Koutek nebo pokoj pro miminko obsahuje především postýlku, přebalovací pult a úložné prostory. To jsou hlavní nábytkové kusy, které se vám určitě nebude chtít po roce vyhazovat nebo složitě prodávat.
Kdo má v hlavě připravenou ucelenou koncepci svého bytu, do níž přibude nový človíček, a nechce využívat pro miminko starý nebo stávající nábytek v bytě, měl by při nákupu zvažovat každou maličkost.
Vhodné je zvolit takový designově sladěný nábytkový program, který je variabilní a dovoluje jednoduchou přeměnu pokoje pro nejmenší na místnost pro batole i školkové dítě.
Když postýlka roste
Matrace klasické postýlky pro miminko má většinou rozměr 140 x 70 cm. Z toho vyplývá, že se na této ploše pohodlně vyspí dítě přibližně do věku šesti až sedmi let.
To také využívají výrobci a přicházejí s variantami nejrůznějších přestaveb. K postýlce se například prodávají kratší špricle, které později nahradí v postranicích ty delší, zároveň se sejmou horní části čel postele a zkrátí se nohy.
Tím se postýlka celkově sníží a s nízkými postranicemi a čely slouží dobře i pro větší dítě. Nutno dodat, že je její součástí kvalitní rošt i matrace. Nebo jsou na výběr postýlky, kterým lze snížit lehací plocha blízko k zemi a zároveň sejmout jednu postranici.
Tak vznikne ze tří stran ohraničený prostor, snadno přístupný pro dítě. Volit můžete i postýlky s výřezem v jednom z pevných čel, kterým lze po otevření prolézat ven a dovnitř, nebo postýlky s textilními postranicemi, jež lze uprostřed rozepínat na zip. Po snížení lehací plochy mohou děti prolézat vzniklým otvorem.
Kdy přichází sofa
Z postýlky ovšem nemusí vzniknout jen postel pro větší dítě. Někdy se nabízí možnost přestavby na dětské sofa. Opět dochází ke snížení nohou odmontováním jedné části, k sejmutí jedné postranice a k přesunutí polstrování z míst, kde chránilo hlavičku, do oblasti zad.
Sofa pak dítě využívá k nejrůznějším hrám, protože je jasné, že na něm nebude způsobně sedět s šálkem čaje.
Některé postýlky obsahují i nebesa se stojanem, který lze zkrátit a použít jako držák jemného baldachýnu nad sofa, nebo později jako zcela samostatný malý dětský stan.
Už nepřebalujeme
I přebalovací pult jako nezbytná potřeba pro miminkovské období se stane dříve či později zbytečnou součástí pokoje. Proto je praktické zvolit přebalovací pult jako komodu – jakousi základnu pro přebalovaní prkno.
To lze posléze odšroubovat a vznikne samostatná komoda, kam ukládáte místo plínek a hygienických potřeb hračky nebo dětské oblečení. Vršek komody pak poskytuje další úložný prostor.
Z přebalovacích pultů však mohou vzniknout i praktické odkladní či pracovní stolky. Většinou stačí sejmout měkkou omyvatelnou přebalovací podložku. Návrháři vymysleli i přebalovací stůl jako budoucí skříň – je však nutné přikoupit dvířka, zásuvky nebo šatní tyč. Upevňuje se do stěny, aby se nepřevrhl, když se na něj bude dítě snažit vyšplhat.
Z přebalovacího pultu můžete vytvořit i vysoký jednoduchý policový díl. Stačí sejmout přebalovací desku, která z něj vyčnívá.
Další úložné prostory
Pokud zvolíte umírněnou barevnost skříní a polic a neuchýlíte se k typicky miminkovským barvám, mohou dítěti dobře sloužit dlouhá léta.
Dětskou atmosféru snadno dotvoříte nálepkami na dvířka i stěny pokoje nebo nejrůznějšími doplňky – závěsy, koberci a dalším textilem s dětskými motivy.
Pokoj "dětsky" proteplí i svítidla ve tvaru pohádkových bytostí nebo třeba jednoduché, typické dětské solitéry, například ve formě sedacího nábytku.
To vše můžete po čase jednoduše vyměnit a pořídit k nábytkovým základům doplňky a výzdobu odpovídající větším dětem. Přebalovací stolky pak slouží jako komody, policové díly či odkladní stoly.
I děti stárnou
Také v dětských pokojích, zvláště těch, které obývají odrostlejší děti, postřehnete, že návrháři občas čerpali inspiraci v 60. a 70. letech minulého století.
V dětských pokojích dnes nachází uplatnění jak oblíbený solitérní nábytek, tak (především v pokojích starších ratolestí) i systémové stěny, které jsou však velmi variabilní.
Díky tomu si je jejich uživatelé mohou poskládat skutečně k obrazu svému, na základě svých koníčků a potřeb. Do systémových stěn lze zakomponovat například i lůžko nebo počítačové pracoviště.
V hlavní roli lůžko
V dětském pokoji připadá hlavní role bezesporu lůžku, které by ani v případě postýlky nemělo postrádat rošt a zdravotní matraci. V pokojích, kde se šetří místem, mívá lůžko často podobu palandy, v jejímž přízemí bývá umístěn pracovní kout, u větších dětí pak počítačové pracoviště.
Takto řešená lůžka se však objevují i v pokojích nejmenších dětí, jen s tím rozdílem, že jedno z pater palandy slouží dětem ke hrám, mají zde svůj domeček, vlak apod.
Stále častěji se v pokojích objevují i vyvýšené spací plochy. Kromě toho, že zajišťují například lepší péči o dítě v době nemoci, nabízejí i úložný prostor, kterého v dětském pokoji není nikdy dost.
Nejde však pouze o úložné prostory pro lůžkoviny či učební pomůcky... Prostor pod roštem vyvýšeného lůžka může sloužit i jako funkční šatna.
Úložné prostory
V dětských pokojích se uplatňují i designově zajímavé a zároveň funkční otevřené i uzavřené úložné prostory. Otevřené mají viditelně zajímavější tvar i výraznější barvy než jejich předchůdci.
Uzavřené úložné prostory mívají stejné kování jako zásuvky a některé skříňky v kuchyních a koupelnách – jsou tzv. plně výsuvné, což dětem nabízí větší přehled o uložených předmětech.
Skříně, většinou vestavné stejně jako skříně dospělých, nabízejí přehledné uložení všech druhů oblečení i nejrůznějších předmětů.
Barevná umírněnost
Ve srovnání s předchozími lety se dětské pokoje vyznačují umírněnější barevností. Pohádkové motivy rozumně ustupují ze stěn na textilie, pastelové barvy nosí nejčastěji nábytek v pokojích malých dětí.
Vybavení dětských pokojů se stále více obléká do světlé dýhy anebo laku decentnějších barev. Jednou z oblíbených kombinací je černobílá.
Výrazné dekory naleznete pouze na kusových kobercích, které nacházejí uplatnění v pokojích dětí všech věkových kategorií. Do jejich navrhování se zapojuje stále větší počet výtvarníků.
Podlaha ve dvou rovinách
Jedním z nejvýraznějších trendů pronikajících do pokojů starších dětí je různá úroveň podlahy. Na vyvýšeném prostranství bývá většinou situován pracovní kout a lůžko. Toto řešení rozčleňuje místnost na zóny s různým posláním, přidává jí na zajímavosti, útulnosti a opticky ji zvětšuje.
V dětských pokojích - zvláště pro starší děti - se pro svoji variabilitu těší oblibě systémové stěny.