bydlím v podobném otevřeném protoru a přemýšlíme, kam dát dveře - je to sice na pohled hezké, ale občas pracujeme v jinou dobu, někdo je nemocný a potřebuje klid/a nešířit bacily, občas přijde někomu soukromá/pracovní návštěva,  atd. atd. Vana v obýváku: zřejmě přání pána domu, jako postarší manželka už bych z toho zase tak nadšená nebyla, přece jenom soukromí v koupelně má něco do sebe

Tu vanu bych tam asi neumistila, ale proti gustu zadny disputat.

Uff. reknu to mekce: to tedy rozhodne neni muj salek kavy. Ve veku 50+ (soude podle odrostlych deti z predchozich manzelstvi) nemit moznost se ani v soukromi vysprchovat a nemit moznost se kulturne najist u stolu... No, kazdy mame jine naroky...

sprcha na seste fotce, nebo na planku tam kde je sestka nestaci? Oni ji kulturne u stolu, ale ne doma, dyk to pisou, ze nevari, tak co by kulturne sedeli a na sebe hledeli?

architekti a designéři, metla téhle doby... osobně nemám nic proti tomu, jak si kdo bydlí, ať si wc postaví třeba do kuchyně, je to jejich věc, ale pokud to dělá architekt a postaví vanu na parkety, tak to není normální

Ještě mohli dát záchodovou mísu do kuchyně, manželé, kteří chtějí být pořád spolu by to určitě ocenili.

Zajímavé řešení. Když není v televizi žádný zajímavý program, tak si vleze samička do vany a hned je o zábavu postaráno(teda když je na co koukat v té vaně). 

Majitelum je odhadem 50+. Ne, ze bych jim to pokoukani neprala, ale rozhodne bych povazovala za nanejvys prihodne mit i sprchu v soukromi. Mozna jsem spatne shledla planek, ale nic jineho tam nevidim.

Nehodnotím byt, ani zařízení a pokud starším manželům takto byt vyhovuje, jen dobře. Spíš mě zaujalo, že chtějí skoro každou chvilku trávit opravdu spolu. Tento byt to dokonce ještě umocňuje a tak trochu přemýšlím, kde si chce jeden od druhého na chvíli odpočinout.  Zřejmě ale nejde o čtyřicetileté manželství - zmínka o dětech z předchozích manželství - čili asi nejde o společné děti - čili manželství mnohem mladší. Píši to proto, že po mnoha letech žití (buď mezi šesti sourozenci v dětství, v dospělosti postupně se třemi dětmi), jsme právě nyní, na starší kolena s manželem objevili "krásu" možnosti žít taky trochu každý po svém (v námi přestavěném domečku) - on v podkroví se svým programem televize, já dole u svého počítače (televizi mám též svou a nejsem konečně závislá na jeho chuti sledovat neustále zprávy - kdežto já naprosto preferuji SPORT všeho druhu - zimní, letní - od biatlonu přes poker po golf). Dost často ji mám ale zcela vypnutou a pak buď sama knížky píšu, nebo je čtu. Pěkně v klidu, bez rušivé přítomnosti kohokoliv. Ono to po tolika letech neustále ve víru mnoha byť si navzájem milých lidí je docela úlevné. Samozřejmě trávíme i mnohé chvíle spolu, případně s dětmi a vnuky,  ale doma jsem teď moc ráda, že si mohu prvně v životě své "kratochvíle" vybírat sama...

Musím s vámi souhlasit po třiceti letech mám zase pokoj jenom pro sebe a hurá! bez televize a tak mohu usínat aniž bych poslouchala akční filmy nebo hudbu, kterou nemám ráda. Po letech kdy jsme byli namačkaní všichni na malém prostoru je to skvělé a postel sama pro sebe a pořádně velká s pořádnou matrací je také super. V létě si dokonce dopřáváme spaní venku fakt super.

ta vana v obýváku mi přijde úchylná

Ty brďo. Tuto rubriku mám rád a pravidelně ji pročítám. Ale dneska jsem to už nevydržel a zaregistroval se, abych mohl taky vložit příspěvek.

Některé články jsou totiž opravdu padlé na hlavu a v podstatě čirá komerce a vypovídají o rádoby odbornosti "architektů" i autorů článků. Nechci se pasovat do role všeznalého odborníka, ale bytové vybavení, bydlení a nábytek mě už nějakou dobu živí (a přiměřeně jsem tento obor i studoval, i když na hodně věcí stačí selský rozum). Jasně, ve velké míře zasahuje jak do návrhu i realizace klient, ale když je nekompetentní architekt...

Tady se jenom ukazuje předražený interiér (ano, lidé často ukazují, že mají peníze) s nepraktickými prvky, který se za pět, deset let nebude téměř nikomu líbit. Nejvíce rozumím nábytku, tak pár příkladů ke kterým mám výhrady:

- noční stolek: zbytečná krabice, když chci knížku / časopis musím se stejně natáhnout až na zem

- konferenční stolek před sedačkou, to snad ani není třeba komentovat. Další velká krabice (a určitě i těžká), i když za čtyř segmentů. Kolik to zabere místa v poměru s nabízeným úložným prostorem. A k jídlu se to fakt nehodí (ale to je volba klientů). Zde se taky autorka odborně vyřádila v popisu: "... opatřen zásuvkou s přítlakovým systémem. " 

- lavice pod umyvadlem: bacha až se půjdete umýt, aby jste si neokopali holeně. Taky si dáváte rezervní čisté ručníky skoro na zem a pokud možno tak, aby se do nich mohlo prášit a co nejrychleji se ušpinily? A k sezení je to zase nějak moc nízko. Absolutní bomba je to sklopené zrcadlo naproti záchodu a bidetu (výlevka to asi nebude), představa že se prohlížím při vykonávání potřeby nebo umývání zadnice ... - k již mnohokrát propírané vaně: chudák podlaha... Díval jsem se i na jiné realizace tohoto dua architektů. Mají poměrně čitelný rukopis, některé prvky se opakují ve více interiérech. Ale tento se jim moc nepovedl. Hnus velebnosti. Jo, to se to dělá "design", když jsou peníze. PS: Chybí mi tam víc úložného prostoru.