- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
...fajn. A co s nim bylo potom? Bydlel v nem nekdo dal ? :-) ...jestli ano, jak dlouho mu trvalo, nez se znovu nastehoval :-). Kdyz dum v pododnove zone, tak jedine ze dreva !!!! Vetsi hloupost jsem jakteziv neslysel :-)))))
Se mi líbí, jak to tu svádějí na komunisty. Jenže na to, že komandovat přírodě nejde, přišli i oni. Dneska tvrdí ekoteroristé, že ovládáním skleníkových plynů odvrátíme globální oteplování. Každého z nás zkasírují každoměsíčně o půl platu a dosáhnou toho, že ledovce roztají o dva měsíce později. Na záplavy mají také recept : ve všech záplavových oblastech se vytvoří lužní nivy, což jsou ve skutečnosti místo současných vesnic a měst jen louky, no a těm ty záplavy vadit nebudou. Nevím, jestli příroda chystá další dobu ledovou nebo dobu horoucí, ale lidé jí v tom určitě nezabrání. Tím méně bruselská chátra, které posíláme peníze a ona zlomek z nich poté co vyplníme hromady šílených formulářů milostivě vrátí formou "dotací" na zateplení či zazimování.
Jenom doufám, že jste tím nechtěl bránit komunisty. Jinak naprostý souhlas.
Za léta čilé seismické aktivity se tam s ní naučili žít. Většina budov (od obřích až po malé) je vystavěna tak, že jim neublíží ani poměrně silné zemětřesení.
Nechápu, jaký má smysl stavět nový dům v zátopové oblasti, přijde mi to tak trochu jako sebemrskačství. Nedokážu si představit vrazit 3 mega do baráku a dobrovolně počítat s tím, že mi obývákem občas projde povodeň, budu uklízet půl metru bahna z kuchyně a kupovat nový nábytek a psa Dřív bylo stavění domů u vody nezbytné a logické, nebyl vodovod, lidé byli na vodě z toku životně závislí a nemohli tahat každý litr půl kilometru v konvi, ale dnes to opravdu smysl nemá. Je krásné, že jde stavebními úpravami následky zmenšit, ale už vlastní záměr je ujetý a neměl by být z principu ani povolován úřady ani pojišťován. Nakonec proč si nepostavit dům u sopky - stačí obložit azbestem, spát v plynové masce a jednou za deset let vymlátit a vyvozit ztvrdlou lávu
jon souhlasn :-D... a samozrejme to nikdo taky nepojisti... urady to klidne povoli, pac developer je developer, kdyby to chtel stavet nekdo soukrome, tak mu to taky nepovoli...
A ještě něco: tohle řeší událost, která se koná jednou za cca 100 let (zrhruba dvojnásobek životnosti domu) opatřením, které permanentně znehodnotilo sklepní prostory (propojení sklepních prostor se zásypem) a navíc dochází k zatopení sklepu již při dvacetileté povodni, která by jinak nezpůsobila nejmenší škody... Neboli, kdo je tak předpos... z povodně, ať nestaví u vody...
Pokud bude nadále pokračovat ničení přirozené krajiny, toků, míst, kde se voda při deštích samovolně zadrží atd., bude nečekaných povodní přibývat.
Článek je hovadina! Stačí se podívat na svislý řez - hladina Q100 je pod ±0, sklep není přece dřevostavba, ale monolit (zavádějící nadpis článku), zaplavovací otvory nejsou tak docela zaplavovací - jejich funkce je omezená podmínkou, že voda kolem domu musí stoupat jen tak pomalu, aby se s ní zaplavovacími otvory stačila vyrovnat hladina ve sklepě - jinak může dojít k zdvižení domu vlivem vztlaku (Archimedův zákon). V momentě, kdy je překročena Q100 a dojde k zaplavení dřevostavby, je dřevostavba na odpis (zejména tepelná izolace). Je to skrytá inzerce pro projektanty a stavitele domu? Jděte se vycpat!
Mno, tak jsem se teda podívala... No a co? Co jsem tam měla vyčíst... Takhle nějak jsem si to představovala už podle popisu v článku - nic novýho.
mám taky zaplavovací dům . Když byla u nás velká voda tak jsme měli ve sklepě metr a čtvrt vody a jen se počkalo až zase zmizela . Jenom nevím co budou v té novostavbě dělat až jim bude v tom přístřešku stát auto a sklep budou mít plnej věcí co budou potřebovat .
Veci ze sklepa vyhodi, jako kazdy jiny a auto taky, pokud ho nestihnout zavest nekam mimo dosah vody... taky jako kazdy takto postizeny... Na tom proste neni co resit....
V zemích jihovýchodní Asie jsou kraje, kde jsou pravidelné povodně, řeka nanese bahno na pole, které pak je velmi úrodné. Např. Polabí je kraj velmi úrodný, část se nazývá Zahrada Čech, ale i další část platí za úrodnou. Zde se jedná o jiné záplavy než na horách. Zde do rozsáhlé nížiny se rozlije do obrovské šíři řeka. Nanese bahno, moc toho neodnese. To se zcela liší od zápav někde na kopci, kde rychlý rozvodněný potok - nyní řeka, vše smete dolů. Nejúrodnější jsou právě záplavové a náplavové oblasti - v nížinách.
Stavět v těchto oblastech - zde není rozhodující zemědělské hledisko, ale spíš stavební. Zemědělské se spíš týká polí - nepěstovat, že bude jednou za 10 let velká voda? Nechat trvale ladem? Staví se ovšem i v krajích, kde jsou trvalá zemětřesení, např. Kalifornie. Postavit LA jinde? Ne, řeší to tak, že se zemětřesením počítají, takže obětí je pak výrazně méně (klidně 1000x méně než v Rusku a 10000x méně než v Číně při srovnatelné události). Všude je něco, velká voda,
zemětřesení, jinde mají sopky (soptí třeba jednou za 200 let, ale pak vše spálí žhavá láva, celé město je pryč), a kde ani to ne, tak tam zas může uhodit blesk. Stejně daleko víc lidí zahyne při přecházení silnice a v dopr. nehodách než ve všech povodních.