Když se na stěně objeví vlhká mapa nebo plíseň, je nutné nejdřív hledat příčinu

Když se na stěně objeví vlhká mapa nebo plíseň, je nutné nejdřív hledat příčinu | foto: Profimedia.cz

Do boje s plísní se sami nepouštějte. Utratíte peníze a stejně si nepomůžete

  • 7
Může se to stát ve starém i novém domě. Kolem oken se vytvoří plísně, pod stropem či nad podlahou jsou vidět "mapy", špatně schne prádlo nebo zvlhne knihovna. Spousta lidí jen stěnu nastříká dezinfekcí a přetře barvou, případně koupí sanační omítku. Problém se jen odsune na později.

"Provizorní řešení může vydržet pět až sedm let. Jednorázově může být laciné, ale po čase se musí opakovat. Ve výsledku pak vyjde i dráž než radikální řešení, které pomůže napořád," říká Michael Balík, odborník na odvlhčování staveb.

Proto je vždy hlavní najít příčinu vlhkosti. U starých domů jsou často na vině opotřebované izolace, ale třeba i děravé okapy. Problémy se často objevují i u novostaveb. Stavební firmy tlačené do snížení nákladů a času problémy zakrývají nebo stavbu nenechají pořádně vyschnout.

"Měl by to vychytat stavební dozor, třeba vyfotit stavební jámu, jestli tam bylo vlhko. Taky je dobré zbytečně nespěchat, nedokončovat stavbu v zimě, nechat ji vymrznout. Když se spěchá, nakonec se dům třeba ani nedá zkolaudovat," upozorňuje Michael Balík. Tady je pět hlavních příčin vlhkosti.

Proč je v domech plíseň

1. Dům zaplavila povodeň

Při povodni může voda do domu natéct okny nebo se dovnitř vytlačí z podzemí. Většinou odteče stejnou cestou, kudy přitekla. Vodu je třeba odčerpat, u klasických zděných domů co nejrychleji. U staveb z kamene je však lepší nechat vodu přirozeně odtéct, aby se neporušila statika.

"Pak je třeba si položit otázku, jestli je vlhké zdivo jen z povodní, nebo bylo vlhké i předtím. K úpravám se pak chováme jinak," říká Michael Balík.

Když je vlhkost jen z povodní, je třeba zdi rychle vysušit. Nemusíte vždy osekávat omítky, nutné je to jen u těch poškozených. Jako první je třeba odstranit zdroje vlhkosti: mokrý nábytek, vícevrstvé malby, olejové nátěry, tapety nebo kryty elektrických zařízení a zásuvek. Pak použijte odvlhčovače a infrazářiče nebo kamna na propan-butan. Místnosti střídejte, vysoušeče směřujte na všechny stěny.

Až odstraníte největší vlhkost, mohou se objevit plísně či houby. Nelikvidujte je za sucha - spory by se mohly rozptýlit po místnosti, pak se jich těžko zbavuje. Postižená místa navlhčete, houby a plísně odstraňte s využitím dezinfekčních prostředků.

2. Voda vzlíná od země

Pokud zdi vlhnou od země až k oknům či až do výšky šesti metrů, máte co do činění s velkým problémem. Příčin i řešení je mnoho, proto je na místě volat odborníka. Voda obvykle vzlíná od základů či z boku, u domů zapuštěných do terénu, protože je špatná hydroizolace.

"Stává se to hlavně v nejzatíženějších částech stavby, jako je nároží domu nebo schodiště," popisuje Michael Balík. Někdy může být příčinou i zvýšená hladina podzemní vody.

Při mírnějších příznacích pomůže sanační omítka, nejlépe s certifikátem kvality WTA. "Bez problému to jde udělat ve sklepích, nad kterými není žádné zdivo -třeba pod dvorkem. Jinde to může způsobit radikálnější zavlhčení zdiva," říká Michael Balík. Vlhkost se hromadí ve stěnách a tlačí se dál do výšky, takže se problém projeví třeba v horním patře.

Účinnější, i když radikálnější řešení je podřezat dům a nahradit nefunkční izolace novými. Stěny se postupně podřezávají tesařskou pilou či bouracím kladivem u země ve spáře mezi cihlami, domezery se vkládá hydroizolace. Proti vzlínání z boku je řešením obkopat dům a obložit ho svislou izolací.

Existují však i citlivější varianty. Před vlhkou zeď lze s odstupem přistavět tenkou příčku a vzniklou dutinou vlhkost odvětrávat. Nevýhodou je, že se zmenší interiér. "Vdechy a výdechy z dutiny musejí vést ven, ne do jiné místnosti. Jinak by vlhký vzduch jen koloval v domě," upozorňuje Michael Balík.

Další účinnou variantou jsou infuzní clony: vrty naplněné chemickým roztokem, které zabrání vzlínání vody. Často pomůže i elektroosmóza, kdy proud pouštěný do zdí zabrání pronikání vody do zdiva a vyžene i tu, která už v něm byla.

3. Vlhkost se sráží na stěnách

Když se na zdi tvoří vlhké skvrny a plísně, příčinou je často vlhkost z provozu v domě. Pára se sráží na chladnějších plochách, často v rozích či u oken. Stává se to v novostavbách, které dosud nevyschly, tam je to problém dočasný.

Obvyklé je to však i ve starších domech, když k domu přistavíte zimní zahradu, krytý bazén či saunu. Projektant při návrhu stěn nemusel počítat se zvýšenou vlhkostí. Často se problém projeví po výměně starých oken za nová, která lépe těsní.

Prvním krokem je více větrat, udržovat vlhkost vzduchu na 45 až 60 procentech. Kontrolovat to lze vlhkoměrem. Případně pomůže odvlhčovač.

Okna nechávejte na mikroventilaci, do koupelny namontujte ventilátor a nechávejte otevřené dveře. Plísně postříkejte či natřete dezinfekčním prostředkem nebo zeď vymalujte a přípravek proti plísním přidejte do barvy.

Ve starším domě problém často vyřeší zateplení. "Když to nejde zvenčí, pomůžou tepelně-izolační omítky nebo speciální minerální desky. Tepelně izolují, ale umožňují vydýchání zdiva," popisuje Michael Balík.

4. Zatéká okny či střechou

Velké problémy s vlhkostí často vyřešíte odstraněním banálních příčin. Když se tvoří "mapy" na stropě, pod okny či balkonem, důvodem může být díra ve střeše či v okapech, parapet se sklonem ke stěně nebo špatně utěsněná dlažba na balkoně.

"Jednou za měsíc je dobré kontrolovat okapy. Když se zahlcují svody, je dobré objednat kamerovou prohlídku. Firma na čištění okapů natočí stav potrubí a případné praskliny zatmelí nebo navrhne jiné řešení," doporučuje Michael Balík. Viditelné praskliny můžete opravit bitumenovým tmelem, správný sklon okapu lze ověřit zahradní hadicí nebo kuličkou.

5. Prasklo potrubí

Když se třeba objeví vlhkost v ložnici sousedící s koupelnou, zavolejte instalatéra, ať prozkoumá, zda není problém ve vodovodu. V jiných případech je dobré zavolat odborníka na odvlhčování. Ten hodně zjistí třeba rozborem omítky.

"Stačí odebrat trochu do sáčku a zavézt do některé chemické laboratoře, která se zabývá analýzou stavebních materiálů. Když tam jsou dusičnany, uniká WC nebo dřez. Když tam jsou chloridy, je to vodovod," vysvětluje Michael Balík. Je to nutné nechat na odborníkovi, laik by nevěděl, co vyčíst z výsledků.

K vyřešení problému také pomůže, když si sepíšete, zda zeď vlhne třeba jen po deštích, nebo pořád. Pokud se podezření na potrubí potvrdí, nezbývá než vybourat zeď a část potrubí vyměnit, případně vyspravit butylovým tmelem nebo bandáží s obsahem ocelového tmelu.