staveništi se smontují a teprve tam doplní dalšími vrstvami sendviče. Urychlí se tím a zjednoduší práce na staveništi a odpadá možné riziko, že se v izolacích uvnitř méně kvalitních sendvičových panelů mohou při delší dopravě natřásáním vytvořit mezery. Riziko je sice malé, ale vnitřek hotových panelů se už nedá zkontrolovat.

Pro nomády. Modulový či mobilní dům přivezete kompletně hotový, dá se zase přestěhovat.

Pro nomády. Modulový či mobilní dům přivezete kompletně hotový, dá se zase přestěhovat.

3.Mobilní a modulové dřevostavby

Na dřevostavby na kolečkách připomínající obří karavany lze narazit v kempech či u cirkusů. Dají se využít i jako levné provizorní bydlení. Na rozdíl od karavanu mívají sedlovou střechu a lepší zateplení. Některé vypadají jako opravdové domy. Kolečka slouží k manipulaci na pozemku, na delší vzdálenosti se domy stěhují spíš na valníku.

Dům koupíte hotový a jen za pár statisíců korun, včetně vnitřního vybavení. Přivezete ho na místo, zaparkujete, připojíte na vodu a elektřinu. Odpadá stavba i povolování, ale bydlení působí provizorně. Kolečka se dají zakrýt deskami, někdy se zapouštějí pod terén. Dům se dá přestěhovat jinam, takže bude vyhovovat kočovníkům.

Modernější mobilní domy často nazývané modulovými či modulárními mívají tvar jednoduchých kvádrů - buněk bez koleček. Princip je podobný, dům vyrobený v továrně se přiveze na nákladním voze a jeřábem umístí na pozemek. Ten musí být předem upravený, dům se ukládá na zemní vruty, základové pasy či patky.

Ceny začínají zhruba na milionu korun. Vzhled je modernější, tento typ domů se využívá třeba na trendové chaty i pro mladší generace. Z několika modulů se dá sestavit i plnohodnotný dům, který nevyžaduje dlouhou stavbu, stačí vybudovat přípojky na sítě a základy.

Těžké dřevostavby

4.Trámový skelet

Vezměte technologii používanou na krovy a postavte z ní celý dům. Dostanete trámovou konstrukci, která nepotřebuje zpevnit deskami. Ale musíte ji zateplit, proto se zvenčí obkládá - kromě izolací deskami či plechem.

Uvnitř se konstrukce často nechává viditelná, v interiéru ani nemusejí být příčky, v části se také může nechat volný prostor od přízemí po střechu. Výsledkem je moderní interiér vonící dřevem. Technologie se používá méně, náklady jsou vyšší než u lehkých dřevostaveb.

5.Hrázděné domy

Konstrukce z trámů vyplněných zdivem, kde je dřevo zvenku vidět, je známá hlavně ze severních a západních Čech. Ale historicky není cizí ani v jiných českých oblastech.

Častější jsou opravy a dostavby historických hrázděnek, výjimkou nejsou ani repliky. Dá se však narazit také na ryze moderní hrázděné stavby, které jsou inspirované starou technologií, ale mají dnešní vzhled. U některých se nechávají zcela prosklené stěny, trámy pak ještě více vyniknou.

6.Roubenky a sruby

Roubení z trámů má tradici na Šumavě, v Krkonoších, v Jizerských a Orlických horách, na Valašsku nebo v Českém ráji. Tradice se obnovuje, ve zmíněných oblastech si lidé staví nové roubenky i k bydlení. Do jiných oblastí ani do měst se roubenky nehodí.

Stavby se zrychlují a zpřesňují díky modernímu obrábění prvků, které připomínají sofistikovanou stavebnici. Trámová stěna na dnešní požadavky dostatečně neizoluje, ale lze to vyřešit dvojitou stěnou s vloženou izolací. Alternativou jsou skandinávské či kanadské sruby, v Česku však často působí dost nepatřičně, zvlášť ty z kulatiny.

Masivní roubení. Z trámů se dají sestavit věrné repliky historických chalup, roubenky moderního vzhledu nebo také sruby, které však v Česku mohou působit nepatřičně.

Masivní roubení. Z trámů se dají sestavit věrné repliky historických chalup, roubenky moderního vzhledu nebo také sruby, které však v Česku mohou působit nepatřičně.

7.Stavby z masivních panelů

Nejmodernější technologie, která si i při vyšší ceně rychle získává oblibu, jsou masivní CLT panely. Dům se montuje ze stěn vyrobených v továrně, tvoří je masivní dřevo lepené z několika vrstev, přičemž každá je pootočená o 90 stupňů. Díky tomu jsou panely velmi pevné a trvanlivé.

„Samozřejmostí je precizní zpracování na moderních CNC strojích. Dům, stejně jako jeho nosná konstrukce, se nejdříve vymodeluje v počítači. Následně se přenese do CNC centra, které dle přesného zadání vyrobí jednotlivé elementy připravené k okamžité montáži na stavbě,“ popisuje architekt Pavel Horák.

Panely se dělají v různých tloušťkách a pohledové kvalitě. Často se nechávají zevnitř viditelné, z venkovní strany se přidává izolace. Výhodou je jednoduchost konstrukce.

„Když použijete v interiéru pohledové panely a zvenčí kontaktní zateplovací systém, vystačíte si se třemi funkčními vrstvami - CLT panel, tepelná izolace a vnější omítka. To má příznivý vliv na jednoduchost provedení, jeho rychlost a ekonomičnost, ale i na snížení nároků na logistiku a s tím spojené úspory energií a zdrojů,“ popisuje architekt Horák.

Montované domy

Kromě montáže lehkých a masivních dřevostaveb lze mít rychlou stavbu i z jiných materiálů.

  • Betonové rámy: Kostra se sestaví z betonových modulů, zbytek se dozdí cihlami či doplní dřevostavbovým sendvičem.
  • Betonové panely: Z lehčeného betonu se vyrobí celé stěny obsahující izolaci, na stavbě se smontují a doplní dalšími prvky.
  • Betonové dílce: V továrně se vyrobí celé části domu včetně vybavení, dům je na stavbě smontovaný už za několik dní.
  • Kovové rámy: Kostru tvoří tenká ocel či nově i hliník, doplní se izolacemi a deskami.
  • Kovové modulové domy: Mobilní buňky podobné těm stavebním se dají spojovat do větších celků.

Otazníky kolem dřevostaveb

Domy ze dřeva jsou stále opředené různými mýty. Jejich vlastnosti se od zděných domů částečně liší, ale rozdílů není příliš mnoho.

  • Odolají hmyzu a houbám?
    „Škůdci, plísně a houby napadají dřevo, když překročí vlhkost nad 18 procent, což může být jen při nevhodném zabudování nebo při stabilním vystavení vlhkosti či vodě,“ říká architekt Pavel Horák z firmy Prodesi/Domesi. To je podle něj u moderní dřevostavby prakticky nemožné. Vlhnutí se dá předejít správnou skladbou stěn. Dřevo nesmí být ve styku s terénem či pod jeho úrovní, prvky se mají impregnovat. Pomůže i výběr dřeva, které škůdcům tak nechutná, jako je modřín. Do zdí však mohou snáze pronikat hlodavci.
  • Nehrozí dřevu požár?
    Obavy, že dřevěný dům je náchylnější na vznik požáru, jsou liché. Dřevostavby musejí splnit stejné protipožární předpisy jako zděné domy. „V některých ohledech se dokonce na dřevostavby pohlíží mnohem přísněji,“ říká architekt Horák. Nosné prvky z masivu jen tak neshoří, odolnost se ještě zvyšuje sádrokartonem. Dobře ohni odolají CLT panely z masivu. Dřevostavby zvládnou požár lépe než kovové konstrukce.
  • Je složitější povolování?
    Pro dřevěné domy platí stejné normy a zákony jako pro ostatní typy staveb. „Ze strany úředníků jsem v poslední době nezaznamenal žádné restrikce nebo obavy. Před deseti lety to ale bylo jiné,“ srovnává Pavel Horák.
  • Není v nich zima nebo horko?
    Lehké dřevostavby se rychleji zahřejí a rychleji vychladnou než zděné domy. Přehřívání v létě zabrání izolace, tepelnou akumulaci mohou zvýšit příčky z cihel či kamene, jílové omítky, betonové podlahy. Nižší akumulace se však dá brát i jako výhoda, dům se chová flexibilněji. Stavby z masivu se akumulací blíží zděným domům.
  • Vydrží dost dlouho?
    Životnost domu ovlivňuje kvalita stavby a péče. Špatně postavený cihlový dům bez péče se může rozpadnout i dřív než za 50 let. U lehkých dřevostaveb se přitom odhaduje životnost na 100 let. Jen nesmějí trpět vlhkostí. Stavby z masivu vydrží i několik staletí. Kratší trvanlivost lehkých dřevostaveb ve srovnání se zděnými domy se dá brát i jako výhoda, což oceňují Skandinávci či Američané. Staré domy nezatěžují další generace, dají se snadno nahradit novými.
  • Dají se stavět svépomocí?
    Dřevostavby jsou náchylné na špatné provedení detailů, stavba pak může vlhnout. Proto odborníci stavbu svépomocí moc nedoporučují. U některých firem lze ušetřit částečnou stavbou vlastními silami.
  • Není v domě víc hluku?
    Stěny mohou znít dutě, ale stejné je to u sádrokartonů ve zděném domě. Na zeď ovšem člověk při bydlení moc často neklepe. Stropy bývají dobře zvukově izolované, stejně jako venkovní zdi proti hluku zvenčí.
Autor:


Témata: Dřevostavby


Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.