Betonový skelet je pro stavby ve svahu velmi vhodný, protože používá pouze bodové podpory v podobě monolitických základových patek. Subtilní základová deska (má tloušťku pouze 200 mm) z prefabrikovaných panelů spočívá na těchto podporách a může být částečně nebo i zcela nad úrovní terénu.
V některých případech není třeba ani odstranit skrývku pod budovaným objektem. Naopak klasická základová deska vyžaduje velké množství výkopových prací, které se ve svažitém terénu ještě násobí.
Vizualizace: základová deska pro dům ve svahu
V záplavové oblasti v Řevnicích se již dokončuje jeden z prvních domů, kde architekti použili betonový konstrukční systém Goldbeck. Stavba ve svahu počítá s tím, že ve spodní části bude pouze technické zázemí, obytná část je umístěna do dalšího podlaží.
Voda přijde a odejde
Při stavbě domu v záplavové oblasti je nutné zvážit umístění jednotlivých prostorů. "Když se s rizikem záplav počítá již od počátku, lze stavbu od počátku přizpůsobit tak, aby došlo k minimálním škodám," říká architekt Jaroslav Šimek z ateliéru Dimense.
Ze skeletových systémů navrhuje stavby nejen pro záplavové oblasti, ale třeba i modulární domy, které lze podle potřeby snadno rozšířit, a to díky tomu, že u tohoto systému nejsou obvodové zdi nosné. Právě to nahrává i použití betonových skeletů také v záplavových oblastech.
Pro základovou desku i stropy se používají předpjaté dutinové dílce Spiroll, standardně uložené na železobetonových průvlacích o tloušťce 200 mm a výšce 500 mm.
Na obvodové a vnitřní příčky lze použít všechny typy stavebních materiálů, od klasických cihel až po dřevo. Tento kompozitní způsob stavby, kdy je kostra z betonu a výplňové konstrukce ze dřeva, umožňuje snadnou a rychlou realizaci. Hrubá stavba domu bývá dokončena do dvou týdnů od počátku montáže. Té předchází betonování základových patek a příprava pro ukotvení svislých nosných prvků a uložení přípojek k inženýrským sítím.
