Že půjde o dřevostavbu, bylo jasné od samého počátku, protože realizacím tohoto typu staveb se investor a autor v jedné osobě věnuje ve své vlastní profesi. Ta ho také zavedla na severní konec Prahy, kde se mu zalíbilo a zvolil si ho pro svůj budoucí domov.
O parcelu, na které nakonec vyrostl, dlouho nejevil nikdo zájem, případné kupce odrazovalo převýšení pět metrů na poměrně malé ploše.
Pozemku přesně na míru
"Parcela mne upoutala opravdu úžasným výhledem. Proto jsem se pro ni rozhodl, ale potřeboval jsem zde vytvořit i kousek zahrady, na které by se dalo pobývat. Podle mne má rodinný domek smysl, když jsou provázané exteriéry a interiéry, jinak je to v podstatě obyčejný byt," vysvětluje architekt.
Pozemek se proto musel výrazně proměnit, nahoře ubrat půl druhého metru a ve spodní části jej naopak o dva metry navýšit. Dnes zahradu tvarují nízké opěrné zídky a v bezprostředním okolí domu je více méně rovina.
Může se hoditPostavte si rodinný dům podle svých představ. Vhodný pozemek najdete na Reality.iDNES.cz. |
Ani lichoběžníkový tvar pozemku architektovi práci neusnadnil. "Nebylo možné sem osadit pravoúhlý, třeba náš typový dům. Půdorys domu kopíruje tvar pozemku. Na třech stranách je jeho hranici tak blízko, jak to dovolují předpisy, aby zůstalo maximum prostoru před ním, na jihozápadě."
Sem se také soustředí život rodiny. Společenský obytný prostor je prosklenými posuvnými dveřmi spojen s originálně řešenou terasou. Posuvné pódium totiž zakrývá vířivku.
Opticky zvětšený prostor
Předpisy o procentu zastavěnosti plochy dovolily zastavět pouze 60 m2, proto architekt rozšířil obytnou plochu na dřevostavbu přesahem horního patra.
Dispozice domu vychází ze základní potřeby rodiny pobývat co nejvíce venku a zároveň nutnosti vytvořit dostatek intimního prostoru pro čtyřčlennou rodinu s dětmi s velkým věkovým odstupem.
Téměř celé přízemí zaujímá hlavní obytná místnost o rozloze 40 m2, sloužící jako obývací pokoj, kuchyň i jídelna. Relativně úzký obdélník opticky rozšiřuje dlouhá prosklená stěna směrem do zahrady, zvenčí po celé délce lemována terasou.
Je narušena pouze dvěma subtilními sloupy, které nesou odvážnou konzolu horní části stavby. K optickému zvětšení místnosti přispívá i neobvykle řešený strop pomocí pnutého podhledu z polyvinylové fólie Barrisol. Přestože je velmi nízký (240 cm), díky zrcadlení vytváří pocit velkého prostoru.
Dalším optickým fíglem je protažení podlahy až na stěnu, tedy obložení stěny dřevěnými lamelami, které zde tvoří plovoucí podlahu. Subtilní schodiště spojuje místnost s patrem a zároveň vytváří intimnější zákoutí oddechovému prostoru se sedací soupravou.
Interiér domu si architekt Martin Tesařík navrhl sám, nábytek byl vyrobený na zakázku. Všude v domě jsou pro lepší využití prostoru posuvné dveře, většinou prosklené matným sklem.
Když dřevostavba, tak nízkoenergetická
"Jsem příznivcem dřevostaveb, protože je velice jednoduché postavit ji nízkoenergeticky, skoro bych řekl, že jinak to ani nemá smysl. Ale samozřejmě nejen proto," říká architekt.
"Zde, při malém pozemku, bylo obzvláště důležité, že při tloušťce zdi 35 cm jsme s tepelným odporem na hranici mezi nízkoenergetickým a pasivním domem. Zeď je de facto celá tvořena izolací. Získali jsme tak zhruba 10 m2 plochy navíc v porovnání se zatepleným zdivem, tedy zdí silnou 60 cm."
Specifikum tohoto domu představuje odlišné řešení difúzní propustnosti v prvním a druhém podlaží. Spodní stavba byla difúzně uzavřená. Je omítnuta neprodyšnou dekorativní omítkou, která se architektovi zalíbila, byť se obvykle používá pouze na sokly. Stěnu opatřil kvalitně provedenou parozábranou, aby do zdi nemohla vnikat vlhkost.
"Difúzním uzavřením se dosáhne vyššího tepelného odporu stěny," říká architekt. "Navíc je zde velký podíl skleněných ploch," dodává. V patře řešil fasádu jako provětrávanou s dřevěným obkladem z exotického dřeva meranti. I zde se setkáváte s neobvyklým řešením, obklad totiž tvoří úzké pásky.
"Jako finální vrstvu jsem použil podkladové latě, líbil se mi jejich rozměr," vysvětluje architekt, "nehledě na to, že je to cenově výhodnější."
S aktivním tepelnými zisky nepočítá, volil kvalitní izolační prosklení trosjklem s fólií. V létě chrání dům proti přehřívání sklopné předokenní žaluzie.
Neplýtvat technologiemi
Filozofií majitele domu je, "že přetechnizované domy jsou v podstatě zbytečné, čím méně techniky, tím lépe dům funguje a má menší tendenci k poruchám".
Dům je dobře zateplený, s malou energetickou ztrátou, proto si mohli majitelé dovolit zvolit elektrické vytápění.
Zvolili poměrně novou technologii, podlahové topení samoregulačními kabely Raychem, které se díky topnému jádru dokážou přizpůsobovat teplotě v místnosti i v daném místě.
Vizitka domuZastavěná plocha: 61,5 m2 Stavební systém: nízkoenergetická sendvičová dřevostavba – Dumrazdva |
Například zahřeje-li v některém místě dopadající slunce podlahu, kabel v tom místě přestává topit. Jako doplňkový zdroj topení slouží krbová vložka s teplovzdušným rozvodem i do horních pokojů.
Za loňský rok zaplatili za elektřinu majitelé zhruba 16 000 Kč. Užitkovou vodu, kterou čerpají ze studny, ohřívají solární kolektory. V zásobníku se v případě nedostatku slunečního záření dohřívá pomocí elektrické patrony. V létě stačí na ohřev vody solární kolektory téměř stoprocentně, v zimě i při desetistupňnových mrazech ohřejou vodu na 15 až 20 stupňů.
MgA. arch. Martin Tesařík* 1971 Vybrané projekty: Letenský zámeček Praha, Café Ledeburské zahrady (interiéry), kubistická kavárna v Domě U černé Matky Boží, vila Václava Havla (část interiérů), mnoho rodinných domů V roce 2001 založil s Ing. Arch. Tomášem Dětákem společnost Dumrazdva, která se zabývá návrhem a realizací nízkoenergetických sendvičových dřevostaveb. V této firmě spolu vyvinuli celý sortiment dřevostaveb pro každého. |
Přestože je dům dobře zateplený a utěsněný, nezvolil majitel řízené větrání. Podle jeho slov je zde víc faktorů, které se starají o dostatečnou kvalitu vzduchu.
Jednak sama dřevostavba, která dokáže regulovat klima, difúzně otevřená konstrukce v patře a především velký, málo členěný prostor, takže zde nevznikají problémy jako v malých uzavřených místnostech.
"Nechci hlídat každou trošku uniklého tepla, to je ostatně nutné jen poměrně krátkou část roku. A v létě než dům nějak chladit, raději necháme okna dokořán. Proudící vzduch vytváří lepší pocit i při vyšší teplotě. Každý je přece rád tak trochu venku. Pro mne a mou rodinu je to opravdu významná kvalita života a rádi si za to třeba i trochu připlatíme."