V čem je výjimečná realizace, která však vzhledově zcela zapadá do linie projektů z portfolia studia Prodesi a jeho realizační firmy Domesi? Kromě usazení objektu do pozemku „předpřipraveného“ původním majitelem se projektová kancelář zabývala i další důležitou otázkou.
„Velkou výzvou bylo, jak dostat slunce do interiéru v každou denní dobu i přes ne příliš ideální orientaci ke světovým stranám. Vždy říkám, že pozemky s různými omezeními generují zajímavější řešení,“ vysvětluje architekt Pavel Horák.
Z poměrně málo příznivé situace dokázali architekti vytěžit maximální efekt. Společenská zóna domu je netradičně umístěna v prvním patře, zatímco intimní část s ložnicí, malou šatnou, dětským pokojem a koupelnou zůstává v uzavřeném přízemí.
Oproti běžným řešením, která odkazují soukromou část spíše do vyšších podlaží, získal dům v prudkém svahu důležitou výhodu: panoramatickým oknem v hlavním obytném prostoru se otevírá překrásný výhled do údolí.
Horizontální okna umístěná na zbývající stěně pod střechou odhalují koruny stromů ve stráni. Netradiční řešení přineslo interiéru více než běžné množství světla a odclonilo pohled na stavby sousedů. Mladí majitelé dřevostavby se tak cítí jako na samotě u lesa, obklopeni panenskou přírodou.
Prostor pro sny
„Rádi sportujeme, jako rodina se scházíme v jediné místnosti a ložnice nám slouží jen na přespání. Proto bylo naším záměrem mít velký obývací pokoj a prostorný sklad na sportovní potřeby,“ vysvětluje majitelka domu.
„Dům plní své zadání. Je to střídmá stavba, kde přednost dostává prostor pro trávení času s rodinou, zvířaty, tóny hudby a paprsky zapadajícího slunce. Veliký prostor je členěný na zóny podle potřeb členů domácnosti, cenné kusy nábytku z minulého domova zde mají své pevné místo,“ doplňuje Pavel Horák.
„Stěhovali jsme se z pražského bytu zároveň s nábytkem z teakového dřeva. Přírodní materiály máme rádi, i proto jsme zvolili dřevostavbu a vnitřní vybavení, které nám přirostlo k srdci,“ říká majitelka.
Její slova dokládají dubová podlaha, kuchyňská deska z masivu, která přechází do police po obvodu téměř celé severozápadní stěny, parapety pod širokým pásem oken i přiznaná střešní konstrukce v hlavní obytné místnosti.
„Cítíme se tady jinak než v chladném zděném domě. Hřejivá atmosféra, kterou dřevo vytváří, je nezaměnitelná,“ dodává majitelka.
Vzdušný dojem prostoru potvrzuje prosklená jihozápadní stěna propojená posuvnými dveřmi s obytnou terasou a přes dřevěnou lávku i s horní úrovní zahrady. Dům s prosklenými plochami po celém obvodu stavby navozuje v centrálním obytném prostoru pocit lehkosti a svobody pohybu, zatímco úsporné místnosti v přízemí skýtají dostatek intimity.
Velmi dobrá izolace umožňuje v létě uchovat v pokojích příjemný chlad, v zimních měsících pak dýchá teplem, a to při nízkých nákladech na atypicky řešené elektrické vytápění.
Místo s příznivou energií
Rodina nestála o domov, který přetéká technologiemi, jak se někdy stává u pasivních domů. Chtěli jednoduchý dům s nízkými náklady a snadnou údržbou, aby nebyli jeho otroky. Je tu jen jeden malý bojler, sálavé panely jsou v podstatě nezničitelné, takže domácnost funguje v podstatě nezávisle na funkci a životnosti zbytných přístrojů.
Kvůli množství prosklených ploch se stavba pohybuje na hranici nízkoenergetického a energeticky úsporného domu, což bývá u kvalitních dřevostaveb standardem. Bytelná konstrukce prověřená třemi zimními sezonami potvrzuje důvěru vloženou do architektonického studia Prodesi.
„Od počátku jsme společnosti věřili, má zkušenosti, které neustále zdokonaluje, i dobré reference. Někteří lidé se během realizace stavby rozhádají, my jsme se jen občas přijeli podívat, jak dům roste, ale stavební otázky jsme neřešili. Vše probíhalo v naprosté pohodě,“ pochvaluje si majitel.
Svůj podíl na tom má i strategie firmy, která rozplánuje projekt do posledního detailu, takže se během realizace eliminují diskuse nad neoblíbeným termínem „vícepráce“. Mladá rodina tak mohla spokojeně nastartovat ničím nerušený poklidný život v harmonii s přírodní lokalitou, kterou si už staří Slované vybrali pro velkolepé hradiště a již si majitelka domu zamilovala ze sedla na koňském hřbetu.
AutorIng. arch. Pavel Horák (* 1978) Vystudoval Fakultu architektury na ČVUT v Praze. Od roku 2002 spolupracuje s architektem Václavem Zahradníčkem ve společnostech Prodesi a Domesi na vývoji a aplikaci systému dřevostaveb pod stejnojmenným označením. Je hlavním organizátorem Salonu dřevostaveb, ojedinělé přehlídky moderních dřevostaveb realizovaných v České republice. Publikuje odborné články o dřevostavbách a jejich využití v současné výstavbě bytových a komerčních objektů. |
Teplo od stropu
„Zvykla jsem si žít v otevřeném zeleném prostoru. Už si neumím představit život v uzavřeném domě, za masivními zdmi. Byla jsem panelákové dítě, ale nic se nevyrovná pocitu, když vyjdu ráno z domu rovnou do zahrady nebo vyhlédnu z oken do okolních lesů bez jediné stavby kolem,“ popisuje majitelka.
Dokonce i panelákový kocour v sobě objevil zděděné instinkty a po počátečním objevování světa přírody se naučil lovit.
„U rodičů jsme našli inspiraci pro neotřelý topný systém. Už několik let úspěšně využívají grafitové sálavé desky, vlastní patent, který firma Sakutus dodává realizačním firmám. Díky speciální stropní instalaci rovnoměrně zahřívají i velký prostor. Rozhodovali jsme se mezi elektrickými přímotopy a touto novinkou, ale mnohonásobně nižší pořizovací náklady a ověřená kvalita fungování nás přesvědčily,“ říká investorka.
A architekt dodává: „Vzhledem k pozitivním zkušenostem majitelů jsme vytápění sálavými panely doporučovali i u dalších projektů. Vhodné je například v situaci, kdy investor nechce klasické radiátory a podlahové vytápění například kvůli dřevěným podlahám nepřipadá v úvahu.“
Technické údajeDispozice: 4 + 1 |