- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Zajímalo by mě, k čemu by bylo Zlínu čtvrté velké nákupní centrum. Už tak člověk neví, kam dřív. Radši nechť tam nechá ty domečky :(
ide a magistrát na ně nemá. Pomohla by snad policie a prošetření kont jejich rodin. To bychom se nestačili divit, viďte Pešetovi a Nuselíkovi.
Kdo jsou Nuselíkovi a co mají společného s odborem kultury?
ale už několik budov v areálu se zateplilo a člověk co nechodil během rekonstrukce kolem to ani nepozná...
"Má na to už povolení, ačkoliv památkáři, architekti i vedení města jsou proti."
-
Tak kdo teda to povolení vydal?
stavební úřad pochopitelně ... nikdo jiný stavební povolení nevydává
Vůbec nejde o žádnou vyjímečnou fasádu, ta budova je zajímavá díky své dispozici a vnitřnímu uspořádání (pokud z něj ještě něco zůstalo). Vyjímečná byla její předchůdkyně z roku 1930, která padla za oběť spojeneckému náletu v listopadu 1944. Pan Bergmann by už měl pochopit, že jeho hysterické ochranářství je k ničemu. Ale asi je potřeba se stále připomínat, co kdyby se objevila nějaká zakázka....
kde bere Bergmann tu drzost hrát si neustále na ochránce zlínské architektury kafrajícícho pomalu do každé stavby ve Zlíně.... ať si kafrá v článcích komory architektů ale ať se neplete, do legislatvního procesu ... kde byl, když se povolovala stavba luxferového krematoria od Jiřičné !!!!
jen hrubá stavba železobetonového skleletu s vyzdívkami z cihel v tloušťce 15 cm (!!!!) a s již nefukčnimi ocelovými okny ....a ta potřebuje zateplení jako sůl !!!!! .... a Barča M. si může kafrat, jak chce ...... jako stavební inženýrka by měla znát současné tepelné normy !!!!
Vůbec nejde o nějaké architektonické skvosty, fasády, lícové cihličky. To, co udělalo z podhorské prdeIe dnešní město není architektura. Tím tehdejší dravost a podnikavost firmy Baťa.
Nějakým drahým zachraňováním kulis slávu Zlínu nevrátíte. Maximálně tím znechutíte současným majitelům život natolik, že bude více budov chátrat a nebo se opravovat na černo.
Nejde o žádnou pamětihodnou fasádu. Jde o nejlevnější funkční řešení, které šlo pomocí tehdejších materiálů a technologií provést. Z dnešního pohledu je to naprosté neštěstí - vytápění, větrání, zatékání, neopravitelné atypické výplně, degradovaný nechráněný beton sloupů a průvlaků,... zateplení polystyrénem (vatou) je momentálně nejednodušší způsob, jak z toho udělat funkční budovu z přijatelnými investičními i provozními náklady. Nebo snad budou památkáři přispějí ze svého na násobné zvýšení investičních nákladů?
Vnitřní zateplení takového skeletu je kolosální pitomost - nejenom, že je to mnohem dražší, omezující vnitřní prostor nebo méně spolehlivé, ale zejména to silně neprospěje samotné nosné konstrukci budovy.
Kdyby to zůstalo po válce Baťovi, tak tyto baráky už dávno nestojí, ale byly by místo nich postavené moderní výrobní haly.
Ten dům žádnou fasádu nemá. Je to obyčejný montovaný železo-betonový skelet vyplněný cihlami. Fasáda tam žádná není, protože by stavbu prodražila. Kdyby v té době měla fy. Baťa k dispozici betonové panely, tak by stavěla z panelů. Nevidím v tom žádný architektonický skvost.
Tvůj názor určitě nebudou sdílet z odboru kultury, jelikož by se museli rozpustit.