Tvaroslovím vychází novostavba z charakteru okolní zástavby a díky usazení do...

Tvaroslovím vychází novostavba z charakteru okolní zástavby a díky usazení do terénu výrazně nenarušuje reliéf. | foto: Martin Zeman

Skupoval metr za metrem. U Českého lesa si postavil skvělou dřevostavbu

  • 93
Nízkoenergetická dřevostavba s modřínovou fasádou a atypickým vikýřem stojí u Chráněné krajinné oblasti Český les. Dům s výhledem na horu Čerchov je citlivě zasazený do zvlněného terénu. Uvnitř překvapí velkorysou obytnou částí otevřenou do hřebene střechy a krásnými výhledy.

Majitel novostavby žije u CHKO Český les na Domažlicku už delší dobu. Váhal mezi koupí domu v Domažlicích a novostavbou. Rozhodlo to, že ve městě by nejspíš kupoval historický dům v zástavbě, jehož rekonstrukce by byla bezpochyby dost nákladná.

Stavební parcelu získal po částech, postupně se mu podařilo přikoupit tři pásy, čímž se celková plocha pozemku zvětšila na stávajících 2 tisíce metrů čtverečních. Vždy to bylo na doporučení architekta, pana Zahradníčka z ateliéru Prodesi Domesi.

Ten nejprve navrhl umístit dům dál od silnice, proto majitel dokoupil části přilehlé louky, a později, když se naskytla příležitost dohodnout se na koupi zdánlivě zbytečného prostoru pod svahem, napadlo ho, že by se dal využít pro garážové stání, takže majiteli ušetřil složité a nákladné bagrování části pozemku kvůli přístupové cestě.

Pro vůni a dobrý pocit

Dřevostavbu majitel zvolil hlavně kvůli dobrému pocitu, který z nich má. Roli ale hrálo i přesvědčení, že člověk musí myslet do budoucna na energetickou úspornost - nízkoenergetické parametry jdou s dřevostavbou dohromady, kdežto postavit nízkoenergetickou zděnou stavbu je složitější. Dnes si libuje, že díky tomu má nejvoňavější dům široko daleko.

Pro architekta Zahradníčka se rozhodl po delším hledání. Pátral po někom, kdo má s dřevostavbami zkušenosti. Dům mu nejen navrhl, ale i realizoval. Obával se totiž, že i když je v Čechách stavebních firem dost, s dřevostavbami má dostatečné zkušenosti málokterá.

Ohledně projektu měl jen několik jednoduchých požadavků: aby bylo od jídelního stolu vidět na Čerchov, nejvyšší vrch Českého lesa, aby měl dům dřevěnou fasádu, vysoký prostor v obývacím pokoji, ložnici s koupelnou umístěné v přízemí jako pojistku pro případ, že by někdy v budoucnu měl potíže vyjít do schodů, a dětské pokoje v patře.

Jinak měl architekt víceméně volnou ruku. Musel se samozřejmě držet územního plánu, místní regulativy stanoví povinnou sedlovou střechu. Původně byla v územním plánu uvedená i podmínka, že novostavby musejí mít štukovou omítku, ale na stavebním úřadě sami uznali, že taková klauzule nemá žádné opodstatnění, a dřevěnou fasádu povolili.

Fasáda je obložená modřínovým dřevem bez povrchové úpravy, těženým zde v Čechách, kolem oken je antracitový, na vikýři žlutozelený obklad z cementotřískové desky Cetris.

Majitel má v plánu nechat fasádu přirozeně stárnout. Patinu bere jako přirozenou součást běhu věcí, domy s přirozeně stárnoucím dřevem se mu prý v cizině vždycky líbily a navíc se mu ani nechce fasádu každých pár let natírat. Jen terasa ze sibiřského modřínu je napuštěná bezbarvým voskem, protože je přeci jen více vystavená povětrnostním vlivům, ale stejně to už není skoro vidět.

Okna jsou plastová, zvenčí v tmavošedé barvě, která ladí s cetrisovým obložením. V exponované části jsou zasklená izolačními trojskly, v pokojích postačila dvojskla. Kombinace materiálů je zajímavější, než kdyby bylo všechno dřevěné, navíc majitel tímto výběrem ušetřil.

Nízkoenergetický docela stačí

Dům stojí na základech 8 ×12 metrů. Původní návrh byl trochu velkorysejší, ale kvůli ceně se dům o metr zmenšoval. Změny však byly minimální. Jde o nízkoenergetický dům s rekuperací a difuzně otevřenou konstrukcí.

V blower door testu, kterým se ověřuje vzduchotěsnost obálky domu, dosáhl dokonce parametrů pasivního domu. Přesto majitel nechtěl investovat do dalších nutných podmínek, které musí pasivní dům splňovat, zdálo se mu, že náklady by byly neúměrné. Už nyní přestává topit o dva měsíce dřív než sousedi.

Dům vytápějí dva malé přímotopy, a když si v zimě občas večer zapálí oheň v krbu, přímotopy se po chvilce vypínají. Navíc stačí, aby zasvítilo slunce, a v domě je hned teplo. V době návštěvy bylo ještě třeba vyřešit zastínění, příprava pro venkovní, dálkově ovládané hliníkové žaluzie s automatikou na slunce a vítr byla hotová, zbývalo je nainstalovat.

Menší ložnice, velkorysý obývací prostor

I po změně dispozice jsou ložnice, koupelna i šatna, která částečně odděluje ložnici od průchodu do koupelny, naprosto dostačující. Na spaní majitel nepotřebuje zbytečně moc místa, raději dal přednost většímu obytnému prostoru, protože to je místo, kde se všichni potkávají. Ložnici navíc opticky zvětšuje výhled z francouzského okna na louku, na kterou se ráno přicházejí pást srnky.

Obytný prostor otevřený až do hřebene střechy působí velkoryse a příjemně.

V obývacím pokoji spojeném s kuchyní se nejčastěji sedává u masivního rozkládacího jídelního stolu ze sezamového dřeva s nádhernou kresbou. Podél zdi se kolem něj táhne široká lavice, na kterou si člověk může i lehnout a kochat se výhledem na Čerchov a okolí.

Interiér ještě v mnoha ohledech čeká na doladění, protože dům je stále ve fázi zabydlování. S tím souvisí i to, že je tu zatím horší akustika. Ale i když se zvuk v obytné části trochu rozléhá, majitel tvrdí, že by otevřený prostor za nic nevyměnil.

Kuchyň je dost velká a dobře řešená. Původní lehké obavy, zda při spojení kuchyně s obytným prostorem nebudou při vaření cítit pachy, se ukázaly zbytečné, rekuperace to řeší. Přes zimu zůstávají okna i při vaření zavřená, přesto je vzduch uvnitř příjemný. Stavba si trochu sedla, proto se budou muset seřídit dveře, ale s tím se počítalo.

Reakce okolí na dřevostavbu byly zpočátku trochu nedůvěřivé, někteří si neodpustili narážky na „holubník,“ a tak podobně, ale od okamžiku, kdy byla stavba dokončena, slýchá majitel už jen chválu. Často se na jeho dům chodí dívat lidi z vesnice a, jak majitel s úsměvem dodává, nejspíš i z okolí, protože z vesnice ho už všichni viděli a pozorovatelů prý nikterak neubývá.

Technické parametry

  • Zastavěná plocha: 99 m2 + terasa 20 m2
  • Užitná plocha: 121,53m2
  • Stavební systém: two by four (sloupková konstrukce)
  • Fasáda: modřínová překládaná prkna kladená svisle
  • Tepelná izolace: minerální izolace ORSIL UNI 60mm, minerální izolace ORSIL ORSIK 50mm, minerální izolace ORSIL PIANO
  • Tepelná izolace-střecha: minerální izolace čedičová ORSIL ORSIK 200mm
  • Střecha: sedlová se sklonem 44 stupňů, pultový vikýř obložený fasádními deskami CETRIS
  • Střešní krytina: betonové tašky BRAMAC TEGALIT světle šedé barvy
  • Okna: plastová v tmavě antracitové barvě
  • Zasklení: přízemí-izolační trojsklo, patro-izolační dvojsklo
  • Vytápění: elektrické přímotopy, krbová kamna
  • Větrání: rekuperace
  • Skladba stěny od interiéru: Bílá malba, 12,5 mm GKF 12,5 (2.n.p. GKB 12,5), 50 mm systémový rošt tl. 50 mm, tepelná izolace Isover Piano tl. 50 mm, 10 mm dilatační mezera, 15 mm OSB/3 s prolepením spár, lepící páska MO 314 š. 50 mm, 120 mm KVH řezivo, sloupek 60/120 mm, minerální čedičová izolace Orsil Uni tl. 120 mm, 15 mm difuzní dřevovláknitá deska DHF, 60 mm minerální čedičová izolace Orsil Orsik tl. 60 mm, horizontální latě 60 x 40 mm á 625 mm.
  • Celková tloušťka stěny: 422 mm
  • Realizace: architekt Václav Zahradníček a projektant Jan Švarc

Další zajímavé dřevostavby najdete v aktuálním lednovém čísle magazínu Dřevo&Stavby. Fotografie: Ing. BcA. Martin Zeman, www.datelier.cz.