No teda ještě že to na mně není. Stavět repliku toho původního baráku je kýč a jsem rád, že to není ve hře. Jedna věc je rekonstrukce, druhá je tam najet s moderními metodami a pak to nalakovat zvenku na historično.

Ten původní návrh byl mimózní copy+paste z karlínského business centra a jeho zamítnutí je úleva.

No a nakonec návrh od Jiřičné, nemastný-neslaný. neurazí-nenadchne.

Já nevím, v centru je volnýho prostoru málo, pokud není, co tam postavit rozumného, co to nechat radši volný?

Docela bych byla pro. Stejně jako se nakonec nepostavila žádná navrhovaná hrůza místo Staroměstské radnice a ten prostor- park- je tam výborný, že si člověk má na chvíli kam sednout. Sice to tam není nejupravenější, ale to by se dalo celkem lehce řešit.

Eliščiny lázně, zcela nejlepší.

Odborníci samí, voe. To je klika, že máme zemi plnou géniů. Všichni bydlí v obarveným paneláku a rozumí architektuře. Ti samí drbałi tančící důma  dnes ho vzývají. Sranda

A drbali ho správně, ten beton nepatří na nábřeží tvořené frontou nádherných secesních domů.

Byl jsem v jednom interiéru od paní Jiřičné a velmi se mi nelíbil

Takovy du musi vadit kazdemu vnimavemu cloveku. Znici puvodni krasny dum, nabubrele prevysi vse okolo a to bezohledne natlaceni na okolni domy bez jakehokoli respektu k okolni zastavbe a charakteru snad nemuzou architekti myslet vazne. Tuhle bezohlednost jim preci nemuze neuplatny urad povolit.

Architekti z padesátých let jsou nositelé nostalgie, dědictví UMPRUM. Po válce se vyžívali na bakelitu, viz třeba rádio Talisman, žhavá aerodynamická krákající krabička.

Také sklo jim bylo vydáno na pospas, přesto se v uměleckém skle Česko s úspěchem poměřilo s italským muranem. Sklo v architektuře je všude na světě běžné, ale má své mouchy. Zejména na schody se naprosto nehodí, ale i přehnané fasádní plochy nechrání před sluncem, ani před mrazem. Před dvěma roky jsme se přestěhovali do novostavby, potřebovali jsme bezbariérový přístup. Ten je opravdu požehnání, ale architekt má zase tik, že barák posel okny a terasami. Byt je sice prosvětlený, ale pro samá okna a dveře na terasu není kam postavit nábytek.

Je toto místo nutné zastavět ? Pokud ano, jak bude budova využita ?

Je toto využití potřebné? Pokud je potřebné, je potřebné na tomto místě?

Vřele doporučiji prohlédnout si stav prosklených ploch na jiných realizovaných dílech Jiřičné. Například neustále praskající ohnuté skleněné plochy na kongresovém centru ve Zlíně. Buď byl předepsaný materiál špatně spočítán, nebo byla ošizena realizace - ale výsledek je velice tristní.

(Jiřičná se údajně nechala slyšet že provedení je adekvátní její odměně)

Má to dvě úrovně k řešení - jednak samotný návrh Jiřičné, a pak přístup NPU. K tomu prvnímu je těžké se vyjařovat, to je silně subjektivní, co jeden přivítá jako oživení, druhý zkritizuje jako nepatřičné. Osobné jsem někde uprostřed - že bych někde demonstroval za tuhle stavbu to ne, na druhou stranu si myslím že něco do sebe má a ničemu by tam nevadila. A pak je ten hlavní problém - NPU. Ti totiž jaksi žijí v režimu že Praha by se měla v zásadě zakonzervovat, nic nového moderního nestavět, a v podstatě tak udělat z Prahy sice hezké, ale stále stejné nijak se nerozvíjejíci město. Kdyby tento přístup měli i předci, dodneška máme v centru malý domky ze středověku... To že ten dům co mají zbourat nemá žádnou nenahraditelnou historickou nebo architektonickou hodnotu asi netřeba zmiňovat, je to zcela tuctová stavba kterých jsou v centru desítky... 

Pokud se v nové výstavbě staví podobné domy, je to v naprostém pořádku. Strkat ten moderní sklobeton mezi historickou zástavbu znamená, že krásná stará zástavba je potlačená a ta hrůze tam trčí jak pěst na oko. To nemyslím konkrétně tuhle stavbu (někde mezi novými by se mi líbila), ale obecně. Praha byla obdivovaná právě pro tu historii, ale ty nové stavby mezi starými ji ničí.

Na snímcích 1-3 mně to připomíná tovární budovu, fuj. Jen ten pohled od řeky (č. 4) ujde.