Mám takový pocit, že tenhle článek je tu už podruhé...

Pro moji generaci byla náročná i cesta do paneláku.

Soutěž o to, kdo nabídne srdceryvnější příběh, aby získal terasu?

Tenhle mi přišel docela slabý.

Když dostali domeček, tak by mohla stačit teráska.

Fandím každému, kdo odejde z paneláku do baráku. Spíš ale držím palce ambiciozním lidem tipu "Self made man". tedy lidem jako já, kteří se od nuly a prvního koupenýho bytu v paneláku, vypracovali až ke svému domu. Tento "halfhouse" je ale zase jenom kompromis. Zase je to společné bydlení s někým. OK malá zahrádka tam je. Ale samostatně stojící dům v zahradě to není a nikdy nebude. Proto nechápu co je na tom hodně náročného. Prostě bydleli v paneláku a rodiče jim dali půl domku, tak se tam nastěhovali. Patrně kdyby jim to nedali, tak budou nadále bydlet v paneláku a spát narovnaný vedle sebe.

Já na stěhování z bytu do domu nic nevidím. Dům, to jsou starosti a starosti, to jsou peníze. Baví mě ty řeči vdaných slepic co touží po bydlení v domečku u lesa, ale pak brečí, že obchod je daleko, školka i škola taky, v zimě je třeba draho topit. Pokud domek stojí ve městě tak ještě půl bídy, ale tužba po samotě u lesa pramení z hlouposti mladých matek.

A co takhle využít ten stav co je bez nevkusné rekonstrukce...

Co takhle vzít si hypotéku a zafinancovat to z toho? Lidé si běžně půjčují na pozemek, stavbu, prostě to co jim tady spadlo do klína...

Pokud byl původní byt jejich, startovací kapitál by mít měli.

Opravdu ne každá mladá rodina zdědí vilu ve čtvrti blízko centra.

To jim závidíte? Navíc tohle žádná vila není, ale je to půlka dvojdomku.