Začátek školního roku je za dveřmi a mnozí rodiče si nyní lámou hlavu nad tím, jak dítěti vytvořit v dětském pokoji odpovídající podmínky pro práci, kterou si ze školy přinese domů, ale i pro odpočinek. Starý nábytek rozhodně není tou správnou volbou, i když pro začátek může posloužit.
Děti v dnešní době stále více sedí ve škole, ale i ve volném čase například u počítače. Proto by měly mít v dětském pokoji především kvalitní stůl a židli. Avšak ani další vybavení se nesmí brát na lehkou váhu. Jak by tedy měl vypadat dětský pokoj, který splňuje nejen funkční a estetická, ale zároveň i zdravotní hlediska?
1. ROZDĚLENÍ PROSTORU
Ať je školák velký, nebo malý, prostor jeho pokoje by měl být rozdělen na část určenou k odpočinku a na část určenou k práci a ke hře. "Dokonce bych doporučoval oddělit tyto prostory nábytkem nebo paravanem," říká architekt Michal Bartošek. Starší děti si však většinou chtějí prostor svého pokoje měnit samy.
Rodiče by jim v tom neměli bránit, neboť dítě si tak rozvíjí svou fantazii. A jak by měl být dětský pokoj velký? Pro jednu osobu může mít nejméně osm až deset metrů čtverečních, ideální je však dvojnásobná velikost. Záleží i na věku dítěte. Zatímco malé dítě potřebuje více prostoru, starší se paradoxně spokojí i s malým pokojíkem.
2. PSACÍ STŮL
Psací stůl by měl být umístěn tak, aby světlo dopadalo na pracovní desku mírně ze strany. "Pokud je dítě pravák, mělo by světlo dopadat mírně zleva, tak aby si dítě nestínilo rukou, kterou píše. Pokud je levák, je tomu naopak," říká František Pipich ze společnosti Delso, která se zabývá prodejem nastavitelného dětského nábytku. Také deska stolu by se měla naklápět - pro čtení více, pro psaní o něco méně. Plocha stolu má mít minimálně 70 krát 100 centimetrů. Ideální je pořídit dítěti stůl a židli, které s ním "rostou". To znamená, že má u stolu nastavitelnou výšku pracovní plochy.
3. ŽIDLE K PSACÍMU STOLU
U správné židle se očekává nastavitelná výška sedáku i zadního opěradla a také hloubka sedu. Měla by mít i opěrky na ruce. Protože dítě nesedí na jednom místě, ale putuje po pokoji nebo se otáčí pro knihy a jiné pomůcky, měla by mít židle kolečka a otáčet se kolem své osy. A jak je to s klekačkou? Záleží na zakřivení páteře. Zatímco někomu klekačka může vyhovovat, jiný ji nesnese.
4. POČÍTAČ
V dnešní době se stává počítač běžnou součástí nejen domácnosti, ale i dětského pokoje. Pro jeho umístění je nejdůležitější dopadající světlo - přírodní i umělé, které nesmí mířit na obrazovku. "Pokud světlo bude dopadat zezadu, odrazí se v obrazovce, když naopak zepředu, vzniká nezdravý poměr mezi jasem monitoru a jasem okna, což je velmi nepříznivé pro lidský zrak," říká František Pipich. Monitor by měl být nastaven tak, aby na něj dítě hledělo zpříma, a nikoli tak, aby se muselo dívat do strany. Dobrá je také podpěra nohou a dostatek místa pod stolem, aby se nohy daly natáhnout
5. SVĚTLO
V dětském pokoji by mělo být jedno centrální osvětlení, jedna lampička na psacím stole a jedna u postele. "Pozor na čtení v posteli - je to nezdravé. Sice to všichni děláme, ale tím, že si podepírám hlavu polštářem, příliš namáháme krční páteř. Číst by se mělo u stolu tak, aby světlo dopadalo přímo na knihu, nikoli na obličej," říká architekt Michal Bartošek.
6. BARVY
V dětském pokoji by se člověk neměl bát barev. Avšak nic se nesmí přehánět. Příliš mnoho červené působí dráždivě, naopak zelená a modrá uklidňují. O dětech platí, že potřeba výrazných barev je nejsilnější do šesti let, pak jejich zájem klesá. "Já bych doporučoval zvolit v klidové části pokoje klidné barvy, a naopak v pracovní a hrací části veselejší," míní Michal Bartošek.
7. OSTATNÍ NÁBYTEK
V dětském pokoji jsou kromě stolu, židle a postele potřebné i úložné prostory na oblečení, hračky a učení. Pokud však není dostatek místa, měl by se nábytek omezit jen na prádelník a několik skříněk či poliček. Šatní skříň by měla být umístěna v jiné místnosti. A jaký nábytek vybrat? Rodiče mají v podstatě dvě možnosti - buď pokoj zaplnit porůznu posbíraným nábytkem, nebo koupit kompletně nové vybavení. Avšak... Je sice hezké, že rodiče koupí čtyřleté dívce krásný drahý růžový nábytek, ale až jí bude 15 let, bude se za něj dcera pravděpodobně před kamarádkami stydět. Proto hlavním hlediskem výběru má být kvalita.
8. OBÁVANÉ SKLO
Sklo by v dětském pokoji nemělo být vůbec. Ani na pracovním stole, kde je vhodná deska ze dřeva. Důvodem není jen bezpečnost, ale také odlesk od světla, který unavuje oči. Pokud jde o jiný nábytek, například knihovnu, skleněná dvířka stejně vnitřek od prachu neuchrání.
9. POKOJ PRO DVA
Pokud mají dva sourozenci k dispozici jen jeden pokoj, mohou nastat potíže ve starším věku, především jsou-li opačného pohlaví. U menších dětí nebývá společné soužití žádným problémem, ale i zde se doporučuje pokoj opticky rozdělit a dopřát každému samostatný psací stůl, i když třeba miniaturní, a svou židli. "Pokud je byt dostatečně velký, neváhal bych zasáhnout do dispozice a vytvořit dva malé dětské pokoje, aby měl každý své soukromí," říká architekt Bartošek. A při stavbě nového domu? "V případě plánování více dětí bych doporučil dvě tři malé ložnice a jeden společný hrací nebo pracovní prostor," říká architekt.
10. DÍTĚ BEZ VLASTNÍHO POKOJE
I když rodina bydlí v malém bytě, kde dítě nemá nárok na samostatný pokoj, mělo by mít alespoň koutek vyhrazený pro sebe. V takto malých prostorech se velmi dobře využije mobilní nábytek - vyklápěcí postel nebo pracovní stůl, pojízdné šuplíky, kontejnery atd.
"V každém případě musí dítě mít psací stůl. Psaní úkolů na kuchyňské židli v jídelně nebo na pohovce v obýváku je hrubou chybou," varuje Bartošek. Kuchyňské židle totiž bývají vyšší a dítě nohama nedosáhne na podlahu.
Jak správně sedět
V okamžiku, kdy začne škola, stráví děti až deset hodin denně na židli. Ale nejen ve škole, i ve svém volném čase často sedí. Důsledky jsou dobře známé: bolesti hlavy, vadné držení těla a jiné typy potíží, zapříčiněné dlouhodobým sezením ve špatné pozici.
Jak by tedy měly děti správně sedět na židli?
* Dítě se musí dotýkat podlahy celou plochou chodidla. Mezi stehnem a lýtkem musí být úhel 90 stupňů.
* Pokud předloktí leží na pracovní desce, musí ruka svírat také úhel 90 stupňů.
* Mezi přední hranou sedací plochy a podkolenní jamkou musí zůstat mezera 7 až 10 centimetrů při opření celé plochy zad.
* Pokud chybí čalouněný sedák, je dobré pro podsazení pánve doplnit židli klínovou podložkou.
* Opěrka zad by měla končit pod dolním úhlem lopatky.
* Při sezení na židli je dobré střídat polohy a pohybovat se.
Děti v dnešní době stále více sedí ve škole, ale i ve volném čase například u počítače. Proto by měly mít v dětském pokoji především kvalitní stůl a židli. Avšak ani další vybavení se nesmí brát na lehkou váhu. Jak by tedy měl vypadat dětský pokoj, který splňuje nejen funkční a estetická, ale zároveň i zdravotní hlediska?
1. ROZDĚLENÍ PROSTORU
Ať je školák velký, nebo malý, prostor jeho pokoje by měl být rozdělen na část určenou k odpočinku a na část určenou k práci a ke hře. "Dokonce bych doporučoval oddělit tyto prostory nábytkem nebo paravanem," říká architekt Michal Bartošek. Starší děti si však většinou chtějí prostor svého pokoje měnit samy.
Rodiče by jim v tom neměli bránit, neboť dítě si tak rozvíjí svou fantazii. A jak by měl být dětský pokoj velký? Pro jednu osobu může mít nejméně osm až deset metrů čtverečních, ideální je však dvojnásobná velikost. Záleží i na věku dítěte. Zatímco malé dítě potřebuje více prostoru, starší se paradoxně spokojí i s malým pokojíkem.
2. PSACÍ STŮL
Psací stůl by měl být umístěn tak, aby světlo dopadalo na pracovní desku mírně ze strany. "Pokud je dítě pravák, mělo by světlo dopadat mírně zleva, tak aby si dítě nestínilo rukou, kterou píše. Pokud je levák, je tomu naopak," říká František Pipich ze společnosti Delso, která se zabývá prodejem nastavitelného dětského nábytku. Také deska stolu by se měla naklápět - pro čtení více, pro psaní o něco méně. Plocha stolu má mít minimálně 70 krát 100 centimetrů. Ideální je pořídit dítěti stůl a židli, které s ním "rostou". To znamená, že má u stolu nastavitelnou výšku pracovní plochy.
3. ŽIDLE K PSACÍMU STOLU
U správné židle se očekává nastavitelná výška sedáku i zadního opěradla a také hloubka sedu. Měla by mít i opěrky na ruce. Protože dítě nesedí na jednom místě, ale putuje po pokoji nebo se otáčí pro knihy a jiné pomůcky, měla by mít židle kolečka a otáčet se kolem své osy. A jak je to s klekačkou? Záleží na zakřivení páteře. Zatímco někomu klekačka může vyhovovat, jiný ji nesnese.
4. POČÍTAČ
V dnešní době se stává počítač běžnou součástí nejen domácnosti, ale i dětského pokoje. Pro jeho umístění je nejdůležitější dopadající světlo - přírodní i umělé, které nesmí mířit na obrazovku. "Pokud světlo bude dopadat zezadu, odrazí se v obrazovce, když naopak zepředu, vzniká nezdravý poměr mezi jasem monitoru a jasem okna, což je velmi nepříznivé pro lidský zrak," říká František Pipich. Monitor by měl být nastaven tak, aby na něj dítě hledělo zpříma, a nikoli tak, aby se muselo dívat do strany. Dobrá je také podpěra nohou a dostatek místa pod stolem, aby se nohy daly natáhnout
5. SVĚTLO
V dětském pokoji by mělo být jedno centrální osvětlení, jedna lampička na psacím stole a jedna u postele. "Pozor na čtení v posteli - je to nezdravé. Sice to všichni děláme, ale tím, že si podepírám hlavu polštářem, příliš namáháme krční páteř. Číst by se mělo u stolu tak, aby světlo dopadalo přímo na knihu, nikoli na obličej," říká architekt Michal Bartošek.
6. BARVY
V dětském pokoji by se člověk neměl bát barev. Avšak nic se nesmí přehánět. Příliš mnoho červené působí dráždivě, naopak zelená a modrá uklidňují. O dětech platí, že potřeba výrazných barev je nejsilnější do šesti let, pak jejich zájem klesá. "Já bych doporučoval zvolit v klidové části pokoje klidné barvy, a naopak v pracovní a hrací části veselejší," míní Michal Bartošek.
7. OSTATNÍ NÁBYTEK
V dětském pokoji jsou kromě stolu, židle a postele potřebné i úložné prostory na oblečení, hračky a učení. Pokud však není dostatek místa, měl by se nábytek omezit jen na prádelník a několik skříněk či poliček. Šatní skříň by měla být umístěna v jiné místnosti. A jaký nábytek vybrat? Rodiče mají v podstatě dvě možnosti - buď pokoj zaplnit porůznu posbíraným nábytkem, nebo koupit kompletně nové vybavení. Avšak... Je sice hezké, že rodiče koupí čtyřleté dívce krásný drahý růžový nábytek, ale až jí bude 15 let, bude se za něj dcera pravděpodobně před kamarádkami stydět. Proto hlavním hlediskem výběru má být kvalita.
8. OBÁVANÉ SKLO
Sklo by v dětském pokoji nemělo být vůbec. Ani na pracovním stole, kde je vhodná deska ze dřeva. Důvodem není jen bezpečnost, ale také odlesk od světla, který unavuje oči. Pokud jde o jiný nábytek, například knihovnu, skleněná dvířka stejně vnitřek od prachu neuchrání.
9. POKOJ PRO DVA
Pokud mají dva sourozenci k dispozici jen jeden pokoj, mohou nastat potíže ve starším věku, především jsou-li opačného pohlaví. U menších dětí nebývá společné soužití žádným problémem, ale i zde se doporučuje pokoj opticky rozdělit a dopřát každému samostatný psací stůl, i když třeba miniaturní, a svou židli. "Pokud je byt dostatečně velký, neváhal bych zasáhnout do dispozice a vytvořit dva malé dětské pokoje, aby měl každý své soukromí," říká architekt Bartošek. A při stavbě nového domu? "V případě plánování více dětí bych doporučil dvě tři malé ložnice a jeden společný hrací nebo pracovní prostor," říká architekt.
10. DÍTĚ BEZ VLASTNÍHO POKOJE
I když rodina bydlí v malém bytě, kde dítě nemá nárok na samostatný pokoj, mělo by mít alespoň koutek vyhrazený pro sebe. V takto malých prostorech se velmi dobře využije mobilní nábytek - vyklápěcí postel nebo pracovní stůl, pojízdné šuplíky, kontejnery atd.
"V každém případě musí dítě mít psací stůl. Psaní úkolů na kuchyňské židli v jídelně nebo na pohovce v obýváku je hrubou chybou," varuje Bartošek. Kuchyňské židle totiž bývají vyšší a dítě nohama nedosáhne na podlahu.
Jak správně sedět
V okamžiku, kdy začne škola, stráví děti až deset hodin denně na židli. Ale nejen ve škole, i ve svém volném čase často sedí. Důsledky jsou dobře známé: bolesti hlavy, vadné držení těla a jiné typy potíží, zapříčiněné dlouhodobým sezením ve špatné pozici.
Jak by tedy měly děti správně sedět na židli?
* Dítě se musí dotýkat podlahy celou plochou chodidla. Mezi stehnem a lýtkem musí být úhel 90 stupňů.
* Pokud předloktí leží na pracovní desce, musí ruka svírat také úhel 90 stupňů.
* Mezi přední hranou sedací plochy a podkolenní jamkou musí zůstat mezera 7 až 10 centimetrů při opření celé plochy zad.
* Pokud chybí čalouněný sedák, je dobré pro podsazení pánve doplnit židli klínovou podložkou.
* Opěrka zad by měla končit pod dolním úhlem lopatky.
* Při sezení na židli je dobré střídat polohy a pohybovat se.
 Výběr dětské židle záleží na prováděné činnosti |
