Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Postavil si roubenku. Má 4 tisíce metrů čtverečních volnosti a klidu

  1:00aktualizováno  1:00
Roubenka v Orlických horách byla pro Oldřicha vysněným domem už od doby, co se začal pracovně toulat po lesích, jak sám říká. A protože mu „toulání“ vydrželo dosud a v lese tráví mnoho času, stal se les vlastně jeho druhým domovem. A roubený dům je přece malý kousek lesa.

Dřevo na stavbu domu je místní, Oldřich ho sám vybral, vytěžil, převezl a nařezal. | foto: Martin Zeman

Při prvním pohledu na Oldřichův dům vnímáte především prostor - čtyři tisíce metrů čtverečních volnosti a klidu. „Chtěl jsem velký pozemek, aby nám to tady nemohl nikdo zastavit, protože to se často stává,“ začíná Oldřich vyprávět svůj příběh.

„Takže jsme si sedli, namalovali, co bude v přízemí a co v podkroví. V našem návrhu měl dům nejdříve 8 × 10, pak 8 × 12 metrů, ale přízemí se nám zdálo malé, takže nakonec jsou rozměry 10 × 15 metrů.“

V přízemí je velký obytný prostor s kuchyní, jídelnou a obývacím pokojem a dále koupelna, malá spíž a kotelna. Měla zde být ještě ložnice, ale pro tu manželé nakonec vyčlenili jeden pokoj v patře.

Není nad důkladné založení stavby

„Když jsme začali kopat základy, narazili jsme na fylit, podle hydrogeololožky nejtvrdší horninu, která se u nás vyskytuje. Tudíž je dům nepodsklepený, protože skála je hned pod povrchem, hloubení sklepa by bylo příliš drahé. Máme tedy jen malý sklípek na zahradě. Terénní práce byly celkově velmi náročné, pozemek se hned od domu prudce svažoval, část jsme dorovnali naší vlastní zeminou a pak navezli ještě téměř tři sta tater, ale potřebovali bychom ještě víc,“ popisuje majitel.

Fotogalerie

Dřevo na stavbu domu je místní, Oldřich ho sám vybral, vytěžil, převezl a nařezal. Pochází z kopce, na který od domu vidí. Roubenka je ze smrkového dřeva, jen nosné sloupy jsou modřínové, dveře borové a dvířka kuchyňské linky dubová.

„Linka, dveře a obložky v podkroví jsou ručně natřené. Část natírali truhláři, část jsme dělali sami. Na nátěr nábytku a dveří, stejně jako celé roubenky, jsme použili německé barvy na bázi přírodních olejů s dvojitým UV filtrem, takže dřevo si drží svůj vzhled, netmavne. Zpočátku se mi zdály drahé, ale protože nátěr velmi dobře kryje, nebyla nakonec spotřeba příliš velká. Uvnitř máme bezbarvý, venku jsme použili hnědý v odstínu cedru. Olej se vsákne do dřeva a ani voda ze sprchy mu nevadí. Současně ale není uzavřené a dýchá,“ vysvětluje Oldřich.

Dům z masivu je živý organismus, někdy až moc

Konstrukce domu je roubená, podlahy a podkroví jsou z ekopanelů vyrobených na míru podle přání investora. Firmy postavily jen hrubou stavbu, jednotlivé řemeslníky si manželé najímali a koordinovali sami.

„Já jsem nechtěl roubenku jako stavebnici, všechno je na ní příliš přesné. Například tu mám prkna koupená už hotová, ofrézovaná, i prkna přírodní, a rozdíl je v opracování i ve výsledku po natření,“ říká Oldřich.

Dům je postaven ze syrového dřeva, trámy vybírali tesaři přímo na místě a sestavovali tak, aby co nejlépe zapadaly do celku. Rohy jsou vázané podle starých postupů na rybiny. Ty jsou vyřezávané ručně, mají tři úhly, není tam jediný hřebík ani vrut.

Trámy mají 15 metrů na délku a některé se podařilo sehnat v plné délce. Ovšem v takové délce se mohou v konstrukci při působení tlaku nebo vlhkosti vyboulit, v rozích je tedy pohybová vůle, aby mohly klouzat ven nebo dovnitř.

„Mezi trámy je konopná vata. Konopí je sice dražší, ale reaguje na pohyb dřeva, takže i když se stlačí, po uvolnění zase nabude na objemu. Dům je na šroubech a jak sedá, je nutné ho postupně spouštět. Když jsem šrouby povoloval, zpočátku jsem cítil, jak se pohnul. A ozývaly se opravdu velké rány,“ uvádí Oldřich.

Ve velkorysém obytném prostoru v přízemí s kuchyní a jídelnou je také dostatek místa pro dětské hry.

Ve velkorysém obytném prostoru v přízemí s kuchyní a jídelnou je také dostatek místa pro dětské hry.

Na pozemek nebyly přivedeny inženýrské sítě, majitelé je museli zasíťovat sami. Problém byl s vodou. Nemohli ji vzít z řadu, protože přípojný bod byl přes několik pozemků a silnici, což by bylo nákladné a problematické. Oldřich se proto rozhodl pro vrtanou studnu. Protože však vrtali více než 30 metrů hluboko, museli mít povolení báňského úřadu a hydrogeologický průzkumný vrt.

„S povoleními a všemi průzkumy vycházela cena tisíc korun za metr vrtu. Vrt je 121 metrů hluboký, celkově stála studna 128 tisíc korun. Ale máme svou vodu, navíc z rozboru horniny vyplynulo, že jsou tu vrstvy černého uhlí, tedy vodu velmi čistou. A ani s množstvím by neměl být problém. Loni v době sucha jsme mohli zalévat zahrádku stále. Pokud jde o vodu, jsme soběstační, jediný problém je, když vypnou proud,“ říká Oldřich.

„Když jsme zaváděli elektřinu, požádal jsem elektrikáře o možnost připojit dům na externí zdroj, na centrálu. Opatření je i v revizi, takže mám v hodinách přepínač, a když vypnou elektřinu, systém napojím na benzínovou centrálu. Už se stalo, že tu spadané stromy zpřetrhaly vedení, a my jsme byli bez proudu tři dny. Byli bychom bezmocní. Bez vody, tepla, teplého jídla, rozehřály by se mrazáky, byl by to opravdu velký problém. Časem bych to rád vyřešil malou větrnou elektrárnou,“ uzavírá majitel.

Technické parametry:

  • Zastavěná plocha: 149 m2
  • Užitná plocha: 260 m2
  • Spodní stavba: betonové pasy, základová deska
  • Stavební systém: roubení vyplněné konopnou izolací, v patře sendvičová stěna, vnitřní stěny pórobeton, v patře Ekopanely
  • Vnitřní příčky: pórobeton
  • Střešní krytina: betonová Bramac Tegalit
  • Okna: dřevěná, dvojsklo
  • Podlahy: plovoucí, dub
  • Teplo: ústřední, pyrokotel Verner, podlahové + deskové
  • Celková tloušťka stěny: 250 mm + sendvič
  • Součinitel prostupu tepla stěnou: 0,37 W/m2K
  • Projekt: Pavel Šejna, 2012
  • Realizace: svépomocí 2013 - 2015

Další zajímavé sruby a roubenky najdete v aktuálním čísle magazínu sruby&roubenky. Fotografie: Ing. BcA. Martin Zeman, www.datelier.cz.

Autor:


Témata: Dřevostavby, Srub


Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.