A podle Miroslavy Kolačné, která má na starosti ekologickou výchovu, je jeho údržba velmi jednoduchá.
„Na jaře stačí trávník zastřihnout zahradními nůžkami a když je hodně suché léto sem tam pokropit,“ říká Kolačná. Srub z masivní kanadské borovice, který v Norsku běžně slouží jako rodinný dům, je vytápěn solárními panely a elektrickou energií, kterou čerpá ze sítě, kam ji dodává větrná elektrárna.
Ta zásobuje celý frýdlantský výběžek. Stavba stála zhruba stejně jako se dnes dá pořídit zděný dům, a to okolo dvou milionů korun.
Ekologické materiály se dostávají do popředí
Jak kouzelně by asi působily české vesnice a okraje měst, kdyby tam místo různorodých často v podnikatelském baroku postavených domů stála podobná přírodní stavení?
Skutečnost je sice jiná, ale i v tomto směru už se dnes přece jen lidé více snaží myslet ekologicky. Při budování svých domů se zajímají o vhodné proporce stavení, aby nenarušovalo okolí, o ekologické stavební materiály, energeticky úsporná topení, stavební biologii či solární architekturu.
Spousta firem se již také orientuje na zachování trvale udržitelného života a navrhuje do projektů materiály, které jsou zdravé jak pro člověka, tak i pro Zemi.
To znamená, že jsou nenáročné na výrobu, vhodné pro pobyt člověka a nakonec recyklovatelné. U staveb jsou to nejčastěji dřevo, pálené nebo nepálené cihly, keramika, ocel, izolace na bázi rostlinných surovin.
Stavení ze dřeva a oceli
Dřevo jako materiál se používá ve stavebnictví od nepaměti a řadí se k obnovitelným zdrojům. Pro jeho dobré izolační a fyzikální vlastnosti se hodí do montovaných dřevostaveb.
Jednoduchá přeprava materiálu a tříděný odpad v omezeném množství jsou drobnosti, které napomáhají ekologickému indexu stavby.
Většina z nás má v povědomí, že ocel je vhodným stavebním materiálem pouze pro průmyslové stavby - technologické stavby, haly, mosty a podobné druhy staveb.
Ocel je přitom pro bytovou výstavbu materiálem velmi praktickým, což prokazují příklady západních i severských zemí, ale také USA či Kanady. Méně viditelné jsou její dlouhodobé a globální ekologické přednosti. Ocel je plně recyklovatelná.
„Zásadními důvody prosazování oceli v bytové výstavbě, zejména menších objektů, jsou nižší ceny staveb, vyplývající z nižší spotřeby stavebních materiálů, snížení dopravních nákladů a nižší pracnost,“ říká odborník na stavebnictví Jaromír Složil.
„Tyto faktory jsou v současné době známé pouze části tuzemských stavbařských odborníků, kteří se specializují na aplikace ocelových konstrukcí mimo bytovou výstavbu. Většina architektů, projektantů a stavebních firem, působících v oblasti bytové výstavby, je dlouhodobě zaměřena na využívání „tradičních“ materiálů a technologií - zdivo, beton.
Z hmotnosti jednotlivých částí stavby, využívajících ocelové konstrukce, vyplývá nepřímé snížení ekologických zátěží. Významnou předností staveb s ocelovými nosnými konstrukcemi je rychlost výstavby.
Doba celé stavby s nosnou ocelovou konstrukcí „na klíč“ je ve srovnání s klasickou stavbou zhruba poloviční,“ dodává Složil.
Střešní krytina z přírodní břidlice
V současnosti můžeme ve stavebnictví sledovat používání neustále nových materiálů. Zároveň však existuje trend návratu k přírodním stavebním materiálům, které splňují nejpřísnější ekologická měřítka. K tomuto trendu zcela právem náleží střešní krytina z přírodní břidlice.
Jde o materiál, který začali využívat v dávných dobách naši předkové, čehož jsou důkazem různé katedrály, kostely, hrady, zámky, ale v neposlední řadě i rodinné domy po celé Evropě. I když jde o materiál prověřený historií, zatím není v naší republice náležitě doceněn.
Břidlice se vyznačuje vysokou mechanickou pevností a pružností, což umožňuje snadnou opracovatelnost, a to jak při řezání, štípání, tak při děrování. Dále je třeba uvést, že má vynikající vlastnosti izolační, a to jak tepelné, tak akustické. Je nehořlavá, rezistentní proti větru, nepropustná proti dešti a sněhu, tedy je odolná různým atmosférickým jevům.
Neabsorbuje vodu ani svými okraji, tedy nemá vnitřní kapilaritu, a tím je její mrazuvzdornost velmi vysoká. Další předností je vysoká pružnost tohoto materiálu, která výrazně zvyšuje odolnost při deformacích střechy i v důsledku případného sedání budov.
Přírodní suroviny pro interiér
Existují i materiály do interiérů, které obsahují devadesát procent přírodních surovin, jako je žula a křemičité písky.
Patří k nim například technistone, což je kámen, který svým pojetím pomáhá řešit moderní interiéry a architektům nabízí širší sortiment stavebních materiálů používaných na obklady a dlažby, mozaiky, na desky kuchyňských linek, koupelnového nábytku, stolů a stolků, recepčních a barových pultů a parapetů.
Má vysokou pevnost v tahu a tlaku, nízkou nasákavost a obrusnost, je mrazuvzdorný a ekologicky nezávadný. Dosahuje také dlouhé životnosti, snadno se udržuje a je cenově dostupný.
Topení pro nové století
Řešení pro oblasti, které nejsou v současné době plynofikovány, je možno hledat v nových způsobech ekologického vytápění. Výrazným zdrojem energie pro vytápění je biomasa, jejíž využití v dostupném množství by mohlo řešit problém, čím topit v mnoha lokalitách naší republiky.
Konkrétně se jedná zejména o spalování dřevní hmoty ve všech možných podobách a spalování energetických plodin přímo pro tyto účely pěstovaných.
Biomasa se ale nehodí ke spalování v univerzálních topidlech v domácnostech, ani kotelnách na klasická pevná paliva. Její spalování vyžaduje speciálně konstruované zařízení. Kotle i lokální kamna na dřevní hmotu jsou na našem trhu k dispozici v poměrně široké nabídce a jejich použití vám umožní energeticky účinné a ekologicky nezávadné spalování.
V Jindřichovicích pod Smrkem už se také chystá podobný ekologický projekt. Tím bude linka na biomasu za 65 milionů korun. Linka by převážně zpracovávala kravskou „kejdu“, kaly, ale i pěstovanou fytomasu.
Vyrobené peletky z malé části budou zásobovat obecní kotelnu na biomasu, z velké části však půjdou na prodej. Materiálu ke zpracování se v kraji podle starosty obce Petra Pávka najde víc než dost.
