Vážený diskutující, v dnešní době vám stavbu neprotahují manažeři a inženýři, ti dělníkům radí, co mají dělat, protože dělníci to sami nevědí, protože jinak by nebyli dělníky, že.

Stavbu protahuje územní řízení, EIA, odvolání všemožných sdružení a následné soudy, archeologický průzkum, vyjadřování kdejkého hejhuly, že nemá na pozemku roury ani dráty a tak dále, a tak dále.

Myslím, že toto je moc zjednodušené. Minimálně u státních zakázek protahuje stavbu hlavně investor sám, svojí nemohoucností a neschopností. A v soukromém sektoru (kde se nyní částečně také pohybuji) to je hodně rozdílné, ale někteří investoři jsou ještě větší - no nejpřesnější slovo je asi "matláci" než "erár". Krásný článek na toto téma vznikl rozhovorem s Jaroslavem Bělohlavem z Metrostavu v Reflexu 45.

Mimochodem taková zajímavost. V jednom nejzajímavějších z pater, v tom ředitelském (na fotkách je to ta dřevem obložená chodba a jsou v ní umístěné historické artefakty jako znárodňovací dekret) jsou momentálně kanceláře exekučního oddělení zlínského finančního úřadu.

Baťův mrakodrap určitě nebyl druhou nejvyšší stavbou v Evropě, nanejvýš druhou nejvyšší budovou (pojem stavba zahrnuje i různé stožáry, věže a podobně). Ovšem i s tím druhým místem v rámci budov je to nejisté, ačkoliv se to uvádí snad ve všech článcích o Baťově mrakodrapu. Nejvyšší budovou Evropy totiž byla od roku 1911 Royal Liver Building v Liverpoolu s 90 metry, roku 1932 přibyla budova Boerentoren v Anverpách s 88 metry. Zlínský mrakodrap tak mohl být nanejvýš třetí. Ne, že by na tom nějak záleželo, ale nelíbí se mi, že všichni tyhle údaje jenom opisují od dřívějších autorů, aniž by si ověřili, jestli je to pravda.

Ohledně té výšky 77 m bych to zas tak nepřeháněl. Dosahovala ji s přehledem většina evropských katedrál z šestnáctého století. Pokud v době toho Baťova dílka někdo světu ukázal, jak se to dělá, tak to byli Američané se svým Empire state building a výškou 381 m.

Ale je hezké, že v kategorii administrativních budov jsme byli aspoň druzí v podkategorii Evropa...

I kdyby byla nejvyšší v Československu tak co? Oni to totiž projektovali nejlepší architekti v Československu a ti na rozdíl od tebe moc dobře věděli, že budova jako Empire state building by se do prostředí Zlína prostě nehodila.

Fak je to krásná budova. Škoda, že jsme dopadli tak, že místo obuvnického gigantu a největší průmyslové fabriky v Československu v ní sídlí berňák a zloději z krajského úřadu.

 Je ostudou pro Baťu ho srovnávat se sockapitalismem zlodějů nejhrubšího zrna... včetně dnešní společnosti Baťa, musel by se za dnešního Baťu stydět.

stavbu zvládlo cca 240 dělníků a 4 inženýři, dnes by to bylo 12 pracovníků a 280 inženýrů, manažérů, sociologů a zlodějů

Nebyla to státní zakázka, takže asi sotva. Jinak ten počet dělníků se evidentně vztahuje jen na hrubou konstrukci. Nějací inženýři tam dělali elektřinu, vzduchotechniku, výtahy a podobné záležitosti, takže těch lidí kolem toho bylo určitě víc.

Zajímavá technická budova. Škoda, že značka Baťa v současné době produkuje jen boty, které nejsou na nošení (alespoň tak zdůvodňují reklamace).

Dnes by to 20 manažerůa 100 dělníků stavělo 2 roky a manažeři by jen dumali, jak navýšit rozpočet a stavbu rozkrást.