Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Dobrá studna je rodinný poklad

Stále rostoucí cena vodného nutí mnoho rodin přemýšlet o vybudování nové studny nebo obnovení staré, třeba i dlouho nepoužívané. Většina dálkových vodovodů využívá především zdroje povrchových vod, na rozdíl od toho vlastní studna nabízí vodu podzemní, s obsahem minerálních a zdraví prospěšných látek. Kvalitu vody prokáže laboratorní rozbor, který je nutný ke kolaudaci studny.

A pak je tu cena, která se od roku 1989 zvýšila více než desetinásobně, přičemž průměrná hrubá mzda vzrostla zhruba 6,5krát. S vlastní studnou není nutné platit vodné, ale jen stočné. Má-li tedy domácnost velkou spotřebu vody, uspoří (bez stočného) ročně nejméně 5000 korun.

Začněte na úřadech
„Pokud chcete vybudovat vlastní studnu, měli byste nejdříve zajít na vodohospodářský nebo stavební úřad a zjistit si, jaké podklady budete potřebovat pro získání povolení a kolaudaci studny,“ radí hydrogeolog Zdeněk Zelinka.

„Měli byste v té době už také vědět, kolik vody budete potřebovat, kde chcete studnu zřídit a jaký typ zvolíte.“

Prvním krokem je podání žádosti o povolení ke stavbě studny a o povolení k odběru spodní vody doložené projektem. Stavební úřad žádost přezkoumá z hlediska obecné přípustnosti a pak ji předá vodohospodářům k provedení vodoprávního řízení.

Studna je totiž vodohospodářské dílo, není jednoduchou či drobnou stavbou, nesmí se proto budovat bez projektu ani svépomocí.

Rozhodující pro výběr firmy by měl být rozsah nabízených služeb. Dobrou vizitkou je, když firma převezme co největší počet požadovaných náležitostí - počínaje určením místa vrtu přes vypracování hydrogeologického posudku, vrtnou a vystrojovací práci a konče kolaudací a provedením laboratorních analýz vody.

Samozřejmostí by mělo být uzavření smlouvy o dílo s jasnými cenovými podmínkami i návrhem řešení případných problémů.

Hydrolog - odborník číslo jedna
O geologických a zejména hydrologických poměrech území, na němž chcete zřídit studnu, ví nejvíce hydrolog, nikoli místní proutkaři. Nejvýhodnější je, když se hydrolog účastní celé stavby studny. Poradí, případně i navrhne nejvhodnější způsob jímání vody a zváží technické vybavení studny.

Podle vodního zákona je podkladem pro vydání povolení k odběru podzemní vody právě vyjádření hydrologa. Také při lokalizaci studny na pozemku požadují úřady pro povolení studny vypracování hydrologického posudku o tom, zda nedojde k ovlivnění okolních studen.

Vrtanou, či kopanou?
Budování kopaných studen je dnes na ústupu. Kromě pracnosti a velkých nákladů je hlavním důvodem omezená hloubka a mělká podzemní voda, velmi náchylná ke znečištění. Při kolísání hladiny během roku se také může stát, že v kopané studně bude vody nedostatek.

„Všeobecně dnes převažuje trend vrtaných studní,“ potvrzuje Imrich Drapák z liberecké firmy GEREX-Trading. Umožňují získávání kvalitní podzemní vody z větších hloubek, zbavené mechanických nečistot.

„Odvrtání a vystrojení vrtané studny je díky moderní technice otázkou jednoho až dvou dnů,“ říká Pavel Jůza, výrobní ředitel společnosti Vodní zdroje.

Náklady na jeden metr kopané studny se pohybují v rozmezí 6000 a 7000 korun, u vrtaných studní od 1500 do 3000 korun (podle průměru a vrtné technologie).

Kdy se vrátí investice

V České republice stojí kubík vody včetně stočného průměrně 50 korun.
Když domácnost spotřebuje ročně například 200 kubíků vody, zaplatí tedy za rok okolo 10 000 korun včetně stočného. „Investice do vrtané studny je minimálně 50 000 korun, ovšem včetně kvalitního čerpadla a rozvodů.

Čerpadlo je dnes možné pořídit podle kvality od 800 až do 15 000 korun,“ říká hydrogeolog Zdeněk Zelinka. Investice do vlastní studny se tak vrátí zhruba za pět let, předpokládá se však, že cena vody bude nadále stoupat.

Jak vydatná by měla studna být, to se zjistí podle plánované spotřeby. Rodinný dům pro čtyřčlennou rodinu, který má WC, koupelnu s průtokovým ohřívačem a garáž s osobním automobilem a kolem nějž je zahrada o rozloze 250 m2, spotřebuje za rok okolo 200 kubíků vody. K tomu je nutná studna s potřebnou vydatností 0,006 litru za vteřinu.

K té se pak připočte zhruba 50 procent, aby byla dostatečná rezerva, a zjistíte jakou kapacitu by studna měla mít. V tomto případě je to zhruba 0,01 litru za vteřinu. Podle toho je třeba zvolit průměr vrtu.

S vlastní studnou ušetříte za vodu kolem 5000 korun ročně.

Autoři:




Nejčtenější

Řešení stavby do tvaru písmene V zabezpečuje soukromí rodiny i ochranu před...
Dům pro rodinu se čtyřmi dětmi aneb splněný sen má podobu písmene V

Zatímco Praha se začíná chlubit mrakodrapem V Tower, na Moravě šli jinou cestou: vznikla zde jednopodlažní rodinná vila právě v podobě písmene V. Má úctyhodnou...  celý článek

Chátrající vily. Uprostřed je vila slavného českého architekta Kamila Roškota.
Zdevastované vily v Bubenči zbořte, vyzval developer Prahu 6

Britský developer Lordship v otevřeném dopise vyzval Prahu 6 k demolici zchátralých historických vil v Bubenči. Domy stojí v ulici Milady Horákové, kousek od...  celý článek

Britská stanice Halley stojí na hydraulických nohách umístěných na obřích,...
Antarktida láká. Postavit zde okázalou budovu je jako vztyčit vlajku

Desítky let sloužily v Antarktidě jako jediné lidské příbytky prosté dřevěné chaty. V posledních letech se ale státy předhánějí, kdo na nejchladnějším,...  celý článek

Vodárenská věž z 19. století slouží pro bydlení již více než 100 let.
Bydlení ve vodárenské věži: spousta schodů, skříň zde nepostavíte

Vodárenská věž vznikla už v roce 1891 jako zásobárna vody pro panské sídlo Grace Mansion, které navrhl William Stanton. Právě jeho vodárna zaujala tak, že ji...  celý článek

Saunu od studia H3T Architekti před Galerií Jaroslava Fragnera mohou...
Na výstavu s ručníkem. Sauna se ukazuje jako architektura požitků

Sociologický fenomén, místo pro požitky i specifický segment architektonické tvorby. I to jsou sauny. Rozdílnou typologii saun z různých koutů světa a různých...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.