Pojem "skandinávský design" zná většina lidí, ale co si pod ním máme konkrétně představit?
V padesátých letech se zejména v nábytku prosadil minimalistický styl, který hojně využíval přírodní materiály. A protože jej prosazovali především skandinávští tvůrci, vstoupil do podvědomí lidí jako skandinávský design. Tento styl díky svému sociálnímu cítění ovlivnil i výstavbu bytů v západních zemích.
Co bylo pro tento styl typické?
Návrháři kladli důraz hlavně na kvalitní řemeslné zpracování a vědomosti, jak používat jednotlivé materiály. Na prvním místě stála kvalita.
Dnes už tomu tak není?
Požadavek na kvalitu zůstal, ale navíc chceme ovlivnit zákazníky, aby kupovali méně věcí. Samozřejmě takové, které víc vydrží. Je lepší, když si člověk koupí židli nebo křeslo, které budou používat ještě další generace, než aby si pořídil pět křesel za sebou. Na věcech s kvalitním designem sice vidíte, že časem stárnou, ale je to "ušlechtilé" stárnutí s jistou grácií.
Proč je dobrý design tak důležitý?
Protože nejde jen o funkčnost. Musí mít vliv na životní styl zákazníka a na jeho hodnoty. O skandinávských designérech, kteří tvořili ve dvacátých či třicátých letech, můžeme klidně tvrdit, že byli ekology své doby. Šetřili přírodu tím, že si z ní brali co nejméně a co nejšetrněji. A totéž dělali při výrobě.
Proč je i dnes tento vztah k ekologii tak typický pro skandinávské designéry?
Prostě jsme tak vychováni a také vzděláváni, ve škole se tomu učíme doslova odmalička. Nutí nás k tomu i naše vlády.
Co od vás očekávají?
Že budeme navrhovat věci, při jejichž výrobě se sníží energetická náročnost, třeba alespoň o deset procent. A že budeme mnohem víc používat recyklované materiály. Tak vzniklo například pracovní křeslo, jehož některé části jsou vyrobeny z recyklovaných lahví od coca-coly.
Ale skandinávský styl už není v posledních letech tak výrazný. Nejde s jistotou ukázat na židli a říci - to dělal skandinávský designér.
To bylo nevyhnutelné. V poslední době vznikl "mezinárodní styl", který je výsledkem globalizace současného života. Všichni používáme stejné počítačové technologie, cestujeme po světě. Navíc řada skandinávských architektů navrhuje třeba pro německé nebo italské firmy a naopak. Kdo třeba ví, že slavnou budovu opery v australském Sydney navrhoval Skandinávec?
V posledních letech se ve světě hodně prosazují Italové. Není to třeba tím, že jsou mnohem odvážnější v používání barev?
Barvy odpovídají jejich naturelu. Jsou veselí, milují slunce, které je obklopuje. A takový pak bývá i jejich nábytek často září barvami, ale také veselými a někdy až bláznivými tvary. Ale nemyslím, že by dnešní Skandinávci byli horší.
Komu dáváte tedy přednost vy, alespoň pokud jde o váš byt?
Doma mám věci od všech, jak od Skandinávců, tak od Italů nebo od Američanů.
***
Susse Fischerová
Dánská designérka s řadou cen a ocenění, které ji řadí mezi nejvýznamnější současné světové designéry. Poslední - Cenu dánského designu za rok 2000 - získala za návrh rychlovlaku Oresund, který jezdí po novém mostě mezi Kodaní a Malmii. Navrhovala jak řadu domů, tak i interiérů (například hotel Sheraton ve Stockholmu, letiště v Kodani, ale také lampy pro firmu Jakobsson nebo domácí pracovny pro firmu Montana či interiér letadla pro SAS).
V padesátých letech se zejména v nábytku prosadil minimalistický styl, který hojně využíval přírodní materiály. A protože jej prosazovali především skandinávští tvůrci, vstoupil do podvědomí lidí jako skandinávský design. Tento styl díky svému sociálnímu cítění ovlivnil i výstavbu bytů v západních zemích.
Co bylo pro tento styl typické?
Návrháři kladli důraz hlavně na kvalitní řemeslné zpracování a vědomosti, jak používat jednotlivé materiály. Na prvním místě stála kvalita.
Dnes už tomu tak není?
Požadavek na kvalitu zůstal, ale navíc chceme ovlivnit zákazníky, aby kupovali méně věcí. Samozřejmě takové, které víc vydrží. Je lepší, když si člověk koupí židli nebo křeslo, které budou používat ještě další generace, než aby si pořídil pět křesel za sebou. Na věcech s kvalitním designem sice vidíte, že časem stárnou, ale je to "ušlechtilé" stárnutí s jistou grácií.
Proč je dobrý design tak důležitý?
Protože nejde jen o funkčnost. Musí mít vliv na životní styl zákazníka a na jeho hodnoty. O skandinávských designérech, kteří tvořili ve dvacátých či třicátých letech, můžeme klidně tvrdit, že byli ekology své doby. Šetřili přírodu tím, že si z ní brali co nejméně a co nejšetrněji. A totéž dělali při výrobě.
Proč je i dnes tento vztah k ekologii tak typický pro skandinávské designéry?
Prostě jsme tak vychováni a také vzděláváni, ve škole se tomu učíme doslova odmalička. Nutí nás k tomu i naše vlády.
Co od vás očekávají?
Že budeme navrhovat věci, při jejichž výrobě se sníží energetická náročnost, třeba alespoň o deset procent. A že budeme mnohem víc používat recyklované materiály. Tak vzniklo například pracovní křeslo, jehož některé části jsou vyrobeny z recyklovaných lahví od coca-coly.
Ale skandinávský styl už není v posledních letech tak výrazný. Nejde s jistotou ukázat na židli a říci - to dělal skandinávský designér.
To bylo nevyhnutelné. V poslední době vznikl "mezinárodní styl", který je výsledkem globalizace současného života. Všichni používáme stejné počítačové technologie, cestujeme po světě. Navíc řada skandinávských architektů navrhuje třeba pro německé nebo italské firmy a naopak. Kdo třeba ví, že slavnou budovu opery v australském Sydney navrhoval Skandinávec?
V posledních letech se ve světě hodně prosazují Italové. Není to třeba tím, že jsou mnohem odvážnější v používání barev?
Barvy odpovídají jejich naturelu. Jsou veselí, milují slunce, které je obklopuje. A takový pak bývá i jejich nábytek často září barvami, ale také veselými a někdy až bláznivými tvary. Ale nemyslím, že by dnešní Skandinávci byli horší.
Komu dáváte tedy přednost vy, alespoň pokud jde o váš byt?
Doma mám věci od všech, jak od Skandinávců, tak od Italů nebo od Američanů.
***
Susse Fischerová
Dánská designérka s řadou cen a ocenění, které ji řadí mezi nejvýznamnější současné světové designéry. Poslední - Cenu dánského designu za rok 2000 - získala za návrh rychlovlaku Oresund, který jezdí po novém mostě mezi Kodaní a Malmii. Navrhovala jak řadu domů, tak i interiérů (například hotel Sheraton ve Stockholmu, letiště v Kodani, ale také lampy pro firmu Jakobsson nebo domácí pracovny pro firmu Montana či interiér letadla pro SAS).
