Jsem spokojená, ještě je stále mnoho lidí, kterým se tento hnus nelíbí, nejhorší je snad koupelny pro děti.

ten ostrůvek na vaření a mytí v kuchyni je bezva. Po obědě či večeři se myje i celá podlaha kolem ostrůvku, zacákána od vaření i mytí ?

Mě osobně se tenhle technický styl líbí.Určitě ale ne schodiště v obýváku a prosklená koupelna-zčásti tmavá jak noc.Interiér působí trošku ponuře,ale když se sejde rodina,tak to bude vypadat jinak.A ta natřená zeď v koupelně  je dobrá inspirace.Tedy pro mě.

Už vím, kde vyrůstají budoucí psychopaté.. Mimochodem, kde si v koupelně odkládají např. kartáček a pastu? Nebo v rámci "stylu" si zuby nemyjí, aby se jim hodily do interiéru?? (šedočerná )

  nebo potencionální sebevrazi...z toho domu jde strach... potkávat den za dnem, rok za rokem stále ty obtočené kabely s žárovkami... tomu říkám suicidal design kartáček je tímpádem zbytečnost a mýdlo se může houpat v síťce na kohoutku...obyvatelé se můžou  houpat na kabelech..

A mě zase irituje šňůra od radiátoru v koupelně válející se po podlaze 

To je tak industriální, že to vypadá jako na stavbě, no proč ne, hlavně když neprší na hlavu.

schodiste v jidelno-obyvaku - ach jo, fakt nadhera...........

Ach jo. Poslední dobou "architektonické"= studené a neobyvatelné. Je to snad ještě horší než komunistickej panelák.. 

Jasné PR, protože je otevřená dizkuze, jinak by "na přání majitelů" nebyla. Každopádně reklama na architektonické studio ooox mě nepřesvědčila.

Zřejmě jsem v bydlení poměrně konzervativní. Víceméně si pořád jedu svoje.

A vidím, že léta jsem byl out, protože máme všechny stěny bílé a nikdy jsme na nich neměli nějaký váleček nebo nálepku. Teď jsem out, protože máme stěny omítnuté.

Léta jsem byl out, protože byl problém sehnat lustr, který by mi nepřišel přeplácaný. Teď jsem out, protože máme kolem žárovek stínidla. 

V kontextu s tímto mi přišla zábavná jedna věc. 

Do svých asi 25 let jsem bydlel v Opavě, s níž těsně sousedí tzv. Prajzká. Kravaře, Hlučín atd., oblast před 1. sv. válkou pruská (proto prajzká), která i za totáče celkem udržovala kontakt s Německem. Většina domů tam bývala zařízena poněkud kýčovitě podle katalogů Quelle.

Za obrovské osobní štěstí považuji, že moje první cesta "na západ" vedla v roce 1990 do Švédska. Tamní styl bydlení mě dost dostal, byli jsme i hodně v rodinách a jeden známý Prajz tam jednou seděl s hlavou v dlaních a opakoval "To jsem měl vidět, než jsem začal stavět". Mě to tehdy hodně dostalo (i ta satelitní městečka byla uprostřed lesů, měla klikaté cesty v závislosti na terénu a uprostřed byla škola a obchod) a asi k tomu hodně směřuji.

Nevím, jestli takto, jak je tady prezentováno, vypadá skandinávský styl dnes. V tom případě se mi líbí skandinávský styl před pětadvaceti lety.