Novinka, pivní sklenice pro Budvar, evokuje písmeno B.

Novinka, pivní sklenice pro Budvar, evokuje písmeno B. | foto: Archiv Ronyho Plesla

Rony Plesl navrhuje pivní sklenice, kvůli kterým vypijete víc piv

  • 10
Pro Ronyho Plesla je sochařská tvorba srdeční záležitostí. Bravurně však navrhuje skleněný design, patří mezi nejvýraznější osobnosti současné designérské scény. Za projekty pro Moser a Lasvit získal ocenění Nejlepší designér roku 2011.

Jak jste se od sochařství dostal k designu?
Docela náhodou. Po revoluci, na počátku devadesátých let se o designéry ještě firmy moc nezajímaly a ani umělci neprojevovali o tuto profesi zájem. Prodejem skleněné plastiky si jednak vydělali víc, navíc si většina cenila své nezávislosti.

V té době jsem navrhoval pouze plastiky, začal jsem však jezdit také do skláren a huťařské prostředí mě hodně chytlo. Design mě začal bavit, naučil mě jasně komunikovat, prosazovat své názory. Nicméně bez volné tvorby bych nemohl existovat, znamená pro mě základ, z něhož se dá design tvořit.

Kategorie Designér roku: Plesl Rony, lustr Uovo (Lasvit)

Jste letošním držitelem ceny Designér roku 2011 v rámci národní soutěže Czech Grand Design. Co pro vás ocenění znamená?
Možnost lepší komunikace. Nemusím se představovat, vysvětlovat, jaký mám záměr, klienti mnohem víc důvěřují mé práci. Pokud hovořím se šéfy nějaké společnosti, cítím, že jednáme jako rovný s rovným. Nejde jen o zdvořilostní rozhovor, komunikace se stává mnohem otevřenější.

Kontaktuji se s lidmi, které bych dříve neměl odvahu oslovit. A není to otázka pýchy, nýbrž radosti ze života. Na druhou stranu, řekne-li nějaký kritický student nebo člověk, kterého si vážím, o mé práci, že je fakt dobrá, znamená to pro mě víc než jakákoliv cena.

Nominován jste byl za světelný objekt Uovo pro Lasvit a nápojový set Poppyhead pro Moser. Názvy v překladu znamenají vejce a makovice. Inspirujete se přírodou?
Ani ne, do přírody moc nechodím, chybí mi v ní kavárny. A biodesign spojuji s trendovostí. Mě však trendy design nebaví. Jdu cestou emoce, navrhuji silné věci, které lidi osloví i za předpokladu, že si je tvořím tak trochu po svém. U svých návrhů vycházím ze sochařského tvarosloví. Když postavíte mé skleničky vedle mých plastik, spatříte v nich určité propojení. Tvar vejce s nimi hodně souvisí.

Stejně je tomu u lustru Uovo. Sto sedmdesát centimet­rů vysoký objekt je složený z navěšených částí ve tvaru vejce, jejichž násobením se stává celek stále větší a složitější. Zrcadlový povrch foukaných komponentů z ostříbřovaného kouřového skla navíc odráží sousední tvary i blízké okolní předměty dál a dál do nekonečna.

Elegantní sklenice na whiskey Cubismus uranium.

Spojujete své návrhy s příběhy?
Určitě. Jestliže chci přijít na nějaký tvar či dekoraci, použiji daleko jednodušší, zajímavější a inspirativnější cestu příběhem. Hodně mě inspiruje hudba, film i literatura.

V Tarkowského filmu Stalker sedí holčička u stolu, dívá se na skleničku, která se posunuje tak dlouho, až spadne ze stolu. Scéna z filmu se mi vybavila při návrhu nápojového setu Krakatit. Viděl jsem tu skleničku na hraně stolu a v ten moment mě napadlo, že by mohla mít schod. Bez této scény bych takovou skleničku nevymyslel.

Netradičním tvarem vynikají také pivní sklenice, novinka, kterou jste navrhoval pro společnost Budvar. Čím jsou výjimečné?
Jde o největší kolekci, která u nás kdy byla zrealizována napříč nápojovým sklem. A také jedna z největších v Evropě. Budvar přichází s celou řadou typů, od sklenic na noze, bez nohy po půllitr, a to v několika obj­emech. Myslím, že je to jedna z nejzajímavějších kolekcí na trhu.

Sklenice na whiskey, vodu a likéry z broušeného skla z kolekce Plečnik

Čistá krása napojového setu La Scene

Jak sklenice vypadají?
Budvar vsadil na něco, co nikdo nemá. Snad poprvé šel proti trendu designové sklenice, čímž bude nová kolekce dost kontroverzní. Sklenice nedisponuje zcela typickým pivním tvarem, vychází z tvaru písmene B a je opravdu hodně zvláštní. Doposud jsem se setkával s požadavky firem, které chtěly hlavně navrhnout pěkný design.

A klienti z Budvaru se naopak báli, abych nebyl moc moderní! Chtěli po mně sklenici, kterou nikdo nemá. Přáli si navrhnout emoci, něco výjimečného. Má nová sklenice měla působit, jako když David Černý vytvořil sochu Václava a obrátil ho nohama nahoru. Měl jsem vymyslet sklenici pro Schwarzenberga nebo Rodena, ne krásnou, ale spíš nějak ujetou.

Kromě sklenic pro Budvar, jaké novinky v oblasti nápojového skla ještě připravujete?
Hodně se těším na redesignování dvou nejúspěšnějších nápojových souborů od Mosera: Mozarta z roku 1936 a setu Hamilton z roku 1934. Techniky použiji stejné, jen oba soubory budou jemnější a trošku jinak zdobené.

Radost mám také ze zadání od Prima zmrzlina na skleněné zmrzlinové pohárky. Zdobí je ornamenty, které na první pohled působí jako ovoce nebo barevné květy, nejsou však tištěné, nýbrž inspirovány broušeným sklem. Šlo o velmi příjemnou spolupráci.

Působivá scéna v červeném poukazuje na sochařský talent Ronyho Plesla.

Při výběru užitkového skla nás ovlivňuje především vzhled a kvalita produktu. Na co dál bychom se měli zaměřit?
Důležitou roli hraje také tvar dané sklenice. Pokud se napijete piva z pěti různých sklenic, pokaždé bude chutnat zcela jinak. Je to dané tím, že v každé části jazyka sídlí pohárky na různé druhy chuti. Podle tvaru sklenice padá tekutina nejdříve do těch či tamtěch chuťových pohárků a tím vnímáme nejdříve kyselost, pak sladkost, nebo obráceně. Proto je tvar pro každou sklenici naprosto zásadní.

Firmy nabízejí sklenice nejen na červené a bílé víno, ale i na jejich nejznámější odrůdy. Ve výběru sklenic hraje velkou roli také čich. Pokud máte sklenici moc otevřenou, necítíte vůni a z chuti se stane poloviční zážitek. V uzavřenějším pivním půllitru lépe drží pěna, má-li vylaserované dno, jdou bublinky více nahoru. Díky tomuto drobnému detailu vypijete piv o několik víc. Je mnoho důležitých maličkostí, na které musím jako designér dávat při tvarování pozor.

Věnujete se také interiérové tvorbě. V jednom z rozhovorů jste se zmínil, že byste rád navrhl třímetrovou vázu. Co vás fascinuje na nadměrných velikostech?
K návrhům třímetrové plastiky či vysoké vázy do interiéru vede určitě mužská pýcha, prostřednictvím velkých tvarů vyjadřuji své chlapské ego. A samozřejmě mě zajímají velké projekty, protože jsou vidět zdálky, každý si jich všimne.

Na jakých artefaktech v současné době pracujete?
Čekají mě návrhy skleněných plastik a objektů hned do několika interiérů. Mezi nimi jsou i tři klienti, kteří chtějí plastiku na zahradu, což bych si moc přál, aby vyšlo. Zatím ještě nevím, jak budou vypadat.

Chtěl bych vytvořit jakousi scénu. Rád bych navrhl věc, která nebude pouze abstraktní. Takže minimalismus s nějakou drobností navíc. Téma scény mě zajímá, cítím v nich velkou emoci a intimitu. Objekty budou ze skla, v různých proporcích, dlouhé, vysoké, v prostoru i na stěně.

Vaše dvě dcery se věnují také umění. Inspirují vás svými názory?
Mé holky jsou to nejlepší, co v životě mám. Jsou skvělé, moc si rozumíme. Zajímají se o umění, hudbu a módu, jezdíme spolu na koncerty, máme stejný vkus. Jejich svět je inspirativní a hodně mě baví.

Máte nějaké rituály, které souvisí s vaší uměleckou tvorbou?
Každý den kreslím i několik hodin. Není náhoda, že každý člověk se podepisuje jinak. A všichni to respektují, vědí, že ho žádný jiný nemůže napodobit. Každá banka bere podpis jako bernou minci. V té lince je totiž něco zvláštního. Podpis vnímám jako nádhernou záležitost. To je design. Stačí vytvořit svůj podpis a už je tu krásná sklenice, lustr nebo váza. V kreslení a v ruce spočívá tvorba.

Rony Plesl

*1965, Jablonec nad Nisou
Absolvoval Střední uměleckoprůmyslovou sklářskou školu v Železném Brodě a v letech 1984 až 1990 studoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze v Ateliéru kov a šperk. Od podzimu 2008 vede Ateliér skla na pražské VŠUP.

V roce 2002 si založil značku Rony Plesl studio. Věnuje se volnému umění, designu a navrhování interiérů. Známé jsou jeho sklenice pro značky Mattoni, Bernard, Staropramen, Vinea, proslul návrhy uranových váz. Spolupracuje s českými značkami Lasvit, Moser nebo Verreum, pro Jablonex Group navrhoval šperky.

Pracovní úspěchy má také v zahraničí. V Německu působí jako hlavní designér firmy Sahm, pracoval pro slavnou italskou sklárnu Barovier & Toso, v současnosti navrhuje v Turecku pro Denizli by Pasabahce. Získal řadu prestižních ocenění, letos na jaře převzal cenu Designér roku 2011 v rámci národní soutěže Czech Grand Design. Jeho skleněné artefakty jsou zastoupeny v mnoha českých i světových galeriích a muzeích i v soukromých sbírkách.

Další zajímavé rozhovory a návštěvy najdete v časopise Domov.