Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Domem v záplavové oblasti musí voda jen rychle projít

  1:00aktualizováno  1:00
Jen blázen staví v záplavové oblasti, myslí si řada lidí. Jenže už se ví, že řada postižených na jiný pozemek nemá nebo z rodinných či pracovních důvodů nemůže opustit místo, kde žije. Zbývá jediné: postavit si dům, který přežije i záplavy.

Po opadnutí vody je třeba mít možnost rozebrat konstrukci stěny | foto: Domesi

Letos mnozí lidé nic nezanedbali, dům postavili podle všech regulativů - a přesto je zasáhly záplavy, byť voda většinou rychle zmizela. Někde se povodně vrátily v místech, které byly postižené už v roce 1997 nebo 2002.  A nikdo nezaručí, že se situace nezopakuje i v příštích letech.

Když voda ničí

Pokud dojde k výraznému poškození, bývá místo oprav lepší postavit nový dům, se spodním podlažím jako záplavovým, s minimem nábytku i hodnotných věcí. Takový prostor pak může sloužit jako letní společenská místnost, garáž, sklad apod.

Dům sousedů rodiny Šrubařových, který zcela zničila blesková povodeň.

Dům sousedů rodiny Šrubařových, který zcela zničila blesková povodeň.

Jestliže neexistuje jiná možnost než stavět opět v záplavové oblasti, bude nejrozumnější použít železobetonový skelet založený na základových roštech, kdy jsou jednotlivé patky sloupů spojeny. To výrazně posílí odolnost budovy v případě návalové vody.

Toto podlaží doporučuji ponechat zcela otevřené (beze stěn), nebo postavit lehké obvodové stěny, například jednoduché dřevěné. To proto, aby výplňové stěny nefungovaly jako pevná hráz proti přílivové vlně. Pak by mohlo totiž dojít k ohrožení statiky celé budovy.

Lehké výplňové stěny vodě buď odolají a po jejím zmizení se konstrukce vysuší, nebo je voda od skeletu oddělí. Narušení statiky pak nehrozí. Myslet je třeba i na odvodnění po opadnutí hladiny. Tady se vyplatí použít vhodně zvolené odtokové otvory, případně odtokové kanály zakončené přečerpávací šachtou.

Na hmotnosti záleží

Na takto provedeném prvním podlaží (nebo suterénu) můžeme stavět další podlaží, ale s ohledem na co nejmenší hmotnost. Při ohrožení tzv. únosnosti základové půdy, což bývá při větší povodni velmi časté, totiž hrozí pohyb v základové spáře (tedy tam, kde leží základ domu).

S každou další tunou hmotnosti se toto riziko zvyšuje. Proto se doporučuje stabilní nosná konstrukce s minimální plochou v záplavovém podlaží a lehčí stavba dalších podlaží.

Na nosnou konstrukci skeletu v záplavovém podlaží je možné kromě železobetonu doporučit i dřevo, zejména v případě obecně nízké únosnosti základové spáry.

Dům stavěný difúzně otevřeným systémem

Dům stavěný difúzně otevřeným systémem

Taková konstrukce je levnější než železobeton. Jednotlivé konstrukční profily navíc při krátkodobém zatopení vyschnou rychleji než beton, samozřejmě za předpokladu, že je odkryjeme.

U dřeva je ovšem nutné důsledné šikmé ztužení dřevěného skeletu a také jeho důsledné ukotvení k základovému roštu (zejména proti vytrhnutí/nadzvednutí konstrukce). Taková konstrukce je potom staticky mnohem odolnější proti dynamickému namáhání než klasický stěnový systém, obdobně jako při zemětřesení.

I malé škody se mohou opakovat

Pokud mohou dům ohrozit jen menší záplavy, doporučil bych dům opět posadit co nejvýš. Postačí násep a vyšší rozdíl úrovně nadzemního podlaží a okolního terénu. Někdy pouhých deset centimetrů zabrání rozsáhlým škodám.

Z tzv. klasických technologií nejsou vhodným materiálem pro stavbu nosných konstrukcí v nebezpečných oblastech nasákavé materiály, které obtížně a dlouho vysychají.

Takže si škrtněme děrované cihly, zejména ty lehčené, stejně jako lehčené plynosilikáty. Pro domy z těchto materiálů znamená i malá povodeň velký problém. I po dlouhém vysychání v nich budete cítit zápach, protože se uvnitř zdiva zachytily nečistoty a škodliviny.

Zaplavený Jeseník nad Odrou (25. června 2009)

Zaplavený Jeseník nad Odrou (25. června 2009)

Výjimkou jsou plné cihly. Pokud výrobce garantuje velmi malou nasákavost, mají šanci při krátké povodni obstát. Nejvhodnější z "těžších", klasických materiálů vychází již jednou zmíněný železobeton, protože je možné do něj přidat přísady zabezpečující vodotěsnost.

Na rozdíl od stěny z plných cihel má homogenní strukturu, takže riziko rozpadnutí stěny vlivem například týdenní povodňové hladiny vody zasahující konstrukci je mnohokrát menší.

Ovšem sám železobeton pro obytnou stavbu nepostačí (tepelná izolace), a tak je třeba při návrhu venkovních i vnitřních vrstev sendviče pamatovat na jejich snadnou rozebíratelnost.

Například do exteriéru je do záplavových oblastí zcela nevhodnou venkovní povrchovou úpravou omítka. Je nasákavá a její zasažení - byť jen do malé výšky - znamená, že budete muset rekonstruovat velkou část nebo i celou plochu omítky kvůli vzhledu, napojení vrstev a podobně.

Naopak velmi vhodné jsou palubkové obklady, v případě venkovních deskových obkladů je třeba volit typy s téměř nulovou nasákavostí. Rozumné je zvolit horizontální skladbu desek, aby v případě zničení vodou nebylo nutno měnit desky na celou výšku podlaží.

Z klasických materiálů je nejvhodnější pro stavbu domu v záplavové oblasti železobeton. Jeho nevýhodou je ovšem vyšší cena a za určitých podmínek i jeho vysoká hmotnost. Přejdeme-li pak některé speciální technologie, dojdeme ke dřevostavbám.

Moderní dřevostavby s difúzně otevřeným systémem představují jednu z nejvhodnějších technologií pro realizaci staveb v záplavových oblastech. Difúzně otevřená konstrukce totiž nemá parozábranu, pouze parobrzdu, tedy vrstvu s nižším difúzním odporem než parozábrana, ale ještě dostatečnou pro zachycení prostupu nasycených vodních par do konstrukce.

Zjednodušeně: taková konstrukce stěny dřevostavby nemá žádnou PVC nebo hliníkovou fólii, místo ní se použije například OSB deska. Za touto vrstvou pak již nesmí následovat žádná vrstva s vysokým difúzním odporem (třeba OSB deska nebo difúzně nepropustná omítka, např. akrylátová…), aby se případná vlhkost v konstrukci neuzavřela.

Když se voda odpaří

Hlavní výhoda difúzně otevřené skladby spočívá v tom, že vlhkost, která by se v konstrukci objevila, se během určitého období (v závislosti na jejím množství a na venkovních podmínkách) z konstrukce opět odpaří.

Takováto skladba dřevostavby má větší šanci vyrovnat se s krátkodobým zatopením než konstrukce, do níž se voda jednoduše dostane, ale pak v ní zůstane. Nastává problém s jejím vysušením, protože voda či vlhkost zůstane uzavřena mezi dvěma zcela neprodyšnými vrstvami.

Dům stavěný difúzně otevřeným systémem

Dům stavěný difúzně otevřeným systémem

To vede zákonitě k poškození výplňových materiálů v dřevěné konstrukci, ale co je závažnější, může velmi rychle dojít k degradacím na nosné konstrukci objektu, k plísním a hnilobě.

Po opadnutí vody je tak nutné rozebrat konstrukci stěny a odkrýt hlavní dřevěnou nosnou kostru. Urychlí se vysušení dřeva a po jeho napuštění ochrannými prostředky proti houbám, plísni a baktériím je možné konstrukci opět tzv. zaklopit, většinou samozřejmě novými materiály.

Pokud se z ekonomických důvodů rozhodnete použít v maximální možné míře stávající materiály, je to možné jen s největší opatrností a až po úplném vysušení a především po důsledné chemické ochraně proti hnilobě, plísním, ale i proti bakteriím pocházejícím ze znečištěné vody.

Tuto obnovu navíc neumožňují všechny materiály, například nelze znovu použít sádrokarton nebo dřevěný deskový materiál (nabobtná a zkroutí se). K obnově jsou využitelné tepelné izolace, venkovní palubkový obklad včetně laťování nebo difúzní fólie.

Dřevěnou nosnou kostru lze zaklopit až poté, kdy vlhkost ve středu profilů nepřesáhne v žádném místě 18 %. Pozor, klasické vlhkoměry měří pouze povrchovou vlhkost, je proto třeba měřit třeba přes zatlučený hřebík, který vede elektrické impulzy až ke středu profilu.

Dům, kde nebyla použita omítka

Dům, kde nebyla použita omítka.

I po opětovném zaklopení je ale třeba sledovat stav vlhkosti v konstrukci a po nějaké době provést kontrolní sondy do konstrukce, jestli je vše v pořádku a není v ní přítomna plíseň nebo hniloba.

Fázi vysušení lze v případě vysoké vlhkosti venkovního prostředí provést směrem do interiéru, kdy ponecháme venkovní zaklopení (jako dočasnou ochranu, později bude nutno demontovat i je) a v interiéru použijeme vysoušeče.

I když tento postup vypadá na první pohled složitě, je třeba vzít v úvahu, že zničeny jsou pouze výplňové materiály, a to dokonce někdy ne zcela. Nosná kostra odolá za předpokladu správného postupu obnovovacích prací v podstatě vždycky.

Právě to je nejzásadnější přednost oproti zděné stavbě, kdy je zasažena homogenní, prakticky nerozebíratelná nosná konstrukce. Tam je situace, zejména u více nasákavých stavebních materiálů, mnohem složitější.

Ještě jedna praktická rada, která platí pro všechny typy staveb: Ke konzultaci jak postupovat při obnově stavby přizvěte kromě odborníků na vysoušení také statika a projektanta, který stavbu projektoval.

 O Autorovi článku

Ing. arch. Václav Zahradníček

* 1979

Absolvent ČVUT v Praze, fakultu architektury. V roce 2002 založil s architektem Pavlem Horákem architektonický a projekční ateliér PRODESI a později i firmu DOMESI, která se specializuje na realizace

dřevostaveb podle návrhů obou architektů. V současné době studio navrhlo, postavilo či staví kolem 80 domů. Vystavuje a přednáší na výstavách Salón dřevostaveb.

Autoři:




Nejčtenější

V obýváku zůstala zachovaná parketová podlaha, stačilo ji jen přebrousit a...
Byt pro rodiče, kterým se odstěhovaly děti: konečně mají pohodlí

Když se z bytu odstěhují dospělé děti, řada lidí se rozhodne pro totální rekonstrukci. Není divu, konečně si mohou dopřát bydlení pouze pro sebe, podle svých...  celý článek

Drobné detaily dokázaly interiéru vtisknout „ženský princip“.
Drobné detaily proměnily byt 3+kk přesně podle přání majitelky

Byt s dispozicí 3+kk v novostavbě developerského projektu s krásným výhledem na Prokopské údolí vnímala majitelka jako strohý, ale nechtěla jej zahltit...  celý článek

1
Věčně opilý soused je vulgární a vše mu vadí. Z bytu se mu line zápach

Bydlím v brněnském činžáku, do kterého se před rokem nastěhoval starší soused, který chodí domů opilý, je vulgární a vadí mu vše, co je umístěné na společné...  celý článek

Architekti Gregor Pils a Andreas Claus Schnetzer postavili dům z 800 vyřazených...
Geniální ve své jednoduchosti. Na domek stačilo 800 vyřazených palet

Architekti Gregor Pils a Andreas Claus Schnetzer vzali osm set dřevěných palet a postavili z nich plnohodnotný dům. Experimentální projekt je zdarma k vidění...  celý článek

Hotel Sook Station je otevřený od začátku léta. Noc za mřížemi vyjde pro...
Úzké cely, kovové mříže a palandy. Thajsko láká na zážitky z vězení

Tematický hostel Sook Station nabízí klientům pobyt ve vězení. Netradiční ubytování v thajském Bangkoku je vybavené úzkými celami, kovovými mřížemi a...  celý článek

Další z rubriky

Předpěstovaná vegetační rohož urychluje a usnadňuje pokládku.
Zelené střechy chrání domy před horkem, lze na ně získat i dotaci

Zelené střechy už dávno nejsou ničím výjimečným. Ve svých návrzích je mívají architekti stále častěji, používají se však i při rekonstrukcích a zateplení...  celý článek

Firma vlastní dům od roku 1994. Náklady na projekt dosahují podle společnosti...
Hotovo, parcela je volná. Z domu na Václavském náměstí nic nezůstalo

Na rohu Václavského náměstí a Opletalovy ulice v Praze už skončila demolice nadzemní části rohového domu č. 47. Parcela se připravuje k stavbě skleněného...  celý článek

Dům stojí v obci Trefor na severním pobřeží velšského poloostrova Lleyn ve...
Kouzelná chalupa má oblázkovou pláž, lesy a pastviny. Vše je na prodej

K romantickému stavení ze 17. století patří pozemek s rozlohou 4,5 hektaru a také vlastní soukromá oblázková pláž. Dům stojí v obci Trefor na severním pobřeží...  celý článek

Byt 3kk 87 m2 se zahradou
Byt 3kk 87 m2 se zahradou

Liberec XV-Starý Harcov, Liberec(nečleněnéměsto), Jizerská
3 878 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.