Také k tomu skvěle poslouží vybavení z přírodního dřeva.
Dřevo pro koupelnu
Žádný umělý materiál nedovede dřevo věrohodně napodobit. Jako problém se donedávna uvádělo, že jen málokterá dřevina dokáže dlouhodobě odolávat vlhkosti. Jenže dnes je všechno jinak.
„Chcete-li do koupelny masiv, zvolte tropické dřevo,“ zdůrazňuje Petra Adamová z koupelnového studia Il Bagno, které nabízí vybavení zejména od italských firem.
Nejprve se dřevo do koupelen vkrádalo po špičkách – v podobě dražších a elegantních toaletních skříněk. S přílivem exotických dřevin se však dřeva nemusíte bát ani na podlaze koupelny, můžete mít dokonce dřevěné umyvadlo nebo vanu.
„Obecně platí, že nejlépe snášejí vodu tmavá a těžká dřeva,“ připomíná architektka Vera Hampl, která se narodila v Brazílii, odkud k nám dováží dřeviny prostřednictvím své firmy Casa Rio.
„Těžké tropické dřevo má mimořádnou hustotu, zpravidla je tvrdé a velmi mastné. Díky těmto vlastnostem se jen obtížně impregnuje – ale většinou také žádnou impregnaci nepotřebuje.“
Pokud se rozhodnete pro důsledné využití dřeva v koupelně, můžete spolehlivě sáhnout po některé z amazonských dřevin: Maçaranduba, Ipê, případně Jatobá či Muiracatiara. Pevnou pozici už si u nás vydobyly africké dřeviny Teak či Wenge. „Určitě vyhovují, Teak také nabízíme, ale brazilská Maçaranduba nebo Ipê jsou ještě odolnější,“ tvrdí Vera Hampl.
Podlahy i vany
Všechny zmíněné dřeviny lze v koupelně spolehlivě využít na podlahu. „Osobně bych volila podlahu z olejované Maçaranduby,“ svěřuje se architektka. „Olej zvýrazní jemnou strukturu, kresbu i krásný červený odstín dřeva. Navíc si podlahu můžete průběžně olejovat sami – nejlépe každý měsíc. Kvalita dřeva tím roste: olej se totiž vsákne dovnitř a zvýší jeho tvrdost.“
Lakovaná podlaha sice nevyžaduje tak častou obnovu (stačí zhruba za tři roky), ale odborné lakování musí pokaždé provést firma. Tropické dřevo ovšem zůstává plně funkční i bez úpravy, jen získá bělavou patinu a na povrchu popraská. Styk s vodou mu však prospívá – praskliny se ve vlhku opět zatáhnou.
Toužíte po luxusní dřevěné vaně? Vyjde vás přibližně na 400 000 Kč. Zásadnější se však zdá být jiný problém: obrovská hmotnost materiálu. „Celomasivní konstrukce váží tolik, že ji můžete přemisťovat jen jeřábem,“ upozorňuje Vera Hampl. „Proto pracujeme na odlehčení konstrukce.“
Je možné udělat i žlábkování nebo zadlabané prvky na míru. Chcete-li mít komfort dokonalý, lze do dna zabudovat také vyhřívání (prodraží vanu o 50 až 100 tisíc korun).
U podlah, van i dřevěných roštů v koupelně ovšem narazíte ještě na jeden ožehavý problém - na hygienu. Na vlhkém dřevě se mohou uchytit kožní plísně. Pokud chcete jejich přenosu zabránit, zbývají vám dvě možnosti: buď pravidelné čištění pomocí antimykotického prostředku (který však může poškodit dřevo), nebo důkladné omývání povrchu horkou vodou.
Levnější varianty
Se dřevem pro koupelny úspěšně pracují nejen v tropech. Evropští výrobci ovšem, až na výjimky, používají jako základ MDF desku – slisovanou jemnou dřevěnou drť tmelenou pryskyřicí.
„Není nasákavá a vlivem vlhka nebobtná ani se nekroutí,“ objasňuje výhody MDF desky Petra Adamová ze studia Il Bagno. „Hodně vydrží a když ji dobře potáhnete dýhou, na pohled nikdo nepozná, že to není masiv. Přitom cena dýhované MDF desky je zhruba poloviční.“
Šetřit ještě víc se však nevyplatí: lamino sice dokáže věrně imitovat kresbu dřeva, ale původ materiálu prozradí nedořešený detail ostrých hran. Dřevotříska zase ve vlhku bobtná, takže sebekvalitnější potažení dýhou není řešením (orientačně je MDF deska oproti dřevotřísce o polovinu dražší).
Další informace k tématu najdete v Living Koupelně 5/2004
Více článků o bydlení: LIVING
 Jednoduchý tvar umyvadla dává vyniknout kráse ořechového dřeva (design Ivana Dombková, Donlić) |
 Vana z ořechového dřeva na strohém pozadí a detail její baterie (Donlić) |
 Dřevo v moderní koupelně coby královna noci (Tizzio). |
 Dřevo dokáže zútulnit každou koupelnu. |
