"S manželem a dětmi jsme bydleli ve 200 let staré bývalé hospodě. Provoz domu byl velmi energeticky náročný a také si dům již říkal o kompletní rekonstrukci," vysvětluje důvod stěhování do Jizerských hor majitelka domu.
Logická volba padla na pasivní dřevostavbu, od které rodina očekávala nízkou spotřebu energie na vytápění. "V domě žijeme již tři roky a jsme moc spokojeni. Roční účet za elektřinu je 30 tisíc korun, a to včetně provozu veškerých elektrospotřebičů," říká majitelka.
Dřevostavba v Jizerkách |
Dům s půdorysem 14 × 7 metrů má sedlovou střechu s výrazným vikýřem. Z půdorysu obdélníku vystupuje pouze přístavba zádveří se vstupem, která je zastřešena pultovou střechou. Obytné místnosti u jižní fasády mají okna bez parapetu a v podkroví je průběžné okno přes celou délku domu.
Na vnitřní straně dřevěné konstrukce jsou v celé ploše obvodových stěn a střechy připevněny dřevoštěpkové desky (OSB). Fasáda je obložená vodorovně kladenými prkny z modřínu bez jakékoliv povrchové úpravy.
Na střeše a stěnách u zádveří je krytina z falcovaného hlinkového plechu stejné barvy jako vnější rámy dřevohliníkových oken. Stěny v přízemí mají hliněnou omítku v tloušťce několika centimetrů. Zbývající stěny a stropy v patře jsou obloženy sádrokartonem.
Rodina na domě o užitné ploše 147 metrů čtverečních nejvíce oceňuje nízké provozní náklady, čerstvý vzduch a příjemné klima v domě v zimě i v létě. A také komfort, pohodu a jednoduchost bydlení.
"Manželé, kteří jsou moji dlouholetí přátelé, si přáli dům s velmi nízkou spotřebou tepla na vytápění. Já měl zrovna chuť navrhnout po dvou nízkoenergetických domech také dům pasivní," říká architekt Vladimír Balda.
Na kuchyňský kout navazuje jídelní část
Pohled od obývací kuchyně
Zcela volný nestíněný pozemek se pro návrh a realizaci pasivní dřevostavby zdál jako ideální. "U návrhu bylo nutné splnit a dodržet regulativy chráněné krajinné oblasti, ačkoliv pozemek není přímo součástí chráněného území, ale stojí na jeho hranicích," vysvětluje Balda.
Dům vyšel rodinu na čtyři miliony korun. Cena se vyšplhala hlavně díky kvalitním materiálům. Na domě jsou dřevohliníková okna s trojskly, tepelnou izolaci poskytuje minerální vata o tloušťce 45 cm. Fasáda je z modřínu a vytápí se vzduchotechnikou s rekuperací vzduchu. Ohřev vody pro běžnou užitkovou spotřebu a částečně i pro vytápění je podporován pěticí solárních panelů.
"Podobně velký dům by šel podle mého názoru postavit třeba o 20 procent levněji, ale s celkově výrazně horšími vlastnostmi a hlavně s úplně jinou životností," přiznává architekt. Dům splňuje veškeré požadavky správy chráněné krajinné oblasti Úpolín, která jej zveřejnila ve svém časopise jako příklad kvalitní moderní architektury na území CHKO.
Obytné místnosti u jižní fasády mají okna bez parapetu a v podkroví je průběžné okno přes celou délku domu.
Ing. arch. Vladimír Balda (1972)Žije v Oldřichově v Hájích, pracuje v Liberci. Absolvoval Fakultu architektury ČVUT v roce 2001 diplomovým projektem v ateliéru Prof. Aleny Šrámkové. Spolu s vlastní architektonickou praxí učí na Fakultě umění a architektury TU v Liberci v ateliéru navrhování. Zároveň působí na Fakultě umění a architektury TU v Liberci jako odborný asistent v ateliéru navrhování a vyučující předmětu CAD. Je členem České komory architektů a také Centra pasivního domu. |
