Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Domy, které šetří energii

Využití obnovitelných zdrojů energie je možná stěžejní otázkou pro přežití civilizace. Musí je ale doprovázet i změna životního stylu. Lidé by s energiemi neměli plýtvat, ale šetřit všude tam, kde je to jen trochu možné. Součástí této změny je i ekologické bydlení, především energeticky úsporné domy.
To, na co člověk teprve pracně přichází a ještě pracněji uvádí do praxe, znala příroda již dávno. Přímo klasickou ukázkou energeticky úsporného objektu je třeba obyčejné mraveniště. Má správnou orientaci ke světovým stranám, sklon stěn, použitý materiál i systém akumulace tepla načerpaného přes den. "Ekologicky" se ale chovají i rostliny.

Trávník je lepší než klimatizace
Obecné zásady pro energeticky úsporný dům jsou poměrně jednoduché. Taková budova má mít přibližně severojižní orientaci, masivní dobře izolovanou severní stěnu (její plocha by měla být co nejmenší), jižní strana pak potřebuje co nejvíce oken. Ta budou propouštět tepelné záření, ale zároveň dobře izolovat. Svým způsobem tak tato okna mohou nahradit skutečný sluneční kolektor. Podobnou funkci plní i správně navržené prosklené verandy, skleníky a zimní zahrady u jižní stěny domu. Ty navíc ještě fungují také jako určitá izolace mezi obytným prostorem a vnějším prostředím. Čím větší bude vnitřní hmota budovy, tím lepší budou její akumulační schopnosti a tím menší bude kolísání teplot uvnitř. Kromě akumulace tepla v prostorách a hmotě stěn se leckdy uplatňují i další metody, jak skladovat energii nashromážděnou v teplých dnech. Jde zejména o velkoobjemové podzemní zásobníky na ohřátou vodu ze solárních kolektorů, případně o nádrže, v nichž médium (voda, vzduch atd.) předává své teplo velkému objemu štěrku z vhodné horniny. Možná si vzpomenete, jak je v kamenných stavbách za horkého dne chladno, a naopak jak ještě dlouho po západu slunce sálá teplo ze skály či kamenné zdi. Další možností, jak snížit energetické náklady na vytápění a zlepšit izolaci i tepelnou pohodu uvnitř domu, je překrytí objektu zeminou s travnatým porostem navrch nebo částečné zapuštění stavby do země. V hromadném měřítku mají travnaté střechy i určitý klimatický efekt: zatímco střechy nad osadami za slunečného dne způsobují stoupavé tepelné proudy a zvýšení teploty i o několik stupňů oproti obvyklému průměru, zatravněný povrch teplo za dne zvolna akumuluje a za noci opět neméně zvolna uvolňuje. Měřením se například zjistilo, že v obdobích teplého dne, kdy teploty na střechách a běžných fasádách dosahovaly až 80 stupňů Celsia, na travnaté střeše bylo pouhých 25 stupňů.

Víc než jen dům
Nízkoenergetických domů ve světě již stojí velké množství. Většinou jde o pokusné stavby dotované státními výzkumnými pracovišti nebo stavebními firmami. Zatím jde totiž většinou o nemalé investice nejen na atypické prvky, ale také do výzkumu, vývoje a složitých měření. Takto získané poznatky pak slouží k navrhování komerčních objektů. Nechybějí už ale ani objekty postavené ekologickými skupinami a soukromá obydlí. Jedním z novějších projektů tohoto druhu je Nature-friendly Experimental House budovaný skupinou vedenou Yoshimasi Sakuraiem v Kawaika v Japonsku. Příznačné pro současnou etapu těchto aktivit je, že nejde pouze o technické a architektonické řešení, ale současně i o změnu životního stylu obyvatel domu. Zde se například počítá s pěstováním nezávadných potravin ve vlastní biofarmě, s recyklací většiny odpadu, využitím dešťové vody a podobně. V rámci projektu by měl být také vypracován počítačový program, který bude sloužit architektům při navrhování dalších nízkoenergetických objektů. Dům v Kawaiace se má v konečné fázi zcela obejít bez dodávek energie pocházející z fosilních paliv. Využívá k tomu všech dostupných alternativních zdrojů: větrného generátoru pro výrobu elektřiny, tepelného čerpadla pro klimatizaci objektu, solární energie pro ohřev vody, výrobu elektřiny a topení. Na střeše objektu je několik typů slunečních kolektorů, z nichž některé jsou schopny pracovat i při zatažené obloze. Z organického odpadu se vyrábí bioplyn.

Byrokratům navzdory
Není bez zajímavosti, že nízkoenergetické a ekologické domy vznikají i u nás - a to navzdory zdejší byrokracii a stavebnímu zákonu, díky nimž je zde obtížné postavit i obyčejný dům, natož pak atypickou stavbu. Příkladem může být třeba Hliněná bašta v Průhonicích u Prahy vybudovaná architektonickým ateliérem SEA (Skupina ekologické architektury). Jak již název vypovídá, objekt je postaven z nepálené hlíny. Díky tomu se už při stavbě ušetřilo přibližně 150 MWh energie. Ze severní strany je stavba chráněna mohutným zemním valem a zatravněnou střechou, zatímco směrem na jih se otevírají prosklené terasy. Masivní hliněné stěny a podlahy jímají přes den nashromážděnou sluneční energii. Pokud je tepla přesto málo, je zde ještě tepelné čerpadlo, které využívá podzemní vodu a vodu z blízkého rybníka. Stavba je ovšem úsporná i jinak: hlína na stěny pochází z místní skládky, masivní dřevěné trámy ze stavebních demolic. Přesto (nebo možná právě proto) je výsledný dojem dokonalý a stylový. Navzdory všem byrokratickým problémům, kvůli nimž se u nás ekodomům daří podstatně méně než třeba v sousedním Německu, zde jsou i další podobné projekty, například pokusný nízkoenergetický objekt v Podolí u Brna. Hned několik pokusných objektů zásobovaných alternativními energiemi provozuje firma Eko/Tep v Žižicích-Osluchově u Slaného. Amatérští zájemci o stavbu či energetické vylepšení svého domku mohou najít inspiraci také v Solárním ekopavilonu na pražském Barrandově, který slouží i jako poradenské středisko. Na českém internetu jsou úsporám energií věnovány stránky http://www.energ.cz /index1.html, kde je rovněž poskytováno zasvěcené poradenství
Autor:


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.