Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Největším nepřítelem dřevostaveb je vlhkost. Pomůže vzduch a hlína

  1:00aktualizováno  1:00
Ať jsou to montované dřevostavby, nebo roubenky či sruby, musejí se mít na pozoru před vlhkostí. "Dřevo si hravě dokáže poradit s krátkodobým působením vlhkosti, ale problém nastane ve chvíli, kdy je dřevo v kontaktu s vlhkostí po delší dobu," tvrdí Stanislav Müller z Nadace dřevo pro život.

Moderní dřevostavby je nezbytné svěřit profesionálům.

S vlhkostí se musí počítat a respektovat fyzikální zákony. "Proto je potřeba pamatovat na dobré provětrání jednotlivých stavební konstrukcí a také zabránit vzniku tepelných mostů. Konstrukce stěn dřevostavby je potřeba navrhnout tak, aby difúzní odpor použitých materiálů pokud možno směrem ven klesal," vysvětluje Tomáš Kokeš z webu České roubenky.

Dřevostavby jsou na rozdíl od jiných materiálů náchylnější. "Mají mnohem citlivější prahovou hranici pro vlhkostní a tepelný režim, řešení detailů, tepelných mostů, vazeb a skladeb konstrukcí," říká odborník na dřevostavby, architekt Josef Smola.

Předkové byli chytřejší?

Naši předkové se dřevem uměli zacházet zřejmě lépe než my. Měli vypozorované, za jakých podmínek dřevokazní škůdci tento přírodní materiál napadají, a jednoduchými opatřeními nedovolili, aby tyto podmínky nastaly.

Podívejte se na dřevostavby

"Stačí splnit dvě zásady: za prvé, dřevo nesmí být dlouhodobě namáháno zvýšenou vlhkostí, za druhé, dřevo může zmoknout, ale voda musí rychle odtéci a okolní proudící vzduch zajistí jeho rychlé vysušení," radí Otakar Koudelka z firmy OK Pyrus.

Podle něj tohle všechno naši předkové věděli, proto stavěli roubenky tak, že vydržely nejen desetiletí, ale i staletí. "Jen my si dnes myslíme, že nad přírodou zlehka zvítězíme. Dřevo impregnujeme, napouštíme, natíráme, ale to jsou krátkodobá opatření," doplňuje.

Jde to i bez chemie

Při správném užívání vydrží dřevostavba velmi dlouho, a to i bez použití chemie. "Škůdci, plísně a houby napadají dřevo jen v tom případě, že vlhkost překročí 18 procent, což může být pouze při nevhodném zabudování nebo při stabilním vystavení vlhkosti nebo vodě. To je v provedení moderní dřevostavby prakticky nemožné," potvrzuje Václav Zahradníček z firmy Prodesi/Domesi. Ovšem za předpokladu, že stavbu provádějí odborníci, nikoli amatéři svépomocí.

"Moderní dřevostavby je nezbytné svěřit profesionálům. Prioritou je dokonale zvládnutý konstrukční detail a znalost principů takzvané konstrukční ochrany dřeva, která má vždy přednost před chemickou," potvrzuje Josef Smola.

Při projektování dřevostavby je důležité respektovat pravidlo, aby pata dřevěné nosné kostry nebyla níže než 30 centimetrů nad úrovní upraveného terénu, nad úrovní okapního chodníčku či přístupové cesty. "Toto je základní konstrukční ochrana paty dřevěné konstrukce. Při jejím nedodržení hrozí průnik vlhkosti do spodní části stavby a následné poškození. Je-li dřevo do konstrukce zabudováno dobře, žádné riziko nehrozí," doplňuje architekt Václav Zahradníček.

Škůdci, co s tím?

Může se hodit

Také chcete bydlet podle svých snů a přání? Vyberte si své nové bydlení na Reality.iDNES.cz. Nabízíme domy, byty i pozemky po celé ČR.

Jestli se do dřeva již nějaká vlhkost dostala, je nutné zasáhnout. "S nedostatečnou izolací proti zemní vlhkosti většinou souvisí výskyt dřevomorky. Hniloby trámů vznikají třeba při soustavném zatékání do střechy a hmyz se může vyskytnou ve dřevě kdekoliv, kde má příhodné podmínky. Většinou se s ním setkáváme u rekonstrukcí v části trámů, kde se stýkají s mechovou izolací mezi trámy. Ta zřejmě větší savostí vytváří prostředí, které se tomuto hmyzu líbí," popisuje katastrofický scénář u starších staveb Michal Pacák ze společnosti Sruby Pacák. Existují moderní metody, jak se těchto parazitů zbavit. Je to například zaplynování stavby, dále mikrovlnná sanace a termosanace. Ale pozor, záleží na stupni napadení. "Určitě neexistuje zázračná chemikálie, která ze shnilého dřeva udělá zdravé. Dřevěné prvky, které jsou již napadeny škůdci, především houbami, je třeba z konstrukce vyjmout a nahradit je novými," doporučuje Otakar Koudelka.

Důležitá je i prevence. Přestože řada odborníků tvrdí, že se dá u nové, dobře postavené dřevostavby obejít bez chemie, výrobci dřevěných domů ošetření dřeva doporučují. Především před hmyzem, který se do dřeva může pustit, i když všechny zásady konstrukční ochrany dřeva budou splněny. Nebo před UV zářením, které také dokáže neošetřenému dřevu uškodit.

Jak se postarat o roubenku

Starší roubenka potřebuje péči i v dalších ohledech. V dobré kondici je nutné udržovat spáry, aby dovnitř neprofukovalo. "Záleží, co je již na dané roubence použito, a pokud to funguje, tak bych pokračoval materiálově dál. Když to nefunguje, existují kvalitní spárovací tmely, které mají jednu důležitou vlastnost -jsou trvale plastické. Dřevo, i když je staleté, neustále pracuje. Během roku dochází k jeho objemovým změnám, proto je nutné, aby spárovací materiál dobře přilnul k povrchu dřeva a byl trvale plastický, to znamená, dokázal se smršťovat i natahovat a neprosakoval," radí Otakar Koudelka. Povrchový nátěr má být prodyšný, aby umožnil dřevu dýchat. "Na venkovní povrchy doporučuji nátěry na bázi lněných olejů a na vnitřní plochy na bázi včelích vosků," doplňuje. Nejvíce dostávají zabrat stěny a štíty na jižních a jihozápadních stranách stavby, a to vinou UV záření.

Nejlepší izolant předků? Hlína

Stará roubenka je hodně specifický typ stavby a opravovat ji není snadné. "Roubenky stály na uložených kamenech téměř bez hydroizolací s hliněnými podlahami. Když se v roubence pravidelně větralo a nezdržovala se voda v konstrukcích, vlastně nijak netrpěla. S používáním omítek, které táhly spodní vlhkost směrem od podlahy do roubení, a nedostatečným větráním se ale začaly objevovat problémy. Proto by dřevostavba měla stát na vyšším soklu, čím výše od země, tím lépe," vysvětluje odborník Tomáš Kokeš.

Co to znamená? Stavbu přizvednout a zhotovit nové základy a hydroizolaci. Ztrouchnivělé trámy i celé roubení lze vyměnit, roubenku dodatečně zaizolovat. Ale pozor, dřevo musí stále dýchat. "Naši předkové v určitém období také ‚zateplovali‘, a to hlínou, která stejně jako dřevo dýchá," říká Otakar Koudelka.

Jak ochránit konstrukci dřevostavby

  • Orientace stavby na pozemku

Dřevěné domy stavte na slunečných, provětrávaných plochách, nezastíněných například lesem. Volte kompaktní nečlenité tvary se správným zastřešením všech prvků. Vyhýbejte se plochým střechám a ustoupeným podlažím. Jednotlivé části chraňte před kontaktem se zeminou a zdivem, zejména u svažitých pozemků. Terén vyspádujte vždy směrem od stavby.

  • Výběr dřeva, materiálů, spojů

Používejte kvalitu a druh dřeva vždy v souladu s technickou normou. Hrany prvků před povrchovou úpravou zaoblete, lépe přilne nátěr. Všechny povětrnosti vystavené části je potřeba chránit alespoň ohoblováním. U vnějších spojů zajistěte snadný odtok vody a rychlé vysychání. Důsledně všude aplikujte okapnice, vyhýbejte se vodorovným plochám bez spádu.

  • Izolace před vlhkostí, houbou, hmyzem

Cílem je, aby všechny části stavby byly trvale v suchém prostředí. Nejlepší izolací proti vlhkosti je suchý proudící vzduch. Důležité je zejména zabránit přímému dotyku nosných dřevěných prvků se zdivem a betonem. U dřevostaveb je citlivým detailem odizolování dřevěného základového prahu pro montáž stěn od zpravidla betonového základu a bezvadná návaznost na vodorovnou izolaci proti zemní vlhkosti. Ochrana proti plísni a hnilobám se obvykle navrhuje kromě výše uvedených zásad chemická. Proti hmyzu je možná rovněž mechanická pomocí sítí či mřížek.

  • Vnitřní prostředí stavby

Jednou z nejdůležitějších rolí konstrukční ochrany dřevostaveb je zajištění správných klimatických podmínek interiéru a jejich regulace s ohledem na vnitřní provoz a parametry vnějšího prostředí. Jde o vlhkost, teplotu, tlak a cirkulaci vzduchu. Klíčový je správný návrh skladby obvodového pláště, zejména eliminace všech tepelných mostů a tepelných vazeb. Je potřeba se zaměřit na vyřešení citlivých konstrukčních detailů u paty domu, návaznosti okenních a dveřních rámů na ostění, přechod stropní konstrukce patra do obvodového pláště, připojení balkonu nebo terasy, řešení střešního pláště u okapů, střešních oken, vikýřů a hřebene střechy. Konstrukci je nezbytné chránit před vlhkostí a deštěm i v montážním stadiu.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.