Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Dřevostavba: dům, který šetří čas i peníze

aktualizováno 
Dřevo – materiál prověřený staletími. A stavby z něj? Jakoby se neměnily – sruby z mohutných přířezů si ve svém vzhledu nijak nezavdají se svými desítky let starými severskými předobrazy. Ovšem nenechme se zmást vzhledem.

Dřevostavba - Některé dřevostavby jsou od cihlových domů k nerozeznání. | foto: Dům a zahrada

Technologie dřevostaveb totiž pokročila mílovými kroky, navíc leckteré domy z tohoto přírodního stavebního materiálu klamou tělem –  svůj původ umě maskují převlekem z omítky, takže je od klasických zděných staveb leckdy nerozeznáme.

Rozdíl mezi historickými a soudobými dřevostavbami je znatelný jednak v samotném pojetí stavby (masivní dřevostavby tvoří dnes minoritní část realizovaných objektů, větší zájem je nepochybně o montované objekty z dřevěných panelů), jednak v opracování dřeva a jeho ochraně před škůdci.

Hovězí krev místo impregnace
Pomineme-li primitivní středověké stavby, setkáváme se s dřevostavbami na našem území hojně především v 18. a 19. století v podobě svérázných venkovských staveb, takzvaných roubenek.

Tyto stavby sloužily k celoročnímu užívání a jsou jakýmisi předky pozdějších zděných chalup. Nosnou konstrukci roubenky tvořily hrubě opracované dřevěné trámy kladené naležato a provázané v rohu půdorysu, vodorovnou konstrukci pak povalový, později trámový strop.
 
Především ve městech se pak můžeme setkat s hrázděnými stavbami. V těchto stavbách tvoří nosnou konstrukci stěn vyšších podlaží trámy přiznané na fasádě, mezeru mezi trámy vyplňuje zdivo. Již v té době se stavebníci zabývali ochranou dřeva proti vlhkosti, dřevokaznému hmyzu a plísním, nicméně impregnace dřeva nebývala zdaleka pravidlem.

Pokud se pro ni pán domu přece jen rozhodl, padla volba nejčastěji na zvířecí krev, kterou se trámy namořily (zápach, který se linul z konstrukce, si raději ani nepředstavovat, ale takový nátěr byl skutečně funkční).

V historii se pak opakovaly zdraví škodlivé pokusy o nátěry dřeva oleji, s prvními lazurami se setkáváme hojně až při výstavbách takzvaných zahradních měst (satelity té doby, dnes vilové čtvrti uprostřed větších měst).

Dřevostavba

Co se neměnilo, byla konstrukce: téměř ve všech případech se jednalo o masivní dřevostavby. První rozšířená montovaná dřevostavba přichází až za éry socialismu a v podobě dobře známého rýmařovského domu typu Okal. Prvotní nadšení z relativně nízké ceny a především rychlé montáže rychle opadlo s prvním účtem za vytápění a opravy.

Mizerné tepelně technické vlastnosti a odolnost obvodového pláště proti povětrnostním vlivům jsou s tímto domem spjaty od počátku jeho „kariéry“ a mnoho potenciálních stavebníků odradily od realizace dřevostavby.

A odrazují dodnes, což je velká škoda – moderní dřevěné stavby jsou totiž rovnoprávnými konkurenty zděných technologií, v některých disciplínách je dokonce překonávají – zejména v rychlosti výstavby, tepelně technických parametrech a šetrnosti k životnímu prostředí.

Přesto tvoří dřevostavby pouze asi dvě procenta všech nově postavených domů v tuzemsku. Potěšitelné je, že zájem o dřevostavby roste, a proto se toto číslo nepochybně v příštích letech zvýší.

Masiv pro fajnšmekry
Zájemce o dřevěný dům má prakticky dvě možnosti – realizovat buď masivní dřevostavbu, nebo montovaný dům z prefabrikované konstrukce. Masivní dřevostavby jsou určeny pro zájemce o domy s typickým srubovým vzhledem, tedy o stavbu s přiznanou konstrukcí z masivních trámů kruhového nebo obdélníkového průřezu.

Stejně jako v případě roubených předků se jedná většinou o borovicové dřevo s tím rozdílem, že materiál používaný v současnosti pochází většinou ze severských zemí (stejně jako většina výrobců). Pro majitele to znamená výhodu ve větší odolnosti dřeva při extrémních výkyvech teplot.

Ochranu dřeva zajišťují moderní vodou ředitelné lazurovací nátěry s difuzní vrstvou odpuzující kromě parazitů i vodu a UV záření. Masivní dřevěná konstrukce se zakládá na betonové základové desky, eventuelně pasy. Soudobého stavebníka budou hned po ceně zajímat tepelně technické parametry.

Přednosti dřevostaveb

* malá objemová hmotnost, vysoká pevnost v tlaku a tahu, snadná opracovatelnost,
* šetrnost k životnímu prostředí, biologická likvidovatelnost
* rychlá realizace snižuje pořizovací náklady
* výstavba suchou technologií umožňuje racionální využití pracovní síly po celý rok a snižuje množství stavebního odpadu
* rychle vyčerpané finance přidělené hypotékou zajistí úsporu na úrocích
* příjemné vnitřní klima
* více vnitřního prostoru – při stejné zastavěné ploše má dřevostavba díky menší tloušťce stěn větší podlahovou plochu než dům stavěný klasickým způsobem 

Vlastnosti dřeva se pochopitelně ani za staletí nezměnily, požadavky na něj ovšem ano. Standardní stěna masivní dřevostavby o tloušťce asi 20-30 centimetrů vykazuje hodnotu součinitele prostupu tepla U = 0,6-0,7 W/m2K, rostoucí ceny energií ovšem dotlačily požadovaný standard asi na polovinu této hodnoty. Proto se většina dnešních dřevostaveb zatepluje pomocí vnitřního nekontaktního zateplovacího systému překrytého dřevěnými palubkami.

Změn doznaly i stropní konstrukce, které jsou sice často tvořeny trámy a dřevěným záklopem, nicméně v kombinaci s profilovaným ocelovým plechem a betonovou vrstvou, která zlepšuje požární vlastnosti stavby a usnadňuje instalaci podlahy díky zcela rovné finální vrstvě.

Po desetiletí neměnné je příjemné mikroklima, které masivní dřevostavba dokáže udržovat v interiéru. Každý trám obsahuje určité množství vody, kterou uvolňuje do interiéru v případě nízké vlhkosti vzduchu, eventuelně přijímá další, je-li vlhkost v místnosti příliš vysoká.

Dům za pár dní
Druhou a rozšířenější alternativou dnešních dřevostaveb jsou montované stavby z prefabrikovaných dřevěných panelů. Ty se těší rostoucí oblibě především pro rychlou montáž a snadné zateplování.

Nosná konstrukce panelu je tvořena dřevěným rámem, který je vyplněn izolační hmotou a opláštěn dřevotřískovými nebo cementotřískovými deskami v exteriéru, sádrokartonovými v interiéru. Velkou výhodou je tloušťka konstrukce, která je asi poloviční oproti keramickým nebo pórobetonovým tvárnicím.

Vzhledem k tomu, že akustickou izolaci stavebního materiálu ovlivňuje především jeho plošná hmotnost, je nutné vzhledem k nízké hustotě dřeva počítat s nižšími izolačními schopnostmi panelů proti hluku šířícímu se v budově.

Alternativu k trámkovým panelům představují sendvičové lepené panely. Ty jsou tvořeny OSB deskami, mezi kterými je umístěn samozhášecí polystyren. Toto jednoduché konstrukční řešení přináší úsporu dřeva a hlavně větší prostor pro tepelnou izolaci.

Omezení přináší naopak logicky menší únosnost panelů (která je ale pro rodinné domy naprosto dostačující) a horší omítání způsobené dilatačními spárami v panelech. Instalace jsou většinou vedeny v drážkách na panelech.

Pro zájemce o dřevostavby

Vše o dřevostavbách se dozvíte na veletrhu Dřevostavby 2007, který můžete navštívit v termínu od 1.3. do 3.3. 2007 na Výstavišti v Praze - Holešovicích. Jako hlavní doprovodný program veletrhu bude Salon dřevostaveb (více na: www.salondrevostaveb.cz).

Autor:




Nejčtenější

Manželé se nakonec rozhodli pro kompletní modernizaci celého bytu s lodžií.
Perfektní proměna. Zastaralý byt pro pětičlennou rodinu je k nepoznání

Byt 4+kk v deset let starém bytovém komplexu v pražských Vokovicích potřeboval modernizaci. Pětičlenné rodině přestala původní dispozice vyhovovat, potřebovali...  celý článek

Unikátní nemovitost s rybníkem a garáží je na prodej za 550 tisíc liber, v...
Okouzlující malý hrad z roku 1834 má jednu ložnici, tři garáže a rybník

Miniaturní hrad navržený architektem Buckinghamského paláce Edwardem Blorem stojí nedaleko obce Long Compton v anglickém Warwickshiru. Unikátní nemovitost s...  celý článek

Plně vestavné myčky vypadají v kuchyni velmi dobře, ovládací panel je umístěný...
U vestavných myček pozor na výběr pantů. Co se vejde do maxi myčky

Řadu let se myčky dělily na samostatně stojící a vestavné, případně podstavné. Jenže to bylo v době, kdy standardní výška kuchyňské pracovní plochy byla 86 cm....  celý článek

V expozici Vitra byl největší zájem věnovaný novince, pohovce Grand Sofà...
Obývací pokoj se rozpadá na pohovky z několika kusů a malé stolky

Je největší, nejočekávanější a také nejnavštěvovanější. Platí už řadu let, že všechny velké nábytkářské firmy čekají s novinkami na dubnový mezinárodní veletrh...  celý článek

1
Koupili ideální stavební pozemek. Bohužel bez příjezdové komunikace

Lenka Marková se s přítelem rozhodla koupit stavební pozemek kousek od Pardubic a postavit na něm vysněný rodinný dům. Plány však zkomplikovala důvěřivost a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.