Dřevěný povrch více trpí

Dřevěné lamely jsou určeny spíše do interiérů rodinných domů než do panelových bytů. Použije-li se však dřevo jako podlahová krytina, je podlaha nejen příjemná na pohled, ale i na dotek. Otázka výběru plovoucí podlahy je velmi individuální. Je zde hledisko praktické (údržba, charakter provozu) a hledisko estetické (volba typu materiálu, dekoru a sladění.
"Dřevo se hodí všude, ale je třeba zvolit jeho optimální výběr," uvádí Ján Bugár, technik společnosti Profi-Floor HT.

Pozor na oděr
Problém dřevěné podlahy však bývá v její nízké odolnosti vůči mechanickému poškození. Navíc dřevo velmi citlivě reaguje na vlhkost a vlhkem se roztahuje. Vyžaduje proto relativně nízkou vlhkost a stálou teplotu v místnosti.

"Teplota a vlhkost vzduchu při pokládce by měla být zhruba stejná jako při užívání podlahy, to znamená 18 až 22 stupňů Celsia a 40 až 60 procent relativní vlhkosti vzduchu," doplňuje Bugár. Aby byla zaručena volnost pohybu podlahy, musí se u všech stěn a pevných stavebních částí ponechat minimálně 10 milimetrů dilatační spára. Balíky lamel před pokládkou je navíc nezbytné nechat uzavřené a otevírat je až při zahájení pokládacích prací. Jinak hrozí, že se podlaha vzedme.

Vlhko škodí
Plovoucí podlaha najde uplatnění při rekonstrukci bytu, kdy je potřeba stávající krytinu vyměnit, stejně jako při kladení podlahy nové. Plovoucí podlahu lze totiž pokládat jak na původní krytinu, tak na nově připravený podklad. Ale upravené podloží podlahy musí dokonale vyschnout a vyzrát a neměla by je ohrožovat stoupající či jinak vnikající vlhkost z okolí. "Plovoucí podlahy se nehodí do vlhkých prostor.

Jednak kvůli složení lamel, které obsahují na vlhkost citlivé dřevo, jednak z hlediska hygienického a možnosti vzniku plísní." Chyba je podlahu koupit a nechat si ji položit někým jiným. Při sebemenším problému bude totiž podlahář tvrdit, že je to vina materiálu, a dodavatel materiálu, že vše zavinil podlahář. Optimální řešení je mít vše od jedné firmy.



Dřevěné podlahy tepelně i zvukově izolují