Název parku Parukářka mě nikdy nepřestane udivovat. Na Žižkově jsem vyrostl, chodil jsem na Lupáčovku, ale kde leží Parukářka jsem se dozvěděl až potom, co jsem se v devatenácti odstěhoval 

Ten kopec se pochopitelně jmenuje Na Křížku 

udělej si pohodlí vítej doma https://youtu.be/_hsknOBkgrg

Pražský Montmartre, pražská Stodolní... pod pražskou "eiffelovkou" to je a bude vždy ve stínu opravdu jedinečných míst, kterým se Praha marně snaží vyrovnat. Ostatně, k Montmartre onehdá kdosi přirovnával Malou Stranu, asi že je to populární. Proč je populární psát, že tu či onde v Praze si připadáte jako někde jinde? To fakt nemá Praha žádnou autenticitu, nebo je pro autory takových článků příliš obyčejná?

Umíte si představit, že by někdo Montmartre popisoval jako "takový pařížský Žižkov"?

Shodu okolností ano, i na Žižkově se lidé znají navzájem. U starousedlíků chybí anonymita velkoměsta. Bolševik se takový sousedský Žižkov pokusil zlikvidovat.

  Jinak si myslím, že nevíte co píšete. Nevím o tom, že by se Praha toužila komukoliv marně vyrovnat. Takříkajíc, je to každému v Praze jedno. Možná kdysi se porovnávala s Vídní. To co citujete je jen odkaz na shodné způsoby, ne na nějaké křečovité vyrovnávání se.

  Narazil jsem ale na marné vyrovnávání Brna s Vídní. Morava utrpěla soubojem Olomouce a Brna. Nakonec omšelé nezajímavé německé Brno na sebe strhlo primát, ale těžce neslo, že je jen zanedbaným předměstím Vídně. Tak pokud soudíte tímto pohledem Prahu, není se co divit Vaší úvaze. "Podle sebe soudím tebe."

http://bydleni.idnes.cz/mala-strana-c8y-/dum_osobnosti.aspx?c=A150302_142709_dum_osobnosti_web

Kromě 3 let na kolejích jsem bydlel další cca 4 roky u Ohrady a u VŠE. Je sice tak nějak špinavý, to ostatní čtvrti ale také, Žižkov má navíc pro někoho těžko pochopitelné kouzlo, které jsem začal vnímat asi okamžitě. Pro mě se skrývá hlavně v krásných domech (asi každý jiný) na kopcovitém podkladu, který vrcholí top parky Vítkov, Parukářka, Riegrovy sady - všechny 3 (či bez Riegeráčů) se navíc dají projít za jeden den, což jsem mnohokrát (pod různým vlivem thc, mdma či lsd) absolvoval.

Zizkovsky kolorit - nonstop herna, zastavarna, eroticke video kabinky a ulice pachnouci moci. 

A jeste jsem si vzpomela na Palmovku a Tresnovku, ale to uz nevim, jestli to porad patri a patrilo pod Zizkov. Pak taky cestu z Ohrady na Vitkov, kde na jare kvetly takove ty ruzove stromy, mamka mi rikala, ze to jsou japonske tresne a rikala mi, ze az se budu vdavat, budu mit saty z tech kvetu...pak v zime jsme chodili s partou na Vitkov bruslit. Bylo tam takove zasite hriste na pul cesty k pamatniku, tam jsem se naucila bruslit...krasne vzpominky...ja tedy nevim, ale obcas, kdyz koukam na Hrisni lide mesta prazskeho, tak mi to ten stary Zizkov hodne pripomina. A bydlely jsme s mamkou v baraku, ktery pry byval bordel...nevim, co je na tom pravdy, ale soude podle "teticek" sousedek tehdy bych se ani nedivila. Proste krasa...na kazdem rohu Jedova chyse...to byl raj pro deti (samozrejme do jedovych chysi vstup zakazan!)

Běží kauza Ferdinand Peroutka. Druhý dědeček tradované "vnučky" byl oblíbený pražský policejní prezident Richard Bienert, jeden ze zakladatelů Československa. Prý dal dohromady prestiž českého policejního sboru tak, jak ji známe ve stylu rada Vacátko.

Jo, a taky jeste tunel...tam jsme s partou nalezli z Vitkova a tam to taky bylo poprve, co jsem mela cigaro. Krasny vzpominky...z meho pokoje (okna do Rohacovky) jsem koukala na kadernictvi naproti v prizemi (prvni salon, kde mi ostrihali vlasy), nalevo pres ulici byla posta, pak se okolo posty doslo k hotelu Vitkov (ten jsem strasne milovala a mamka me tam vzala na palacinky, kdyz mi bylo asi tak 5) a pak pekne nahoru na Kopec (Vitkov)...nebo na Ohradu na hriste...no jo, uz je to skoro 45 let...stejne jsem Zizkovska, at jsem, kde jsem...

Je to tak, bydlela jsem do puberty v centru, pak hodně let na Žižkově, sice už tam přes 10 let nebydlím, ale nedám na něj dopustit!!! Je to fakt srdeční záležitost, stejně tak to má i dcera, která jinde bydlet nechce..!!!

Tak v kine Tabor jsem videla svuj uplne prvni film v zivote. Mamka rika, ze mi tehdy bylo 18 mesicu a vzala me tam na cernobilou Disneyho Snehurku a sedm trpasliku. Nevim...asi jo. Pak uz to bylo spis to Aero, tam jsem si dosla pesky od nas a babicka bydlela na Kalinince 172, takze kousek od kina a kdyz se mi nechtelo domu, tak jsem to proste zapichla u babicky. Taky mam vzpominky na Balkan, tam jsem chodila na gymnastiku a balet, pozdeji na tenis. Krasa...a kousek dal cvicak pro psy...jezis, ja snad zacnu brecet...

Sněhurka byla v kinech barevná. Já ji viděl asi v 5 letech v Dopravních podnicích. 

uz tedy neplati: zizkovu a libni obloukem se vyhni?

Ted plati spis Palmovce a Libni..

Vlkovka, Lupáčovka a Slaďárna...po škole pivo Nad Viktorkou, nebo Paruka a pak hurá do Aera :) ...ale že by se někdy říkalo Bořivojce Stodolní? Žižkov je nej!

jj, těch nepřesností je v článku více...