Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Dřevostavba: dům, který šetří čas i peníze

aktualizováno 
Dřevo – materiál prověřený staletími. A stavby z něj? Jakoby se neměnily – sruby z mohutných přířezů si ve svém vzhledu nijak nezavdají se svými desítky let starými severskými předobrazy. Ovšem nenechme se zmást vzhledem.

Dřevostavba - Některé dřevostavby jsou od cihlových domů k nerozeznání. | foto: Dům a zahrada

Technologie dřevostaveb totiž pokročila mílovými kroky, navíc leckteré domy z tohoto přírodního stavebního materiálu klamou tělem –  svůj původ umě maskují převlekem z omítky, takže je od klasických zděných staveb leckdy nerozeznáme.

Rozdíl mezi historickými a soudobými dřevostavbami je znatelný jednak v samotném pojetí stavby (masivní dřevostavby tvoří dnes minoritní část realizovaných objektů, větší zájem je nepochybně o montované objekty z dřevěných panelů), jednak v opracování dřeva a jeho ochraně před škůdci.

Hovězí krev místo impregnace
Pomineme-li primitivní středověké stavby, setkáváme se s dřevostavbami na našem území hojně především v 18. a 19. století v podobě svérázných venkovských staveb, takzvaných roubenek.

Tyto stavby sloužily k celoročnímu užívání a jsou jakýmisi předky pozdějších zděných chalup. Nosnou konstrukci roubenky tvořily hrubě opracované dřevěné trámy kladené naležato a provázané v rohu půdorysu, vodorovnou konstrukci pak povalový, později trámový strop.
 
Především ve městech se pak můžeme setkat s hrázděnými stavbami. V těchto stavbách tvoří nosnou konstrukci stěn vyšších podlaží trámy přiznané na fasádě, mezeru mezi trámy vyplňuje zdivo. Již v té době se stavebníci zabývali ochranou dřeva proti vlhkosti, dřevokaznému hmyzu a plísním, nicméně impregnace dřeva nebývala zdaleka pravidlem.

Pokud se pro ni pán domu přece jen rozhodl, padla volba nejčastěji na zvířecí krev, kterou se trámy namořily (zápach, který se linul z konstrukce, si raději ani nepředstavovat, ale takový nátěr byl skutečně funkční).

V historii se pak opakovaly zdraví škodlivé pokusy o nátěry dřeva oleji, s prvními lazurami se setkáváme hojně až při výstavbách takzvaných zahradních měst (satelity té doby, dnes vilové čtvrti uprostřed větších měst).

Dřevostavba

Co se neměnilo, byla konstrukce: téměř ve všech případech se jednalo o masivní dřevostavby. První rozšířená montovaná dřevostavba přichází až za éry socialismu a v podobě dobře známého rýmařovského domu typu Okal. Prvotní nadšení z relativně nízké ceny a především rychlé montáže rychle opadlo s prvním účtem za vytápění a opravy.

Mizerné tepelně technické vlastnosti a odolnost obvodového pláště proti povětrnostním vlivům jsou s tímto domem spjaty od počátku jeho „kariéry“ a mnoho potenciálních stavebníků odradily od realizace dřevostavby.

A odrazují dodnes, což je velká škoda – moderní dřevěné stavby jsou totiž rovnoprávnými konkurenty zděných technologií, v některých disciplínách je dokonce překonávají – zejména v rychlosti výstavby, tepelně technických parametrech a šetrnosti k životnímu prostředí.

Přesto tvoří dřevostavby pouze asi dvě procenta všech nově postavených domů v tuzemsku. Potěšitelné je, že zájem o dřevostavby roste, a proto se toto číslo nepochybně v příštích letech zvýší.

Masiv pro fajnšmekry
Zájemce o dřevěný dům má prakticky dvě možnosti – realizovat buď masivní dřevostavbu, nebo montovaný dům z prefabrikované konstrukce. Masivní dřevostavby jsou určeny pro zájemce o domy s typickým srubovým vzhledem, tedy o stavbu s přiznanou konstrukcí z masivních trámů kruhového nebo obdélníkového průřezu.

Stejně jako v případě roubených předků se jedná většinou o borovicové dřevo s tím rozdílem, že materiál používaný v současnosti pochází většinou ze severských zemí (stejně jako většina výrobců). Pro majitele to znamená výhodu ve větší odolnosti dřeva při extrémních výkyvech teplot.

Ochranu dřeva zajišťují moderní vodou ředitelné lazurovací nátěry s difuzní vrstvou odpuzující kromě parazitů i vodu a UV záření. Masivní dřevěná konstrukce se zakládá na betonové základové desky, eventuelně pasy. Soudobého stavebníka budou hned po ceně zajímat tepelně technické parametry.

Přednosti dřevostaveb

* malá objemová hmotnost, vysoká pevnost v tlaku a tahu, snadná opracovatelnost,
* šetrnost k životnímu prostředí, biologická likvidovatelnost
* rychlá realizace snižuje pořizovací náklady
* výstavba suchou technologií umožňuje racionální využití pracovní síly po celý rok a snižuje množství stavebního odpadu
* rychle vyčerpané finance přidělené hypotékou zajistí úsporu na úrocích
* příjemné vnitřní klima
* více vnitřního prostoru – při stejné zastavěné ploše má dřevostavba díky menší tloušťce stěn větší podlahovou plochu než dům stavěný klasickým způsobem 

Vlastnosti dřeva se pochopitelně ani za staletí nezměnily, požadavky na něj ovšem ano. Standardní stěna masivní dřevostavby o tloušťce asi 20-30 centimetrů vykazuje hodnotu součinitele prostupu tepla U = 0,6-0,7 W/m2K, rostoucí ceny energií ovšem dotlačily požadovaný standard asi na polovinu této hodnoty. Proto se většina dnešních dřevostaveb zatepluje pomocí vnitřního nekontaktního zateplovacího systému překrytého dřevěnými palubkami.

Změn doznaly i stropní konstrukce, které jsou sice často tvořeny trámy a dřevěným záklopem, nicméně v kombinaci s profilovaným ocelovým plechem a betonovou vrstvou, která zlepšuje požární vlastnosti stavby a usnadňuje instalaci podlahy díky zcela rovné finální vrstvě.

Po desetiletí neměnné je příjemné mikroklima, které masivní dřevostavba dokáže udržovat v interiéru. Každý trám obsahuje určité množství vody, kterou uvolňuje do interiéru v případě nízké vlhkosti vzduchu, eventuelně přijímá další, je-li vlhkost v místnosti příliš vysoká.

Dům za pár dní
Druhou a rozšířenější alternativou dnešních dřevostaveb jsou montované stavby z prefabrikovaných dřevěných panelů. Ty se těší rostoucí oblibě především pro rychlou montáž a snadné zateplování.

Nosná konstrukce panelu je tvořena dřevěným rámem, který je vyplněn izolační hmotou a opláštěn dřevotřískovými nebo cementotřískovými deskami v exteriéru, sádrokartonovými v interiéru. Velkou výhodou je tloušťka konstrukce, která je asi poloviční oproti keramickým nebo pórobetonovým tvárnicím.

Vzhledem k tomu, že akustickou izolaci stavebního materiálu ovlivňuje především jeho plošná hmotnost, je nutné vzhledem k nízké hustotě dřeva počítat s nižšími izolačními schopnostmi panelů proti hluku šířícímu se v budově.

Alternativu k trámkovým panelům představují sendvičové lepené panely. Ty jsou tvořeny OSB deskami, mezi kterými je umístěn samozhášecí polystyren. Toto jednoduché konstrukční řešení přináší úsporu dřeva a hlavně větší prostor pro tepelnou izolaci.

Omezení přináší naopak logicky menší únosnost panelů (která je ale pro rodinné domy naprosto dostačující) a horší omítání způsobené dilatačními spárami v panelech. Instalace jsou většinou vedeny v drážkách na panelech.

Pro zájemce o dřevostavby

Vše o dřevostavbách se dozvíte na veletrhu Dřevostavby 2007, který můžete navštívit v termínu od 1.3. do 3.3. 2007 na Výstavišti v Praze - Holešovicích. Jako hlavní doprovodný program veletrhu bude Salon dřevostaveb (více na: www.salondrevostaveb.cz).

Autor:




Nejčtenější

1
Sousedka je při sexu moc hlučná. Nejsem puritánka, ale vše má své meze

Bydlíme v nájemním bytě, sousedé nad námi mají i několikrát denně sex a žena vždy křičí a je velmi hlučná. Ze začátku jsem si říkala, zda se v bytě nad námi...  celý článek

Willstonovo studio
Američané dodnes bydlí rádi v „perníkových“ chaloupkách s pavučinami

Perníková chaloupka z klasické hororového příběhu o Jeníčkovi a Mařence, kdy sourozenci uváznou v hlubokém lese uvězněni v bizardním domě, se stala základem...  celý článek

V přízemním domku uprostřed krásné přírody žijí mladí majitelé od roku 2015.
Radost z terasy jim „kazí“ slunce a vítr. Čeho je moc, toho je příliš

Postavením domu starosti s bydlením nekončí. Majitelé musí řešit zahradu, ale také místo, kde si užijí zasloužený odpočinek. Ideálním řešením bývá terasa s...  celý článek

Pražské architektonické studio mar.s architects se pustilo do proměny...
Stylovou restauraci v Michli zdobí zrárna masa a grafika steaků

Pražské architektonické studio mar.s architects se pustilo do proměny restaurace v pražské Michli. Dock House potřeboval po deseti letech provozu atraktivnější...  celý článek

Stavba je od roku 1975 památkově chráněná. Výškový dům je nyní na prodej za dva...
Unikátní dům. Betonovou věž si před 138 lety postavil výstřední soudce

Věž Sway Tower vysoká 66 metrů z roku 1879 stojí v anglickém přístavním městě Lymingtonu. Pokud milujete netradiční bydlení, výšky a daleké výhledy do krajiny,...  celý článek

Další z rubriky

Všechny stavebně cenné prvky v domě zůstaly zachovány a byly pečlivě...
Rekonstrukci historického domu oživila přístavba v moderním duchu

Každoročně se u nás provádí velké množství rekonstrukcí starších nemovitostí, ovšem jen málo z nich je tak koncepčně i technicky zvládnutých jako rekonstrukce...  celý článek

V Tower na pražské Pankráci (stav v lednu 2017)
Z původního Véčka na Pankráci zbyl jen obrys, říká Martin Jaroš

Nálepce pan Véčko se brání s tím, že na výstavbě nejvyššího a prvního českého obytného mrakodrapu na pražské Pankráci se podílí tým lidí. Martin Jaroš,...  celý článek

Kyjevský důchodce Vladimir Čajka patnáct let proměňoval v barokním stylu...
Kýč jako bič, ale pracný. Důchodce udělal z paneláku barokní sídlo

Kyjevský důchodce Vladimir Čajka patnáct let proměňoval v barokním stylu chodby, schodiště, stěny a stropy panelového domu, ve kterém bydlí. Z bytovky se stalo...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.